Kubrickův Mechanický pomeranč otevřel divákům nové Obzory | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 33. ročník

Kubrickův Mechanický pomeranč otevřel divákům nové Obzory

Do rubriky Kultura napsala Tereza Hálová (Pondělí, 29. únor 2016)

Jen velmi tenká je hranice mezi genialitou a šílenstvím. I takový námět nesl zahajovací večer cyklu filmových projekcí s názvem Obzory. Na úterní akci ve Scale diváky nalákal dnes již kultovní snímek, obscénní kritika společnosti, anarchistická odysea Mechanický pomeranč.

První promítání cyklu se neslo ve znamení působení filmu na diváka, neboť právě masové publikum je předmětem zkoumání mnoha filmových vědců. „Mechanický pomeranč byl pro nás jednoznačnou volbou, protože díky impozantnímu filmovému stylu silně působí na diváka a zároveň sílu vlivu filmu na diváka sám tematizuje,“ odůvodnila výběr filmu Lucie Brutovská, jedna z organizátorů Obzorů.

Zábava i zcela jiná perspektiva

Vyjma poděkování akademické obci, univerzitnímu kinu Scala a představení jednotlivých tvůrců projektu zazněla z úst studentky žurnalistiky, teorie a dějin filmu a audiovizuální kultury Veroniky Lengálové přednáška o dějinách filmu. Návštěvníky bleskově provedla dějinami filmu od dob prvního oficiálního veřejného promítání snímku Příjezd vlaku do stanice La Ciotat, ve Francii roku 1895, přes poměry Hollywoodu ve 20. letech 20. století, kdy se toto místo stalo symbolem neřesti a lehkých mravů, 70. léta neotřesitelně spojená s pojmem psychoanalýza, až po léta 90. a vznik tzv. fanouškovských studií, které zcela proměnily pohled na filmového konzumenta.

Dále se filmoví nadšenci třeba dozvěděli, co byly The Payne Fund Studies, tedy studie zabývající se vlivem zabíjení dospělých ve filmu na chování dětí. O dětských divácích, kteří byli napojováni na přístroj zvaný psychogalvanometr, sloužící k měření kožního odporu v závislosti na výkyvech psychických reakcí. A že kupříkladu ve 30. letech, aby hollywoodská produkce předešla státní regulaci kinematografie, přišla s tzv. Haysovým kodexem, který říkal, co vše by se mělo a naopak nemělo ve filmu objevit, a který po roce 1968 nahradila klasifikace MPAA rating.

Divácký zájem předčil všechna očekávání

Premiéra cyklu projekcí Obzory přitáhla do univerzitního kina velké množství lidí. Velký zájem příjemně překvapil samotné organizátory. „Večer se podle nás vydařil na výbornou, návštěvnost nás doslova šokovala. Málokdy ve Scale vidíte frontu od pokladny až za vstupní dveře,“ uvedla Brutovská.

Přišli se podívat nejen ti, kteří snímek dosud neviděli, ale také ti, kteří jej chtěli zhlédnout znovu na velkém plátně. Hodnocení návštěvníků po skončení akce bylo více než pozitivní. „Co se týče zahajovacího večera, myslím, že se organizátorům povedl. Úvodní přednáška splnila, co si organizátoři dali za cíl. Obzory chtějí přiblížit filmovou vědu běžným divákům a to přednáška zaměřená na přímý vliv filmu na jeho diváka splnila,“ uvedla Zuzana Pešinová, návštěvnice a studentka žurnalistiky a filmové vědy.

Po skončení oficiální části programu čekal všechny návštěvníky raut se spoustou pomerančů, sklenic mléka a talířů sušenek, ale také vína a chlebíčků. „Originálně pojatý byl raut s pomeranči a mlékem, které se podávalo také ve filmovém mléčném baru. To byl skvělý nápad, “ projevila své nadšení nad přichystaným občerstvením návštěvnice Zuzka.

Studenti rozšiřující filmové obzory

Nápad cyklu filmových projekcí Obzory organizovaný jako jeden z projektů studentského kina Ústavu filmu a audiovizuální kultury pochází od skupiny studentů naší univerzity a klade si za cíl otevírat divákům nové pohledy, možnosti a perspektivy, jakým způsobem pohlížet na film a vizuální umění obecně. Od konce února budou každé úterý zváni do Scaly jednotliví teoretici i odborníci z praxe, kteří za pomoci popularizovaných přednášek a doprovodu děl domácí i zahraniční kinematografie postupně představí témata autorství a diváctví, žánru, scénáře, filmových hvězd či produkce.

blog comments powered by Disqus