Konference v Redutě připomněla význam umělecké kritiky | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 32. ročník

Konference v Redutě připomněla význam umělecké kritiky

Do rubriky Ostatní napsal Marek Hadrbolec (Pátek, 14. říjen 2016)

Konference o současném stavu umělecké kritiky se ve středu 12. října konala v prostorách divadla Reduta. Událost byla rozdělena na čtyři tematické okruhy a trvala od devíti ráno až do podvečerních hodin. Konferenci finančně podpořil Syndikát novinářů ČR, Jižní Moravy a města Brna. Záštitu poskytly osobnosti jako rektor JAMU v Brně Ivo Medek nebo brněnský primátor Petr Vokřál.

Důležitost kritiky a její mírný úpadek způsobený dnešní masovou populární kulturou zmínila v úvodním slovu Karla Hofmannová, předsedkyně Komise Rady města Brna pro kulturu, Ivo Medek a zastupitel městské části Brno-střed Matěj Hollan.

Je pro kritiku v médiích místo?

Na začátku prvního tematického bloku Umělecká kritika v médiích bylo v sále zhruba 60 návštěvníků. Se svým referátem vystoupil David Drozd, který hovořil o tom, zdali vůbec návštěvníci divadel čtou recenze a pokud ano, tak proč. Svá slova podložil zajímavými výzkumy dokazujícími, že současná situace divadelní kritice příliš nenahrává. Zdravost kritiky pro umění samotné zdůraznil divadelní recenzent a publicista Luboš Mareček, který mluvil o její proměně v posledních dvou dekádách a o úpadku umělecké kritiky v současných médiích.

Na konferenci vystoupila také operní publicistka Helena Havlíková. Ta publiku osvětlila samotné základní principy kritiky a její obecná pravidla. „Existuje možnost zneužít kritiku jako reklamu, a to skrze pochvalné citace vytržené z kontextu,“ upozornila na přehnaně pozitivní hodnocení Havlíková. V prvním tematickém bloku vystoupila také Michaela Mojžíšová. Ta obecenstvo seznámila se stavem umělecké kritiky na Slovensku a kladla důraz na nestrannost a zodpovědnost kritika vůči svým čtenářům a umělcům.

Šéfredaktor Divadelních Novin Josef Herman komentoval nemožnost objektivně hodnotit umělecká díla. „Kritika bývá svými autory často nadhodnocována,“ posteskl si Herman se slovy, že dobrých kritiků je dnes velmi málo.

Každý blok byl zakončen panelovou diskuzí. Zde byl zdůrazněn pohled na kritiku ze strany médií. Mluvilo se také o zmíněné objektivnosti hodnocení umění.

Reklama rozvířila klidné vody konference

Ve druhém bloku Kritika versus reklama se představila redaktorka kulturní rubriky MF DNES Jana Soukupová. Soukupová několikrát zdůraznila, že PR není kritika a jak je důležité tyto dvě oblasti přísně rozlišovat. Rozdíl mezi kritikou a reklamou pak ukazovala na úryvcích z vlastních recenzí a recenzí jiných autorů. Hudební kritik Jan Špaček poté hovořil například o klesající snaze o pochopení umění nahrazenou prostým procentovým hodnocením. „Reklama v kritice začíná tam, kde končí snaha o pochopení vystoupení,“ popisoval Špaček. Na hranici mezi kritikou a reklamou se profesně pohybuje Eva Mikulášková, a proto dokázala nabídnout pohled z obou stran.

Panelovou diskuzi tentokrát oživila větší účast publika i ostřejší výměna názorů. Důvodem byly především protichůdné pohledy na užívání recenzí jako reklamy či na objektivnost hodnotících publicistů a kritiků.

Ve třetím a čtvrtém bloku se publiku představilo ještě několik řečníků. Témata jejich referátů se týkala třeba marketingových dopadů umělecké kritiky nebo odpovědnosti kritiky vůči návštěvníkům kulturních akcí a samotným umělcům.

blog comments powered by Disqus