Krása a sport, jde to vůbec dohromady? | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 26. ročník

Krása a sport, jde to vůbec dohromady?

Do rubriky Sport napsala Viktorie Pokorná (Středa, 27. červenec 2016)

Ačkoli se na první pohled zdá, že sport a krása spolu vůbec nesouvisí, opak může být pravdou. Ve sportovním odvětví najdeme i disciplíny, které krása ovlivňuje. V krasobruslení se dostávají body za estetický dojem, moderní gymnastika je přehlídkou roztodivných kostýmů a pro synchronizované plavání dokonce vymysleli make-up, který se ve vodě nesmyje (což je podle mě poněkud kontraproduktivní, vzhledem k tomu, že jim většinu času z vody netrčí nic jiného než nohy). Já jsem byla ale nedávno svědkem situace, kdy tahle snaha oslnit zevnějškem poněkud překročila únosnou mez.

Řeč je o sportu, který je znám pod názvem discodance. V podstatě se jedná o taneční disciplínu, kterou charakterizuje množství poskoků a úskoků. Z laického pohledu to působí jako uhopsaná gymnastika s poměrně malou náročností prvků. Ale sport je sport, a pokud to lidi donutí se hýbat, nejsem proti. Co je tom všem ale zarážející, jsou kostýmy, které tanečníci měli na sobě.

Jako první vystupovala jedna ze starších tanečních skupin (tanečnice měly kolem šestnácti let). Vysoko vyčesané účesy jistila velká spousta třpytivých sponek a čelenek, o tlusté vrstvě make-upu se na vlastní oči mohli přesvědčit i diváci sedící v posledních řadách. Celý výjev završovaly miniaturní kraťásky a titěrná tílka, o jejichž existenci mohl leckdo pochybovat.

Tento šok jsem velmi pracně rozdýchávala a snažila jsem se ukonejšit tím, že jsem asi moc out na to, abych pochopila dnešní módu. To ale nebylo vše. Na parket vběhly sedmileté holčičky, které na sobě měly navlas to samé jako jejich starší kolegyně. Hotový ráj pedofilů, pomyslela jsem si. Stála jsem tam s otevřenou pusou a pozorovala rodiče holčiček, kteří své ratolesti nadšeně povzbuzovali.

Celá tahle zkušenost nutí k zamyšlení. Opravdu žijeme v době, kdy je normální, že se sedmileté holčičky promenádují polonahé před zaplněným stadionem a kolemstojící lidé to nazývají sportem? Možná ano. Jen se bojím, že se za chvíli dočkáme toho, že budeme vzpomínat na časy, kdy sportovci soupeřili v rychlosti či vytrvalosti a nikdo nehleděl, jak u toho vypadají.

blog comments powered by Disqus