Když v září 2015 nastupoval do Brna na Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity, měl spíše představu o tom, co dělat nechce. Nechtěl být vědcem a trávit dlouhé hodiny v laboratoři. Utvrdil ho v tom jeden semestr na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské v Praze. Zvolil proto studium zaměřené na vzdělávání, obory matematiku a fyziku. Brno se tak pomyslně stalo třetím vrcholem trojúhelníku českých měst, v nichž Adam žil. Narodil se ve slezské Opavě. „Chtěl jsem mít aprobaci pro střední školy, tu pedagogické fakulty nenabízí. Kombinace matematiky a fyziky se nevidí na přírodovědách moc často,“ vysvětluje budoucí učitel, proč zavítal zrovna do Brna. Dnes dvaadvacetiletý student město neznal. Nové prostředí pro něj byla výzva. „Znal jsem jenom nádraží, to není ten nejlepší začátek,“ dodává.
Usměvavý a hovorný Adam si v Brně užívá. V Praze neměl čas zajít ani na oblíbené pivo s kamarády. „Na jaderce bylo studium hodně náročné, hlavně na psychiku. Chtějí tam po studentech domácí přípravu, plno úkolů a ve škole jsem býval od rána do večera. Tady to zvládám lépe,“ srovnává kučeravý brunet. Baví ho vysvětlovat základní principy, proto zvolil dráhu učitele.
Loni v únoru objevil, jak říká, poklad a prokletí zároveň. Narazil na rozhovor s Markem Fanderlíkem. Dozvěděl se tak o projektu Matika pro spolužáky. „Dva studenti královehradeckého gymnázia, Marek Fanderlík a Marek Liška, sepsali učebnici matematiky tak, aby látku chápali studenti sami. I bez pomoci učitele. Zaujalo mě to, s výkladem učiva ve středoškolských učebnicích také úplně nesouhlasím,“ popisuje Adam. Knihu si hned objednal. Cenil si hlavně příkladů, u nichž bylo řešení rozepsáno krok za krokem.
Učebnici donesl ukázat spolužákům na fakultu. „Na poslední straně měli Fanderlík a Liška výzvu. Prý jestli nás baví fyzika a chtěli bychom jim pomoci také s realizací fyzikální učebnice, máme se ozvat,“ vzpomíná Adam. Kamarádi z fakulty ho přesvědčili a spolupráci navázali v létě. Teď koordinuje asi dvanáctičlennou skupinku fyziků, připravuje prezentaci ukázkové kapitoly, shání sponzory a oslovuje středoškolské, ale i vysokoškolské kantory, aby s nimi mohl učivo konzultovat. „Chceme látku rozdělit do osmi dílů a vytvořit také sbírku příkladů. Za pět let bychom mohli mít hotovo,“ doufá Adam.
David Daniš, Vojtěch Chalupa a Kristýna Nováková (zleva) jsou součástí
týmu, který se na tvorbě učebnice podílí. (autor: Markéta
Lankašová)
Původní učebnice matematiky, které Adama Šťastného inspirovaly
k vytvoření vlastní učebnice fyziky. (autor: Markéta Lankašová)
Jak moc jsou jeho vize reálné se teprve ukáže. Sympatický fyzik je totiž pořád v jednom kole. Když zrovna neřeší učebnici, učí se na zápočty, chodí do přírody nebo zpívá. „Jsem členem středoškolského sboru Luscinia. Pravidelné zkoušky moc nestíhám, ale jezdím na koncerty a zájezdy si většinou taky ujít nenechám. Naposledy jsme byli na Ukrajině,“ říká. Opava je se sborovým zpěvem spojena i festivalem Opava cantat, který má dvacetiletou tradici. Adam s jeho organizací pomáhá už šestým rokem. „Je to největší celostátní přehlídka středoškolských pěveckých sborů u nás. Letos přijelo patnáct sborů, tedy asi pět set zpěváků,“ upřesňuje.
Přestože má chuť někdy se vším praštit, zatím to neudělal. „Už jsme na učebnici odvedli dost práce. Snad tu látku budu jednou učit. Beru to tak, že si ulehčuji práci dopředu,“ směje se Adam a dodává, že kdyby to přece jen nevyšlo, bude se živit fotografováním. „Foťák si nestěžuje, že něco nechápe. Budu fotit přírodu a budu mít klid.“
Fyzice se nevyhne ani ve volném čase. Při návštěvě ukrajinské hospůdky
odměřoval Adam pivo ve válci. (autor: Z osobního archívu)