Smrt, alkohol, sex a poezie. Taková byla první letošní brněnská Slam poetry | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 25. ročník

Smrt, alkohol, sex a poezie. Taková byla první letošní brněnská Slam poetry

Do rubriky Kultura napsal Marek Hadrbolec (Pondělí,  6. březen 2017)

Slam poetry, vystupování na pomezí improvizace, divadelního představení a recitace. Tento kreativní druh zábavy má již v Brně svoji tradici, která se poslední tři roky koná v chodbě za Café Atlas. Také dnes, 1. března, se zde chystá vůbec první letošní slam exhibice, na níž se představí celkem tři slamerky a pět slamerů.

Již před otevřením provizorního sálu je kavárna plná lidí a živé diskuze. „Vítám vás někde mezi Café Atlas a sálem Břetislava Bakaly,“ uvádí večer moderátor Jenda. Začíná se se zpožděním. Ne snad, že by se čekalo, až diváci dorazí, ovšem dva vystupující stále chybí. Šestice již přítomných si losuje pořadí, v němž se představí v prvním ze dvou kol. V každém kole pak mají přibližně tři minuty na to, aby si získali diváky, mezi kterými sedí i osm náhodně vybraných porotců, jejichž úkolem je slamery obodovat na stupnici od jedné do deseti. Dva zbylí vystupující jsou již na cestě, světla nad publikem zhasínají, první kolo začíná!

Jako první určuje los pod uměleckým jménem vystupujícího Pana Václava. Začíná se pozvolna. Václav spíše než cokoliv jiného skutečně improvizuje a podle bodování si svým vystoupením, i přes občasný hlasitý smích, publikum spíše nezískává. O mnoho více bodů se od publika nedostává ani Dorotě Bachraté s její poetickou písní „On the day that I die“. Diváků je před nasvíceným pódiem v danou chvíli okolo sto padesáti. Úspěšnější je až třetí slamer, Daniel Kunz. Ten se při svém vystoupení stává také historicky prvním slamerem živě streamovaným na Facebooku. Daniel vypráví improvizovanou báseň, o čem všem báseň poví. Současně ji „obohacuje“ o své, ne zrovna lichotivé, životní postřehy. „Holky dělím na dvě skupiny, hezký a hnusný,“ zní sálem. Diváci se baví a bodování jde nahoru. Čtvrtá v pořadí Naďa Hůlková svojí poezií pak nejvíce těší milovníky černého humoru. Báseň pojmenovanou „Ty mrcho!“ věnuje samotné smrti, která si vzala jejího dědečka. Neotřelé vystoupení nechává půlku publika v šoku, v druhé polovině pak vyvolává salvy smíchu. První kolo se příliš nedaří pátému slamerovi, Jiřímu Žákovi, jehož česko-anglické vystoupení je oproti předchozím dvěma o poznání slabší. Další vystupující si na paškál bere dnešní trend zákazů a doporučení. Báseň Martina Helcmana má poselství i příjemný humor a posluchače baví. „Zakažte všechno!“ říká Martin, zakázané ovoce přece chutná nejlépe. V pořadí sedmá je báseň „Pro tebe“ od energické Ellen Makumbirofa. Ta skvěle pracuje se slovy a její jazykové hříčky i hlasová imitace nafoukaného chlapečka slaví velký úspěch. „Rád jásám, jakože já sám,“ je jen jedna z těch, které vyvolávají v publiku nadšený výskot. Bodování je zatím nejvyšší. První kolo uzavírá Jan Dibitanzl, jenž v básni vtipně i smutně vzpomíná na svoji přítelkyni, která mu odjela na Erasmus do Španělska. K tomu přidává vlastní deníkové zápisky plné reálií života osamělého mladého muže. Honza, který po přestávce startuje druhé kolo, si u publika získává sympatie.

