Za áčko si chleba nekoupíš

Do rubriky Minitéma napsala Michaela Kolková (Pondělí, 10. duben 2017)

Hory tlustých učebnic, seminárky odevzdané týden před termínem, hodiny strávené v knihovně a B jako nejhorší možná známka. Některým z nás zkrátka zelené políčko na konci semestru nestačí. Člověk by řekl, že na vysoké šprtům odzvonilo. Není to ale úplně pravda. Mají poctivci oproti lajdákům opravdu takovou výhodu? A odvíjí se skutečně úspěšný život od červeného diplomu? Nejsem si jistá.

Odjakživa mám na paměti, že vše, co dělám, musím dělat pořádně. To se týká také učení. Na zkoušku se snažím umět vše a nejlépe ještě něco navíc. Co kdyby náhodou. Realita ale často vyžaduje něco úplně jiného, než um vyjmenovat všechny prvky chemické tabulky nebo do detailu znát životopisy českých básníků. Realita člověka zkouší v improvizaci, vyžaduje od něj dávku kreativity a schopnost jednat v nepříznivých podmínkách, ve stresu. Jedničky a áčka ze všech předmětů ještě neznamenají, že se student skutečně něco naučil a dokáže hbitě řešit nastalé situace. To ukáže až praxe. V té sice teoretické znalosti problematiky přijdou nepochybně vhod, určitá praktická použitelnost jde však se znalostmi ruku v ruce. Pamatovat si nazpaměť celý manuál na sestavení poličky ještě neznamená, že z ní nakonec nezbyde jen kopa třísek.

Při honbě za skvělými známkami, plnými počty bodů a pozitivní reputací u vyučujících je dobré se občas zastavit a připomenout si, že jsme taky jenom lidé. A že tu nebudeme věčně. Místo topení se v knihách a odborných textech je třeba si užít alespoň část z toho, co máme přímo před sebou. Slunečný den, vůni čerstvě upečeného koláče linoucí se z kuchyně nebo šálek teplé kávy…

Teorie je prý jenom zárodek praxe. Je tedy i její nedílnou součástí. Nemůžeme proto čekat, že bez naší pomoci nám všechno půjde samo, že se při cestě k úspěchu nenadřeme. Učení může být dobrým návodem, jak snáze uspět. Není ale nutné umět vše dokonale. Kdyby bylo vše dokonalé, kouzlo náhody a krásy spontánnosti by se ze života vytratilo.

A navíc, šprty nemá nikdo rád. Dělám si srandu. Trochu.