Někdo končí, jiný začíná | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 27. ročník

Někdo končí, jiný začíná

Do rubriky Rubriky napsala Klára Slivoňová (Neděle, 30. listopad 2008)

Upozorňuji, že tento text je plný emocí, ale naštěstí končí poděkováním. A někde za textem je i spadnutí zátěže z ramen. Při psaní jsem se totiž rozhodla, že nebudu vtipná, ale sentimentální s prvky realistična.

Den není natahovací a zájmů je tolik, co s tím? Stačí opustit posty a udělat si tak čas. Nastala doba změn ve vedení a jsem ráda, že nedošlo k puči nebo jiným revolucím, které by mě k opuštění postu šéfredaktora donutily.

Možná mé konečné rozhodnutí mělo přijít dřív, už s první myšlenkou na tento čin. Ale prohrál ten, co nebojoval dostatečně dlouho. A můj boj, přestože jsem stále spíše v zadní linii, snad nebyl zakončen neúspěchem. Halas stále žije a žít bude, protože nestojí na jednom člověku, ale na lidech, kteří jsou ochotni věnovat čas tomu, co je občas i nebaví.

Během mého působení na postu, podle některých nejvyšším, se změnila koncepce Halasu. Časopis studentů Fakulty sociálních studií nabral nový dech a stal se, co se obsahové stránky týká, zaměřenějším. Přestali jsme být neoficiálním hurá-médiem a byli jsme zaregistrováni. To vše díky editorům, redaktorům, vedení fakulty i univerzity a samozřejmě vydavatelství.

Stále nevím, jestli se mám uvolněné smát, nebo plakat nad osudem nebo čímkoli jiným, co mě vede po životní cestě a nutí mě si přibírat další a další aktivity. Prostě a jednoduše jsem se vzdala všech výsad, které přináší bdění nad činností skupiny nadšených studentů píšících pro Halas a opět se stávám jednou z malého davu psavuchtivých.

Odpadne mi tak nošení povinných výtisků na Kraví Horu a olizování obálek obsahujících Halas putující na rektorát. Končí pro mě i doba plná zodpovědnosti, aby Halas stále žil, která mě navedla na cestu rychlosazeče, doba, kdy mé případné veto mohlo zhatit plány na literární přílohu, která i přes moji morální podporu nikdy nevyšla, doba, kdy bylo mé pozdní odevzdání článku špatným příkladem pro všechny redaktory.

Opustit redakci úplně by pro mě bylo těžší, ale i to jednou přijde. Vkládám důvěru do těch, kteří budou pokračovat. Toť vše všem „mým“ čtenářům a kolegům v redakci. Děkuji. Váš ex-šéfredaktor

blog comments powered by Disqus