Sedmé kolo Science Slamu zaplnilo sál univerzitního kina | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 25. ročník

Sedmé kolo Science Slamu zaplnilo sál univerzitního kina

Do rubriky Fakultní ruchy napsal Marek Hadrbolec (Pátek, 18. listopad 2016)

Za pět minut sedm dobíhám ke Scale. Zde dnes večer probíhá již sedmé kolo Science Slamu, soutěži, kde se skupina mladých výzkumníků z rozdílných vědních oborů snaží vzbudit u publika co největší zájem o výsledky své práce. Úkolem každého z vybraných soutěžících je zábavnou a poučnou formou představit divákům svůj projekt. Účastníci poté hlasují pro soutěžícího, který na ně udělal největší dojem. Cenou pro vítěze je stolní lampa, jež má vědci pomoci ukazovat lidem „vědu v jiném světle“, jak ostatně zní i slogan samotného Science Slamu. Populárně-naučná událost se uskutečnila ve středu 9. listopadu.

Sál kina je plný až k prasknutí. Jako jeden z posledních při vstupu obdržím informační brožuru spolu s hlasovacími lístky. Na většinu návštěvníků, kteří dorazí později, se už nedostane, počet příchozích totiž překvapil i samotné pořadatele. V sále je rušno a publikum je na první pohled dobře naladěno. Světla zhasínají a na pódium přichází moderátor Matěj Klusáček. „Nejprve si společně vyzkoušíme, jak na soutěžící budete reagovat,“ říká Klusáček úvodem. Publikum ochotně spolupracuje smíchem, údivem či potleskem. Průvodce večerem ještě vysvětluje pravidla hlasování a za nadšeného aplausu diváků, kterých je tolik, že někteří postávají v postranních uličkách, uvádí prvního vystupujícího.

Josef Kraus zahajuje své vystoupení slovy: „Války a bombardování jsou sice hrozná věc, ale bez nich bychom se neměli o čem učit.“ Kraus je totiž odborným asistentem oboru Bezpečnostních a strategických studií. Hlavním předmětem Krausova zájmu je napjatá situace na Blízkém východě, kterou také okusil na vlastní kůži. Poutavě hovoří o rozdílech kultury a zvyků v muslimských zemích. „V naší společnosti existují neutrálně zabarvené skutky, zatímco muslimové se všechny tyto skutky snaží někam zařadit,“ vysvětluje Josef jeden z aspektů vzájemného nepochopení těchto kultur, zatímco publikum s občasným smíchem naslouchá. „Studovat válku je zábava, dokud studujete v Brně,“ uzavírá svůj proslov první vystupující a za hlasitého poslechu odchází.

„Jak se rodí hvězdy.“ Tak zní název druhého bloku a zároveň otázka, která nedávala spát půvabné Lence Zychové předtím, než se pustila do svého výzkumu. Na pódiu má s sebou model s balónkem, na němž názorně ukazuje, jak vznikají hvězdy a co se při tom děje s jejich okolím. Diváci pozorně poslouchají, když zničehonic sebou celý sál při náhlé ráně trhne úlekem. Balónek při představení zániku hvězdy praská a znázorňuje tak dokončení celého cyklu. „Až se vás příště někdo zeptá, jak se vlastně rodí lidé, řekněte mu nejdříve, jak se rodí hvězdy,“ říká Zychová poukazujíc na skutečnost, že díky hvězdám jsme tu i my a uzavírá tak své vystoupení.

Třetím projektem pozornost návštěvníků obrací absolvent magisterské sociologie Jan Pešl ke společenským vědám. „Stále slýcháme, že je třeba chránit české hodnoty, ale jaké to vlastně jsou?“ ptá se Pešl v úvodu svého bloku s názvem „Hodnota zkoumání hodnot“. Ten pojednává o sociologickém výzkumu, který má své trhliny, tím spíše, pokud probíhá formou dotazníků. Nejlepším způsobem je prý pozorování a analýza lidského chování. Pešl také hovoří o diskuzích mezi obyčejnými lidmi, které vznikají okolo závažných společenských témat. „Je tento soutěžící nihilista?“ ptá se po skončení třetího bloku moderátor. Publikem proběhne vlna smíchu a já už nejspíše vím, kdo na konci získá můj hlas.

Svého koně mají na letošním Science Slamu i slovenští vědci. Je jím Hana Berezňáková z Ústavu biochemie. Její výstup s názvem „Lektiny: od sekvence po prášek“, je z mého pohledu tím nejodbornějším. Hana hovoří o sacharidech a proteinech, zatímco velká část publika jen zírá, zaměstnána snahou pochopit zajímavý obsah. Rulička toaletního papíru připomínající sekvenci DNA a skvělá práce se slovy získává Haně sympatie a přináší zasloužený závěrečný potlesk.

Po krátké přestávce se pozornost přihlížejících upírá na pátého soutěžícího. Marek Bičan se věnuje politicko-historickému hledisku a jeho soutěžním tématem jsou obecně neznámé události, jež mohly přispět ke vzniku první světové války. Z období těsně před vypuknutím prvního celosvětového válečného konfliktu vybírá zajímavá fakta a souvislosti, které zábavnou formou prezentuje bavícímu se publiku. Svůj čas na pódiu ukončuje varovnými slovy „poučme se z historie”“, narážejíc na některá aktuální společenská témata.

Poslední soutěžní obor se ukrývá za tajemným názvem „Omnifokální pasivní infrazářič“. „Rád bych vám teď pověděl o malém fyzikálním triku, který by mohl sloužit pro dobro lidstva,“ začíná svou přednášku Daniel Kopkáně, jehož projekt se zabývá tvorbou materiálu, který by díky své speciální struktuře mohl být schopný odrážet teplo lidského těla.

V tuto chvíli mají soutěžící mají svůj vyměřený čas za sebou a řadami sedaček nyní putují kelímky pro odevzdávání hlasů následované vzrušeným šepotem. „Všichni byli dobří, ale nejvíce mě zaujali technicky nebo přírodovědně zaměření soutěžící, protože sám studuji humanitní obor, takže jsem se od nich dozvěděl něco nového,“ okomentoval Science Slam Jan Panek, jeden z návštěvníků, kterých nakonec do Scaly zavítalo téměř na čtyři sta. Podotkl také, že oproti známějšímu Poetry Slamu má, co se týče kvality, jeho vědecky zaměřené dvojče ještě co dohánět.

Během sčítání hlasů se o zábavu na pódiu stará improvizační skupina Impro Džow s loutkami či znakovou řečí. Všechny hry jsou úzce spjaty s vědeckými tématy, jež diváci volí. Na pódiu se tak objevuje například dvojice kosmonautů v prádelně vesmírné stanice nebo věty, jež nikdy neuslyšíte na předávání grantů aneb „všechny peníze na granty skončily v černé díře“. Hlasitost smíchu publika by nyní předčila i smích, jež se kinem rozléhá při těch nejlepších komediích.

Na řadu však už přichází samotné vyhlášení. „Všichni jsou napjatí a výsledky těsné,“ začíná moderující Matěj Klusáček. Po chvilce se vítězem stává Lenka Zychová a její projekt „Jak se rodí hvězdy“. Úsměvem rozzářená výherkyně za hlasitého potlesku přebírá stolní lampu a gratulace od svých soupeřů a kolegů. Zábavný večer s přátelskou atmosférou končí s vyhlídkou na jarní, osmé kolo soutěže. Science Slam poté do noci pokračuje na baru o patro výš. Soutěžící zde zapíjejí zbytky své nervozity a pořadatelé oslavují úspěšný večer bez jediné komplikace.

blog comments powered by Disqus