Prvních dvacet minut z diskuze bylo slyšet jen cvakání fotoaparátů ze všech stran sálu. Nejen z toho se ale dalo poznat, že se jedná o návštěvu významného hosta. Návštěvníci přicházeli vyparádění, jak se sluší a patří. Slečny a dámy v kostýmcích, muži v oblecích a kravatách. Otázky pokládali diváci i moderátor události, děkan Masarykovy univerzity Břetislav Dančák, s velkou úctou. „Kariéra Michaela Žantovského svědčí o jeho obrovské loajalitě vůči vysílající zemi, silném intelektu a jeho bystrosti proniknout do podstaty vztahů mezi Českou republikou, Spojenými státy, Izraelem a Velkou Británií,“ řekl na úvod Dančák a přivedl tak Žantovského mírně do rozpaků, jak host sám následně přiznal.
Otázky na hosta se ubíraly různými směry. Návštěvníci se zajímali jak o Žantovského minulost, tak o jeho názory na současné politické dění. „Za nesplněný cíl si kladu to, že se Češi nevyrovnali s minulostí, s tím, co představoval komunistický režim, jeho omyly a zločiny. Nepovedlo se nám ani postavit vztahy mezi Českou republikou a Slovenskem na stejnou úroveň, a tak došlo k rozpadu,“ uznal Žantovský v odpovědi na otázky moderátora směřující k událostem 17. listopadu.
Otázky zůstaly nevyčerpány
Po počátečním mírném ostychu se ozvalo mnoho dotazů i z hlediště. Diváky zajímal i názor diplomata na návštěvu čínského prezidenta v Česku, na teroristické útoky v Bruselu, nebo na vystoupení Velké Británie z Evropské unie. „Přišla jsem, protože mám knížku od pana Žantovského o Václavu Havlovi a taky protože ho mám ráda, Žantovského i Havla. Diskuze se mi moc líbila, myslím, že otázek klidně ještě mohlo být víc,“ komentovala své pocity jedna z návštěvnic.
Otázky kladl děkan Masarykovy univerzity Dančák, ale i lidé z hlediště (autor: Marie Drahoňovská)
Čtvrteční návštěva Žantovského v Brně však v kině Scala nekončila. Na celý den byl naplánovaný program, který z kina pokračoval do Knihovny Jiřího Mahena v Brně, dále do vily Tugendhat a končil v divadle Husa na provázku v půl jedenácté večer. Moderátor Břetislav Dančák se proto snažil hosta příliš neunavit a vyhrazený čas pro dotazy si pečlivě pohlídal. Žantovský neměl problém odpovědět na jakoukoliv otázku a zbylo mu dost síly i na závěrečnou autogramiádu. „Nakonec jsem neodolala a knihu jsem si koupila, mít ji z knihkupectví je jedna věc, ale mít ji i s podpisem autora, to je něco jiného,“ zmínila členka Studentské sekce Mezinárodního politologického ústavu Kateřina Rešlová, která pomáhala akci zorganizovat.
blog comments powered by Disqus