Erasmus mimo Evropu: Co takhle Izrael?

Do rubriky Univerzita napsala Kateřina Bečková a Kristýna Keren Bönischová (Sobota, 24. únor 2018)

Strávit semestr v cizině už není žádnou raritou. Co se ale pustit ještě dál za hranice komfortní zóny a zároveň i Evropy? Studenti často netuší, že mohou navštívit i Blízký východ. Na izraelskou univerzitu Herzliya se každý rok vydají až dva studenti z Fakulty sociálních studií.

Pro školu ležící kousek od druhého nejlidnatějšího města Izraele Tel Avivu se před rokem rozhodl i student Michal Sajben, který se věnuje mezinárodním vztahům a evropským studiím. Chtěl poznat jinou kulturu a Evropa mu byla malá.

„Izrael se dá považovat za Blízký Východ, kulturně se zcela liší od Evropy, kterou známe. Navíc do Francie a dalších evropských měst si můžu zajet autobusem za pár šupů,“ vysvětluje Michal.

S odlišnými kulturními zvyklostmi se pojí i jiné politické uspořádání, které student sociálních věd objevoval. „Když jsem tam jel, myslel jsem si, že Židé jsou nadřazení ostatnímu obyvatelstvu. Tak to ale vůbec není, konkrétně Tel Aviv je nejbenevolentnější město, ve kterém jsem kdy byl,“ popisuje student. Přesvědčil se o tom třeba při telavivském pochodu homosexuálů. „Nikdo tam nikomu nevadí, všichni jsou kamarádi,“ dodává.

Izraelci jsou podle Michala velmi přátelští. Navíc většina z nich umí anglicky. I univerzita, kterou Michal navštěvoval, vyučovala všechny kurzy v angličtině. „Předměty jsem měl s ostatními Erasmáky, ale i s místními studenty. Díky tomu jsem tamní kulturu lépe poznal,“ pochvaluje si.

Předmětů si zapsal šest, nemusel ale ani na jednu zkoušku. „Všechny jsem ukončil odevzdáním eseje, což je oproti zdejším podmínkám o dost lehčí. Informačně mi ale daly mnohem víc než předměty tady,“ domnívá se.

Fakulta nabízí zájemcům o studium na univerzitě v Herzliye dvě místa. Uchazeči k přihlášce připojují výpis známek a motivační dopis. Michal je přesvědčen, že větší význam, než studijní výsledky má právě dopis, který není radno podceňovat.

O Izrael podle Michala není takový zájem, jaký by si zasloužil. Přesto dokáže najít důvody, proč by pro někoho nemusel být atraktivní. Velkou nevýhodu vidí hlavně v nestudentských cenách. „Jsem teď se svým rozpočtem hodně v mínusu. A to jsem tam půl roku abstinoval,“ směje se.

Zážitky z druhého domova

Zkušenosti s Blízkým východem má i Kristýna Keren Bönischová. Žije sice v Česku, kde studuje na brněnské Fakultě sociálních studií, ale maminku a bratry má v Izraeli. Střípky ze své poslední cesty zachytila na několika snímcích. Doprovází je postřehy o tom, jak to v Izraeli vypadá ve všední dny.

V Tel Avivu, největším přímořském městě Izraele, potkáte typicky na každém roku šváby. Stejně tak v pouštím městě Ber Ševa jsou přemnožení holuby.Ti se lépe zahání. Stačí si na balkón nebo k oknu pověsit několik lesklých cédéček.

Tři čtvrtě na osm. Cesta do školy. Je 26 stupňů Celsia. Možná příjemné letní počasí, pro Izraelce podzimní chládek. Tyto dívky míří do největší Ber Ševské školy. Jde o osmiletou střední školu. V každém ročníku je okolo osmi tříd o 35 až 45 studentech.

Ač se kdekoliv po Izraeli potkáte s myšlenkou “leat leat” (“pomalu pomalu”), Izraelci schopni neskutečných výsledků. Mezi mými minulými návštěvami Izraele uběhly čtyři měsíce. Za tu dobu ze stavba pouze se základy budovy změnila ve zcela hotovou třináctipatrovou budovu.

Fíky jsou jedním z národních plodů. I proto můžeme najít fíkové palmy skoro kdekoliv v Izraeli, nevyjímaje negevskou poušť ani golanské výšiny.

I mimo státní svátek zde v každé části města uvidíte izraelské vlajky. Na státní svátek je úspěch najít ve změti státních vlajek části města.

Kočky zde potkáte na každém roku. Chatul (kočka) žije většinou volně na ulici, ale má rodinu, která ji krmí a ke které se pravidelně vrací.

Izraelci jsou charismatičtí, sdílní a velmi přímí lidé. Není problém zastavit kohokoliv na ulici, začne se s vámi bavit, jako by jste byli jeho dlouholetí přátelé a vždy ochotně pomůže. V porovnání se západní kulturou rádi říkají “Američan když dostane dárek, který nechce, poděkuje. Když se však tohle stane Izraelci, zeptá se jen “Ma ze?” (“Co to sakra je?”). Pro Američana je poděkovat slušnost, pro Izraelce by to byla lež.