Výkvěty dokazují, že to, co děláme, má smysl

Do rubriky Fakultní ruchy napsala Marie Drahoňovská (Neděle, 1. květen 2016)

Řada témat spojených s životním prostředím naplnila program konference „Proměny životního způsobu a jeho environmentální souvislostí,“ kterou pořádala katedra environmentálních studií. Součástí programu letošního ročníku, který se konal 20.- 24. dubna byla i studentská konference Výkvěty, jejímž cílem bylo představit bakalářské, magisterské i diplomové práce studentů. Konferenci podpořily v rámci projektu COCIES Norské fondy v programu Spolupráce škol. Konferenci tak obohatilo i pět ekopsychologů z Lillehammeru.

Třetí ročník konference Výkvěty spolu s dalšími přednáškami nabídnul návštěvníkům pět dní intenzivní osvěty z oblasti životního prostředí. „Zažil jsem Výkvěty dvakrát a pokaždé jsem z nich odcházel s příjemným pocitem. Prezentace našich doktorských studentů, nás samých i našich hostů mi říkají, že to, co děláme, má smysl,“ zakončil svou úvodní řeč vedoucí katedry environmentálních studií Bohuslav Binka.

Mnoho témat a inspirace

Náplň konference byla velmi rozmanitá nejen co se hostů týče, ale i z hlediska zvolených témat. Reidulf G. Watten z Norska například vykládal o výzkumu, ve kterém porovnával oblibu různých přírodních prostředí u mužů a žen různých povah. Juraj Lukáč ze Slovenska zase mluvil o tom, proč je mnoho matematiků a IT expertů fascinováno přírodou. S přednáškou „Až umřu, zasaďte na mně jabloň“ vystoupila absolventka magisterského studia environmentálních studií na naší fakultě, Blanka Dobešová, která už několik let provozuje neziskovou organizaci „Ke kořenům“. Ke kořenům nabízí lidem alternativu k běžným pohřebním obřadům ve smuteční síni. Snaží se navrátit lidi zpět přírodě co nejpřirozeněji. Zpopelněné ostatky proto dívky z neziskové organizace vloží do země a zasadí na nich strom.

Samotná konference Výkvěty byla naplánovaná na pátek. „Přišla jsem hlavně kvůli tomu, že hledám vhodné téma k bakalářce a taky kdo by mi ji mohl vést, ale celkově kvůli tomu, že mi to tu přijde zajímavé,“ uvedla studentka Veronika Wichová. Přednášky však nebyly to jediné, čeho se mohli návštěvníci zúčastnit. K příležitosti zahájení konference se například konala vernisáž fotografií „Pestří: skromné domácnosti pod tlakem doby“ v kavárně Atlas. Program byl navíc doplněn procházkami a v neděli všichni zúčastnění společně oslavili Den Země.

Environmentalistika prochází žaludkem

Na konferenci nechybělo ani občerstvení, které obstarala kavárna Tři ocásky, jejíž zakladatelé jsou shodou okolností také absolventy oboru environmentální studia. Káva byla fairtrade, stejně tak i čaj. Jídlo bylo veganské, což jen potvrdilo výzkum, který prezentoval Luboš Sl´ovák na téma: „Konzumace masa mezi studenty environmentálních studií“. Sl´ovák se zabýval tím, jak se studenti vyrovnávají s nepříjemnými informacemi o životním prostředí, kterým se během svého studia nevyhnou. Podle jeho výzkumu je vegetariánství mezi studenty environmentálních studií obecně považováno za normu, přestože k vegetariánství se hlásí pouze jedna třetina z nich.