Některé děti z takových nápadů vyrostou, jiné jdou studovat FSS, neboli, jak ji mnozí s vtipem přezdívají, „Fakultu splněných snů“. Je to ale ještě stále pravda? Jsme dosud parta filosofujících sluníčkářů, kteří poté, co několik let pracují na získání bakalářského či magisterského titulu nakonec žalostně hledají uplatnění? Jednoznačná odpověď se nenabízí, zkusme to tedy vzít přes tucet řek a tucet kopců.

Dvanáct do tuctu

Jakým způsobem si studenti chtějí plnit své sny? Vybrat si mohou mezi dvanácti obory. Od bezpečnostních a strategických studií až po environmentalis­tiku. Na fakultu přichází s mnoha očekáváními, ale také s kritikou, která je pronásleduje ze všech stran. „Rodiče mě viděli jako úspěšnou právničku nebo ještě lépe zubařku. Politologie pro ně znamenala budoucího politika. Dlouho trvalo, než pochopili, že tomu tak není,“ vysvětluje počátky své politologické kariéry Andrea Smolková, která je v současné době ve třetím ročníku doktorského studia a zároveň pracuje jako krajská manažerka TOP 09 pro jižní Moravu. V minulosti Andrea vedla několik volebních kampaní a svou kariéru rozšiřuje i na oblast PR a komunikačních strategií.

Možná si teď říkáte – výjimka potvrzující pravidlo, není tomu ale zcela tak. Studium politologie může doporučit i Miroslav Nemčok, který se oboru taktéž věnuje na doktorské úrovni a zároveň už na univerzitě i vyučuje. „Výhodou politologie je to, že je velmi praktická. Dokáže člověka velmi dobře metodologicky vybavit. To je asi to, co bych na ní rád vyzdvihl,“ vysvětluje.

Určitá nedůvěra v sociální studia nepramení ani tolik z neúcty k těmto oborům, jako z nejasného uplatnění jejich absolventů. „Není to jako na medicíně nebo právech, kdy víte, že po absolutoriu zkrátka nikdy nebudete ničím jiným než lékařem nebo právníkem. Existuje tolik možností vlastního rozvoje, ať už se vydáte jakýmkoli směrem,“ reaguje Smolková, která se k této skutečnosti naopak staví jako k pozitivu.

Je třeba věřit a neusnout na vavřínech

„Vždy jsem měl dostatečnou důvěru ve své schopnosti. Věřil jsem, že si získám uplatnění kdykoliv,“ tvrdí Nemčok. Pravdou ale je, že není možné usnout na vavřínech. Jak Nemčok, tak Smolková se věnovali rozvoji své kariéry už v průběhu studia. „Najít si uplatnění pro mě skutečně nebyl problém. Naopak, nabídek přišlo vícero,“ dodává Smolková.

Mnoho humanitně orientovaných studentů míří dále směrem sociologie a sociálního výzkumu. Není se čemu divit, brněnská sociologie opakovaně získává status nejlepší v republice. Ne každého však chytne za srdce. „Se sociologií to máš tak, je pár lidí, kteří ji mají rádi, ale většina jí nenávidí a nehlásí se k ní,“ konstatuje Lukáš Kučera, student bakalářského stupně sociologie. Co by na to asi řekl August Comte?

Určitou odpověď na to ale má Ivana Lukeš Rybanská, která sociologii studovala i na magisterském stupni. „To, že jsem vystudovala zrovna sociologii, není o „líbivosti“. Sociologie mi vyhovuje kritickým přístupem, bez kterého není možné ji dělat, a širokými metodologickými možnostmi,“ podotýká.

Ilustrace (autor: Marta Svačinová)

„FSS není továrna na nezaměstnané sociální vědce“

Ivana Rybanská ukončila své studium předloni a okamžitě začala s podnikáním. Spolu s kamarády založila nakladatelství Nová Beseda, které se zabývá nefikční a odbornou literaturou. Nakladatelství se může pyšnit už osmi knihami a chystají se další. K tomu, zda jí v její kariéře pomohlo studium FSS, se vyjadřuje jasně: „Nemyslím, že je hlavním úkolem univerzity připravovat studenty na pomyslný pracovní trh. Na svém studiu na FSS si cením, že to byl chráněný prostor pro studium a zkoumání zdánlivě „nepraktických“ témat. A během toho se hlouběji rozvinuly schopnosti, které jsou součástí mě samé a mého profesního přístupu – kritická práce s texty a s daty nejrůznějšího typu a původu,“ vysvětluje.

