Kdo bude akademickým senátorem? Kandiduje deset zaměstnanců

Do rubriky Fakultní ruchy napsala Redakce (Středa, 11. říjen 2017)

Celkem šest nových senátorů zasedne v komoře akademiků po volbách do Akademického senátu Fakulty sociálních studií. O tyto posty usiluje deset vyučujících z fakulty. Hlasy jim mohou udělovat jejich kolegové od pondělí 16. do čtvrtka 19. října elektronicky – přes Informační systém Masarykovy univerzity. Halas teď představuje jednotlivé kandidáty.

Karel Stibral

Karel Stibral je docentem na Katedře environmentálních studií, předsedou Oborové komise a zároveň kandidátem do Akademického Senátu. Je mu 46 let a pochází z Havlíčkova Brodu.

„Přihlášení do senátu mi navrhl kolega. Naše katedra v něm už minimálně dekádu neměla zástupce z řad vyučujících,“ okomentoval svoje rozhodnutí kandidovat Stibral.

A s jakými vizemi Stibral do Senátu jde? „Je potřeba udržet kvalitu fakulty, ale také prohloubit spolupráci mezi katedrami i jinými fakultami,“ řekl Stibral. Za stejně nezbytné považuje motivovat studenty i doktorandy k zahraničnímu výjezdu. „Pro dobré a dlouhodobé fungování oborů i univerzity je to zásadní,“ dodal Stibral. Problémová je podle něj přílišná byrokracie a úbytek zájemců o studium na některých oborech, který by se univerzita měla snažit zastavit. Z méně zásadních věcí by Stibral rád viděl zlepšení služeb v bufetu v suterénu.

Stibral byl v minulosti ředitelem ústavu na Jihočeské univerzitě. V současnosti je hodnotitelem pro Národní akreditační úřad a předsedou panelu posuzujícího kvalitu vědeckých výstupů na Úřadu vlády ČR.

Roman Vido

Devětatřicetiletý Roman Vido, původem z Ostravy, působí na Katedře sociologie jako odborný asistent. Do voleb se přihlásil sám. „Ale až po předchozí dohodě s kolegy a kolegyněmi na katedře,“ dodal.

Hlavní cíle, které by v Senátu rád prosadil, jsou dva. „Chtěl bych do diskuzí o otázkách, které senát projednává, vnést perspektivu našeho pracoviště, která je stejně jako perspektivy jiných pracovišť specifická,“ sdělil Vido. „Ať už jde o záležitosti spjaté se studiem, administrativou nebo výzkumem.“ Druhým cílem je nabídnout pohled, který na věci nahlíží s kritickou reflexí, ale nezapomíná při tom na lidský přístup. „Zkrátka se zdravým rozumem,“ poznamenal Vido.

Roman Vido působil v Akademickém senátu v minulém volebním období (2013–2015). V minulosti byl místopředsedou Disciplinární komise na Fakultě sociálních studií.

Mirka Nečasová

Mirka Nečasová působí jako odborná asistentka na Katedře sociální politiky a sociální práce. Do voleb se rozhodla kandidovat po diskusi s kolegy a vedením katedry o novele vysokoškolského zákona. „Akademický senát čeká hodně práce. K ní bych mohla přispět svými zkušenostmi,“ myslí si Nečasová.

Na práci Akademického senátu se prozatím nepodílela. Má zkušenost ze svého působení v Evropské asociaci škol v sociální práci a v Asociaci vzdělavatelů v sociální práci (ASVSP) v ČR. Od roku 2004 má na starosti zastupování Katedry sociální politiky a sociální práce v ASVSP. V letech 2004–2013 působila ve funkci výkonné tajemnice Asociace a od roku 2013 vede sekci vzdělávání. Je rozená Brňanka a má 54 let.

Jan Širůček

Na Katedře psychologie a v Institutu výchovy mládeže, dětí a rodiny jako výzkumník a pedagog působí osmatřicetiletý Jan Širůček od roku 2001. Předtím zde fungoval jako studentský asistent. Spolupracuje také na výzkumných projektech Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno a je členem Etické komise pro výzkum Masarykovy univerzity.

Do voleb se přihlásil sám po debatě s kolegy z katedry. „Já nevnímám senát jako místo, kde by bylo možné něco radikálně prosazovat,“ říká Širůček. „Neplánuji nějaké revoluční obraty či důrazná hesla, snad až na to, že fakulta není firma a nelze ji tak řídit.“

Chtěl by se v senátu snažit o posilování kultivované diskuze s vyváženou účastí všech členů akademické obce. To je podle něj nezbytné, aby fakulta nyní mohla zvládnout zaběhnutí nových studijních programů, které posilují hlavně svobodnou volbu studujících, i k tomu, aby se mohla dlouhodobě stabilně rozvíjet.

Petra Vejvodová

Petře Vejvodové je 33 let. Působí na Katedře politologie jako odborná asistentka a zároveň vede obor Bezpečnostní a strategická studia (BSS).

