Aulu naší fakulty rozvířila debata o celostátním referendu | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 25. ročník

Aulu naší fakulty rozvířila debata o celostátním referendu

Do rubriky Fakultní ruchy napsala Veronika Sodomová (Středa,  9. listopad 2016)

Tématem prvních Masarykových debat tohoto semestru, které se uskutečnily 1. listopadu, se stalo zavedení ústavního zákona o celostátním referendu. V debatě, kterou moderovala novinářka Alica Heráková, proti sobě zasedly dvě strany. Stranu pro celostátní referendum reprezentovali ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier a iniciátor brněnského říjnového referenda o nádraží Jakub Patočka. Proti nim vystoupil kantor Masarykovy univerzity na katedře správního práva Petr Kolman se senátorkou a bývalou ústavní soudkyní Eliškou Wagnerovou. Masarykovu debatu pořádala Studentská sekce Mezinárodního politologického ústavu za podpory grantu Tomáše Garrigua Masaryka.

Na začátku debaty stála teze: „Česká republika potřebuje ústavní zákon o celostátním referendu“. Účastníci obdrželi lísteček s možností hlasovat: ANO, NE a NEVÍM. Každý z diváků měl tak možnost vyjádřit, jak se k situaci staví. Padesát procent hlasovalo proti a na řečnících bylo, zda jejich názor buď potvrdí, nebo vyvrátí.

Zaznívaly nejrůznější argumenty. Jakub Patočka se například odvolával na edukativní funkci referenda a na skutečnost, že umožňuje občanům podílet se na řešení otázek, které se jich či demokracie jako takové přímo týkají. Senátorka Eliška Wágnerová na druhou stranu vyjádřila své obavy, že český národ není na celostátní všelidové hlasování zatím připraven. V debatě několikrát padlo, že nevyužíváme ani krajských referend a místních se většinou neúčastní dostatečné množství lidí. Mnohokrát se zmiňovalo i nedávné brněnské referendum o poloze hlavního nádraží. Zastánce ústavního zákona o celostátním referendu a současně jeho navrhovatel Jiří Dienstbier se mimo jiné rozhovořil na téma, jaká omezení a jakou podobu by měl takovýto ústavní zákon mít. Omezení, které by bylo nutno stanovit, aby si lidé nemohli odhlasovat například zrušení Ústavního soudu, zmínil i Petr Kolman.

„Mezi důležitá kritéria, podle kterých řečníky vybíráme, patří, zda a jak se k tématu vyjadřují, jakou pozici zastávají a jak schopnými řečníky jsou,“ uvádí hlavní koordinátorka Masarykových debat Kateřina Křivánková. Na základě reakcí diváků se výběrem zřejmě neminuli. „Tato debata byla první, které jsem se účastnila a byla skvělá," řekla návštěvnice Barbora Bezvodová. I Kateřina Machulová, která pomáhala s přípravou Masarykových debat, byla s řečníky spokojená: „Hosté vedli moc příjemnou debatu s kvalitními argumenty.“

Názor většiny publika byl potvrzen, když se ziskem 73 procent z přibližně osmdesátičlenného publika zvítězila strana proti celostátnímu referendu Elišky Wagnerové a Petra Kolmana. „Řekla bych, že s počtem diváků jsme spokojeni. Postupně jej zvedáme a třeba časem opět zaplníme aulu na Právnické fakultě jako někdy v roce 2012,“ doplňuje koordinátorka.

Masarykovy debaty jsou inspirovány formátem tzv. oxfordských debat, při nichž spolu diskutují dva týmy řečníků s cílem přesvědčit diváky o platnosti, či vyvrácení předem určené teze.

blog comments powered by Disqus