Ve svém současném zaměstnání využívá Rybanská často i poznatky z bakalářské žurnalistiky. „Moje práce v nakladatelství je velmi pestrá, navrhuji dalším členům redakční rady témata a autory, možné překlady, píšu granty, starám se o čtenáře a členy našeho klubu, také o všechny, s kým spolupracujeme – grafiky, korektory, redaktory, autory,“ dodává.

Za pravdu jí může dát i Andrea Smolková. „Tím, že člověk vystuduje na FSS, je velmi dobře připraven pro široké spektrum povolání – ať už ve veřejné sféře či soukromém sektoru,“ říká Smolková.

Na to, že absolventi Fakulty sociálních studií opouští univerzitu s dobrými vzpomínkami, poukazuje i výzkum Masarykovy univerzity. Zveřejnil ho fakultní pololetník Atrium. Pouhá dvě a půl procenta absolventů nenajde do půl roku od konce studia uplatnění. V porovnání s ostatními fakultami tak stojí na třetím místě v žebříčku úspěšnosti absolventů. Výzkum také ukázal, že přes 80 procent z nich je se svým studiem spokojeno. „Není to „továrna na nezaměstnané sociální vědce“, jak se mnoho lidí mylně domnívá,“ říká Smolková.

Globální výbuch sociálních věd

Otázkou zůstává, kde se tedy vůbec vzala určitá nevraživost k sociálním studiím, když podle výzkumů to vypadá, že nemá opodstatnění. „Kdysi se totiž sociální vědy skutečně dělaly špatně. Neexistoval kontakt se zahraničím a nedocházelo tak k výměně důležitých informací. Podle mě si ale v posledních letech prošly sociální vědy podobnou změnou jako kdysi fyzika a chemie. Ty byly dlouho považovány za alchymii, pak se ale přišlo na to, že mají určité zákonitosti a lidé jim začali důvěřovat. Podobný globální výbuch po miléniu nastal i u sociálních věd,“ vysvětluje svůj pohled na problematiku Nemčok.

Sociální vědy a statistika jdou ruku v ruce

Doby, kdy studenti FSS odcházeli s magisterským titulem a byli matematikou nepolíbeni, jsou už minulostí. Dnes je součástí téměř každého oboru nutnost absolvovat předmět statistika. Ten je sice vysoce nepopulární, za to však do budoucna velmi praktický. „Statistika je nevyhnutelnou součástí sociálních věd. Abychom dokázali pochopit, jak společnost funguje, musíme nejprve pochopit, jak funguje terénní výzkum,“ říká Nemčok.

Do debaty se přidává i Lenka Kováčová, absolventka oboru evropská studia, která se rozhodla najít si práci mimo obor jako projektová a eventová koordinátorka pro oblast otevřených dat v Nadaci Open Society Fund Praha. „Myslím si, že to, co si člověk ze studia odnese, je hodně individuální. Záleží vždy na konkrétním studentovi, jak své studium využije, jestli vyjede na Erasmus, kolik pracovních zkušeností získá, jakou síť kontaktů kolem sebe vybuduje, jak se zdokonalí v jazycích, a jestli vůbec půjde po škole hledat práci v oboru. Mnoho studentů možná zjistí, že je baví něco úplně jiného,“ tvrdí z vlastní zkušenosti Kováčová.

Pokud bych se nakonec měla pokusit vše shrnout, myslím, že studenti FSS nemusí mít strach, že by si nesplnili své sny. Možností, jak se po škole uplatnit, se nabízí nesčetně a budeme-li chtít, svět je pro nás otevřený, a to v mnoha oblastech. Je však důležité si uvědomit, že sociální studia už nejsou pouhým debatním kroužkem. Patří k nim statistika, výzkumy a kritické myšlení. Samotné studium pak k úspěchu vždy nestačí. Fakulta proto nabízí mimoškolní aktivity a programy, které mohou studenty mnohému naučit. Absolventi oborů sociálních věd mají velký potenciál být úspěšní, mimoškolní aktivity k tomu ale neodmyslitelně patří, a proto je zaměstnavatelé často později očekávají.

blog comments powered by Disqus