Po prvním kole snad každý z návštěvníků utíká k baru dočerpat energii. Nálada je skvělá, zdá se, že každý se baví. „Nikdy jsem na poetry slamu nebyl. Líbí se mi, jaká je tu přátelská atmosféra a jsem překvapený, kolik je tu lidí,“ říká Pavel Čech, jeden z již téměř dvou set návštěvníků. Pauza je zakončena hudebním vystoupením, které má v režii Ústaf Voiceband. Tento sbor přichází s hudební adaptací několika básní ze sbírky Kytice. Reakce jsou sice poněkud rozporuplné, zajímavý nápad a kvalitní vokály však nelze upřít.

Začíná druhé kolo a porotci předávají bodovací lístky dalším lidem z publika. Pořadí soutěžících se otáčí, první jde na řadu Honza. Ten navazuje na Kytici, jeho vystoupení poté přechází v improvizaci, která se dotýká tématu syrského Aleppa. Když pak bez mikrofonu vykřikne „Vy ozbrojený svině,“ publikum zůstává jako opařené. Body jsou vysoké. Přichází Ellen, s níž se vrací i další salvy hurónského smíchu. Recituje báseň o sobě samé, „Jsem Afričanka, jsem Češka.“ Její chytlavé a rytmické vystoupení svým bodovým hodnocením aspiruje na vítězství. Slovák Martin přechází ze zákazů na alkohol. Během básně v něm hledá pravdu a nejspíše i ještě něco k ní. „Deus ex machina, opít se jak sviňa,“ je všeříkající motto. Svou reputaci se ve druhém kole snaží napravit Jiří Žák, daří se mu, jeho drobná love story s psycholožkou těší publikum více než první vystoupení. Naďa nyní zase přechází ze smrti na život. V básni je těhotná a její snaha přijít na to, jak k tomu došlo, publikum rozesmívá. Na pódium se vrací i Daniel Kunz. Tentokrát to není tolik o poezii jako spíše o humoru. Daniel navazuje na předchozí vystoupení a zároveň přidává své vlastní, edukačně-politické okénko. Tím si od porotců opět získává dobré hodnocení. Když na pódium přichází Dorota, blížíme se ke konci programu. Dorka opět zvolňuje rozjetou zábavu, ne všichni to vítají, a tak její česko-anglická báseň ani tentokrát úspěch neslaví. Končí se stejně, jako se začalo, improvizací Pana Václava. Václav přichází s o poznání zábavnější příběhem „Já tučňák.“ Dohání tak bodovou ztrátu z prvního kola. Na vrchní příčky už ale nemá šanci.

Vyhlášení probíhá záhy po vystoupení. Mezi třetím a druhým místem je jen těsný rozdíl. Pomyslnou stříbrnou medaili si nakonec odnáší Daniel Kunz, který jen o bod poráží Jana Dibitanzla. První místo je všem jasné a zasloužené. S náskokem třinácti bodů za bouřlivého potlesku v první letošní Slam poetry vítězí Ellen Makumbirofa. Jako vítěz má pak tu čest mít závěrečné vystoupení, v němž se stejným drivem a energií recituje báseň Tvoř. „Českej slam je jako škola, na konci už máš pocit, že nevíš vůbec nic.“

Po skončení se Ellen svěřuje, jakou má z vítězství radost, přestože byla po celou dobu strašně nervózní. Se slam poetry už procestovala skoro celou republiku. „Slamování je strašná nemoc. Moje rodina si pořád stěžuje, že cokoli se doma stane, hned dávám do rýmu. Jim to ale moc vtipný nepřijde,“ dodává na závěr se smíchem Ellen.

Poetry slam je u konce a na baru Café Atlas se scházejí slameři i lidé z publika. Dobrá nálada panuje i nadále a debata se stáčí také na další slamy ve středu 5. a úterý 25. dubna, jež čeká stejně přátelská atmosféra, jakou se slamerům i publiku podařilo vytvořit dnes.

blog comments powered by Disqus