Kdo bude v senátu hájit studenty? Kandidátů je rekordních 12 | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 26. ročník

Kdo bude v senátu hájit studenty? Kandidátů je rekordních 12

Do rubriky Fakultní ruchy napsala Redakce (Čtvrtek, 12. říjen 2017)

Studentská práva v Akademickém senátu Fakulty sociálních studií (FSS) bude po volbách hájit pět senátorů přímo z jejich řad. Všichni, kteří na FSS studují, mohou elektronicky od 16. do 19. října rozdat až pět hlasů. Vybírat mohou z rekordního počtu dvanácti kandidátů. Původně jich mělo být ještě o jednoho více, ale Aleš Horký z časových důvodů odstoupil. „Moje osobní situace se od podání kandidatury do této chvíle vyvinula tak, že v případě zvolení bych neměl dostatek času a energie plnohodnotně vykonávat svůj mandát,“ sdělil Horký. Halas nyní představuje pět žen a sedm mužů, kteří se utkají o studentské hla­sy.

Kristina Zindulková

Kristina Zindulková studuje environmentální studia společně s veřejnou ekonomikou a správou. Zároveň je členkou Okrašlovacího spolku, kde organizuje tematické debaty a další kulturní akce na FSS. Angažuje se také v Pražském studentském summitu, který se zaměřuje na simulaci činnosti mezinárodních organizací.

Do akademického senátu kandiduje dvacetiletá Zindulková společně s Patrikem Gažem s podporou Martina Černého, který nyní v senátu končí. Chtěla by prosadit mezioborovou spolupráci a možnost doplnit volná místa v programu Erasmus studenty a studentkami z jiných kateder. Za důležitou považuje také podporu spolupráce se zahraničními univerzitami.

Zindulková chce stejně jako její spolukandidát zastupovat především zájmy studentů. Chce se jich zastat zejména v otázkách, jako je výše stipendií nebo poplatky za studium. „Akademický senát by měl zajistit, aby škola studenty a studentky co nejvíce podporovala,“ říká Zindulková. „Zároveň bych chtěla, aby byl senát vyvážený, mezioborový. Aby měla celá fakulta možnost podílet se na podobě naší školy.“

Patrik Gažo

Pětadvacetiletý Patrik Gažo studuje magisterský obor environmentální studia. Do akademického senátu se přihlásil po diskuzi s bývalým senátorem Martinem Černým společně s Kristinou Zindulkovou, s níž má společný program.

Důležitým bodem programu je pro něj to, aby si studenti mohli studium vytvářet sami a mohli dávat lepší zpětnou vazbu na studium, předměty a vyučující. Internetový dotazník není podle Gaža efektivním způsobem.

Dále by chtěl, aby se moc senátorů z řad studentů co nejvíce decentralizovala. „Myslím si, že není úplně v pořádku zvolit pět lidí, kteří pak neposlouchají a nezajímají se o to, co se kolem nich děje,“ říká Gažo. Proto navrhuje pořádat vždy jednou za tři měsíce studentská pléna se zájemci, kteří by chtěli upozornit na určitý problém. „Chceme se studenty řešit skutečně to, co je trápí,“ dodává.

Magdaléna Janigová

Magdaléna Janigová má 20 let a studuje dvojobor mezinárodní vztahy a politologie. Do senátu se přihlásila společně s Danielem Jirků, s nímž vede společnou kampaň.

Chtěla by především naslouchat studentům. Nechce být však zvolena na základě planých slibů. „Nebudu lidem slibovat, že každý bude mít například vlastní skříňku. Jdu tam s tím, co reálně jako studentka mohu v senátu udělat, co mohu vykonat pro lidi a pro fakultu,“ říká Janigová. Dodává, že je důležité přinést do senátu studentský pohled.

V programu má Janigová několik plánů ohledně jazyků a spolkové činnosti. Dále podotýká, že nechce, aby se pořádala nucená setkání se studenty. „Prostor bude na sociálních sítích nebo zde bude možnost osobních schůzek, ale bojím se, že by se taková nucená sezení neujala,“ dodává.

Daniel Jirků

Jedenadvacetiletý Daniel Jirků studuje politologii a mezinárodní vztahy. Pochází z Brna a mimo školu pracuje na Fakultě výtvarných umění na vrátnici. Do senátu kandiduje poprvé a je v týmu s Magdalénou Janigovou. Působil ve studentském parlamentu na střední škole a také jako organizátor projektu pro studenty ve Finsku. Po pár rozhovorech o fungování fakulty si uvědomil, že má určité vize, které by fakultě dle něj mohli pomoct.

„Chtěl bych podporovat práci studentských spolků. Rád bych v senátu vyzdvihl myšlenku změny jazykové politiky. V tomto by se měla FSS ještě zlepšit a troufám si říct, že by se počet cizojazyčných předmětů měl rozšířit. A nemluvím jen o angličtině. Také si v koalici hrajeme s myšlenkou, že by se změnila otevírací doba knihovny,“ říká Jirků.

