Mohlo by se zdát, že divadelní hra Nikolaje Vasiljeviče Gogola z poloviny 19. století nemá dnešnímu divákovi co nového nabídnout. Ale jak už to tak bývá, opak je pravdou. Režisérka Hana Marvanová se spolu s dramaturgyní Dagmar Haladovou rozhodla oprostit drama od ruských reálií, a tím nechala ještě více vyniknout nadčasovost motivů chamtivosti a hazardu. Aktuální hudba spolu se slovníkem, kde nechybělo ani právě populární „sorry jako“, perfektně dotvořila přiblížení hry současnému publiku.
Celé představení se odehrávalo na jednom jediném místě, v hotelovém pokoji. Právě tato skutečnost umožnila divákům upírat plné soustředění vstříc samotnému ději, namísto sledování mnohdy rušivých změn prostředí, které navíc v tomto konkrétním případě ani nebyly žádoucí. Herecké obsazení bylo až na pár výjimek doménou pánů a ústředním motivem hry se stal karetní poker. I když by se počet hlavních vystupujících dal spočítat na prstech obou ruk, inscenace dávala prostor pro velké jevištní příležitosti, kterých studenti činoherního herectví brněnské JAMU hojně využili.
I když bylo představení po většinu času obsazené především muži,
diváci mohli zahlédnout i dámy. (autor: Petr Chodura)
Děj komedie zobrazuje skupinku vášnivých pokerových hráčů, kteří se snaží vyzrát jeden na druhého. Proto následně spojí síly v zájmu vyššího zisku a snaží se přesvědčit kohokoliv z ostatních obyvatel hotelu ke hře. Jako vhodný cíl se nakonec ukáže nerozvážný mladík, kterému otec svěřil nemalou částku peněz. O tu samozřejmě přichází a představení se pro jednu ze stran chýlí ke zdánlivě šťastnému a úspěšnému konci. Skončí však celá záležitost takto jednoduše, nebo jde o dobře promyšlenou hru ve hře, sahající nad rámec pozornosti hráčů? Pro odpověď na tuto otázku bude nutné inscenaci navštívit. Ostatně jak zazní v samotném představení: „Poker není o kartách, ale o hráčích.“
Tvůrci představení, odehrávajícího se na jediné scéně bez časového i místního kontextu, se bravurně vyhnuli jakékoli monotónnosti za využití všemožných prvků, které celé představení ozvláštňují. Mohu například prozradit, že od začátku hry mezi nic netušícími diváky sedí také herci, kteří se náhle zvedají ze svých židlí, odehrají svou scénu a opět si sedají do publika.
Vyjma komických prvků a skvělých hereckých výkonů obsahovalo drama také pohled na smutně silnou roli peněz, ovlivňujících lidský úsudek i charakter. Diváci si tedy kromě estetického zážitku odnesou také mravní ponaučení, dotýkající se tématu hazardu. A pokud neodnesou, autoři k programu připojili pravidla samotného Texas hold'emu.
Drama poukazuje i na situace, do kterých se člověk kvůli hazardu může
dostat. (autor: Petr Chodura)
Premiéra inscenace Gogolovy tragikomedie Hráči v podání režisérky Hany Marvanové a studentů brněnské JAMU se uskutečnila 5. února. Nejbližší reprízu mohou diváci navštívit již 2. března.
blog comments powered by Disqus