Do senátu se přihlásila sama na základě podpory ze strany svých kolegů. Chtěla by být jeho součástí, protože jako vedoucí oboru nasbírala zkušenosti, které by mohla na pozici senátorky využít. „Jelikož fakultu čekají poměrně velké změny, myslím, že jako vedoucí oboru mám do takových věcí docela dobrý vhled,“ míní Vejvodová, která sama tyto změny zapracovává pro BSS. Tyto zkušenosti by chtěla využít i pro funkci senátorky.

Do Akademického senátu se Vejvodová nehlásí poprvé. Jedno funkční období absolvovala ve studentské komoře. „Neříkám, že si zkušenosti přenesu do zaměstnanecké komory, ale znám senátorské prostředí,“ dodává na závěr.

Oldřich Krpec

Devětatřicetiletý Oldřich Krpec pochází z Ostravy. Je docentem na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií. Během svého studia byl po jedno období jak v Akademickém senátu Fakulty sociálních studií, tak ve velkém senátu Masarykovy univerzity. Po řadu let je za FSS členem Ekonomické komise, která radí velkému senátu Masarykovy univerzity. V senátu naší fakulty působil již ve dvou předchozích volebních obdobích. „Odnesl jsem si z něj pozitivní zkušenosti. Když mne pak po skončení aktuálního období několik kolegů požádalo, abych setrval, rád jsem jim vyhověl,“ vysvětluje Krpec svou další kandidaturu.

Jeho hlavním cílem v akademickém senátu je přispět k pokračování současné dobré praxe. Podle jeho slov je toto těleso kooperativním a respektovaným partnerem vedení fakulty. Svoji funkci chce vykonávat zodpovědně a rád by úzce spolupracoval s vedením fakulty.

Rudolf Burgr

Šestapadesátiletý Rudolf Burgr pochází z Boskovic. Je odborným asistentem na Katedře mediálních studií a žurnalistiky, dříve působil jako vedoucí katedry. Než začal vyučovat na fakultě, vedl brněnskou redakci Mladé fronty DNES.

Do Akademického senátu se rozhodl kandidovat na popud kolegů. Chtěl by, aby měl jeho obor zastoupení nejen ve vedení fakulty, ale právě i v senátu. Předpokládá, že v AS by se zabýval především loňskou novelou vysokoškolského zákona a z ní plynoucím schvalováním nových studijních programů a změn struktury studia.

„Studenty bych chtěl vyzvat především k aktivní účasti nejen na volbách. Doufám, že budou využívat možnosti diskuze se členy senátu,“ zdůraznil Burgr. Za FSS dosud do senátu nekandidoval, ale v letech 1988–93 byl členem historicky prvního Akademického senátu za Přírodovědeckou fakultu.

Kateřina Nedbálková

Původem z Brna je třiačtyřicetiletá Kateřina Nedbálková. Působí jako docentka na Katedře sociologie. Do senátu se hlásí společně s Romanem Videm, aby zde podpořila právě svoji katedru.

„Senát beru jako příležitost vidět a zasahovat do rozhodování o důležitých věcech chodu fakulty, jako jsou třeba rozpočet, volba děkana či děkanky, budoucí směřování fakulty nebo otevírání a zavírání studijních programů. Ke každému bodu my šlo napsat mnoho stran,“ vyjmenovává Nedbálková.

V senátu Nedbálková dosud nezasedala. Je však členkou Oborové rady FSS a FSV a členkou vědecké rady FSS. Důležitá je pro ni svoboda kritického myšlení, spolupráce a solidarita, jež jsou podle ní charakteristikou senátu.

Otto Eibl

Otto Eibl pochází z Českých Budějovic a je mu 36 let. Je odborným asistentem na Katedře politologie a výzkumným pracovníkem v Mezinárodním politologickém ústavu. Do Akademického senátu se přihlásil sám. V kandidatuře vidí příležitost podílet se na rozhodování o chodu fakulty.

„V senátu chci ve spolupráci s ostatními senátory především dohlížet na předkládané návrhy, debatovat o nich, pomáhat je opravovat a vést tak dění v senátu i na fakultě kýženým směrem,“ říká Eibl.

Doufá, že studenti budou volit a častěji chodit na zasedání AS, která jsou veřejnosti přístupná. V senátu by nebyl nováčkem, v minulosti byl zvolen už třikrát.

Lubomír Kopeček

Dvaačtyřicetiletý Lubomír Kopeček pochází z Olomouce. Je profesorem na Katedře politologie a v Mezinárodním politologické ústavu. I on se do Akademického senátu přihlásil sám.

„Za cíl si kladu především brzdit množství byrokracie, které se valí na akademickou část fakulty. A chtěl bych udržet stávající transparentnost financování z hlediska rozdělování peněz na fakultě,“ předkládá Kopeček své plány. Motivuje ho také možnost podílet se na volbě příštího děkana.

Chtěl by, aby si členové akademické obce byli vědomi, že akademický senát je orgán, který má podstatnou váhu. V minulosti byl členem Studentské komory AS za Filozofickou fakultu, do akademické kandiduje poprvé.