Budoucím učitelům často chybí pedagogická praxe

Do rubriky Univerzita napsala Tereza Hálová (Čtvrtek, 29. říjen 2015)

Dovzdělávání doktorandů v oblasti výuky bylo tématem konference Doktorandi 1.0. Znalosti z oblasti vzdělávacího procesu a komunikaci s vyučujícím doktorandi na svých domovských univerzitách postrádají. A o čem by mělo vyučování být? V prvé řadě o odpovědnosti pedagoga, vytyčení si vzdělávacího cíle, systematičnosti, srozumitelnosti a názornosti učiva.

Zkušenosti ze studia a praxe byly tématem semináře určeného pro mladé doktorandy z celé republiky. Doktorandi jsou často mimo pedagogické dění, případně učí maximálně v rámci komisí. Jen studenti pražské technické univerzity získávají zkušenosti i mimo studium.

Na možnosti jejich dovzdělávání při studiu se tak soustředila přednáška s názvem Vzdělávání se v oboru a pedagogická příprava. V roli hosta tam předávala své zkušenosti pedagožka Pavlína Mazáčová z Ústavu české literatury a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Jakým způsobem se učit?

Přednášející vysvětlovala základy výuky podle programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení a podle modelu procesu učení E – U – R. Jednotlivými fázemi jsou Evokace, Uvědomění si významu informací a Reflexe. Model se dá použít na jakékoli učivo i v jakékoli výuce. Ať už se jedná o teoretickou hodinu, cvičení nebo workshop.

V první fázi dochází ke zjištění povědomí žáků o nějakém tématu testem jejich dosavadní znalosti, psaním asociací nebo pokládáním otázek. Dotazy mohou vyvolávat rozpory. Může se objevit i nepravdivý výrok. Ve druhé fázi přichází na řadu střet jejich původních představ s koncepty odborné literatury. Úkolem poslední fáze je potom zjistit, nakolik učivo pochopili pomocí různých myšlenkových map a psaní zamyšlení.

Důležitá je motivace i morálka

Podle Mazáčové je důležité přimět studenty k diskuzi. Přiblížila proto také metody projektové výuky a neopomenula ani vedení žáků ke kritickému myšlení. U vedoucích diplomových prací podtrhla především umění vést a motivovat studenty nebo užitečnost získání zpětné vazby od studentů.

Hovořila také o morální výchově žáků, která by měla být součástí každé výuky, trendu moderních technologií u studentů nebo o pozitivním efektu účasti doktorandů v akademickém senátu.

Nápad začal sérií seminářů

Projekt Centrum Informačního Vzdělávání na Masarykově univerzitě (CEINVE), v němž Mazáčová působí jako lektorka, začal sérií seminářů. Tématem bylo informační vzdělávání, práce s databázemi, tvorba odborných textů, kritické myšlení, technologie a kreativní techniky ve vzdělávání nebo grantová gramotnost.

Protože univerzitní prostředí postrádá soustavné vzdělávání doktorandů v oblasti praktického učitelství, tak se posluchači zabývali tím, jak pracovat se studenty v době ukončení studia. Na základě toho vznikla ve spolupráci s Tomášem Boudou příručka Inspirace úspěšného lektora, která poskytuje základní prvky toho, co znamená být učitelem, lektorem, vzdělavatelem.

Jedním z výsledků projektu Doktorandi 1.0 byla právě i konference s podtitulem Současná role doktoranda na vysoké škole pořádaná Studentskou komorou Rady vysokých škol v prostorách Mendelovy univerzity v Brně.