Edita Chvojková

Edita Chvojková působí jako externí pracovník na Katedře psychologie na FSS, kde také studuje na magistra. Jako kandidátka chce reprezentovat právě i svou katedru. Do senátních voleb se zapojuje poprvé. Na střední škole působila ve studentském parlamentu, pravidelně vede malé týmy spolupracovníků při organizaci mezinárodních zkoušek z angličtiny. Se studenty by chtěla komunikovat osobně a probírat s nimi své vize.

„Mým hlavním cílem je prosadit propracovaný stipendijní plán, který umožní využít přidělené zdroje na podporu studentských projektů maximálně efektivně, širší zapojení studentů do výzkumných aktivit a diskuze o podpoře smysluplné spolkové činnosti. Prosadit více zásuvek a platbu kartou v krmítku by také nebylo úplně od věci. Chtěla bych se víc bavit se studenty a řešit jejich problémy,“ předestírá Chvojková.

Silvia Zaťková

Šestadvacetiletá Silvia Zaťková studuje na Katedře sociologie druhým rokem na magistra. Pochází ze Zvolena na Slovensku, ale sama se považuje spíše za Brňanku. Aktivně se zapojuje do několika sociologických projektů v oblasti metodologie. Zkušenosti sbírala v programu ERASMUS v Lublani, ale také i v Nizozemí na Letní škole v Utrechtu.

„Nelíbí se mi způsob ohodnocování studentů a akademických pracovníků. Nesouhlasím ani s trendem snižování počtu vyučujících na malých oborech,“ říká Zaťková. Za svoji silnou stránku považuje letitou znalost fakulty.

Tvoří jeden tým s Kristínou Čajkovičovou, s níž má i společný program. Do kandidatury šla po návrhu několika vyučujících. Tvrdí, že ji nevede touha po moci. Chce, spolu s Čajkovičovou, změnit něco, co se jí nelíbí.

Kristína Čajkovičová

Kristíně Čajkovičové je 26 let. Pochází z Bratislavy a poslední dva roky strávila na CentralEuropean University v Budapešti, kde vystudovala magisterský program genderových studií. Tento rok se vrátila na FSS dokončit magisterské studium na Sociologii.

Tvoří tým se Silvií Zaťkovou, s níž má přichystané dva cíle. „Chceme dosáhnout zkvalitnění podmínek doktorandského studia pomocí finanční podpory. Přejeme si, aby se doktoranti mohli věnovat svým výzkumům a absolvováním stáží a nebyli tak nuceni pracovat mimo školu,“ říká Čajkovičová.

Druhým cílem je podporování rektorovy vize týkající se bakalářského programu. Skončí dvojobory a nahradí je hlavní a vedlejší obory. Každý student si bude moci zkombinovat obory dle vlastní libosti. Kandidátky věří, že nový systém dokáže vyřešit problém s neustálým zavíráním některých předmětů kvůli nízkému počtu studentů. Malé obory jsou podle nich utlačovány těmi většími. „Týká se to zejména genderových studií či sociální antropologie,“ dodává Čajkovičová.

Hračja Gjulzadjan

Hračja Gjulzadjan studuje magisterskou politologii a je členem spolku MuniMUN, dříve se angažoval také ve studentské sekci Politologického ústavu, ve spolku SecurityOutlines či v Radiu R. Má 24 let.

Netouží obrátit postupy fakulty vzhůru nohama. „Cením si změn, které na fakultě proběhly za dobu mého studia,“ říká Gjulzadjan. „Spíš bych chtěl navázat na modernizaci, která již proběhla a vylepšit ty detaily, které zbývají.“

Jednou z jeho priorit je zajistit studentům více stáží, které by byly dostatečně finančně podpořené školou. „Třeba Katedra politologie stáž sice sponzoruje, ale tyto finance nepokryjí vše, takže si student musí doplácet z vlastní kapsy,“ tvrdí Gjulzadjan.

Gjulzadjan má s volbami zkušenosti z předmětu Volební kampaň v teorii a praxi, kde si na vlastní kůži vyzkoušel kampaň i volební proces. Nyní se angažuje v parlamentní kampani pro Starosty a nezávislé v Jihomoravském kra­ji.

Pavel Wanecki

Pětadvacetiletý Pavel Wanecki vystudoval bakalářský obor Ochrana obyvatelstva na zlínské Univerzitě Tomáše Bati. Nyní na FSS kombinovaně studuje druhý ročník magisterského stupně specializovaný na sociální politiku. Současně studuje i na Vysoké škole Báňské obor Bezpečnostní plánování. Pochází z Karviné, ale rád říká, že je odevšad.

Pavel Wanecki chce být hlasem a podporou všem kombinovaným a sociálně slabším studentům, pro které je studium těžko zvladatelné. O kandidatuře do senátu uvažoval už dříve, ale finální rozhodnutí učinil až letos.

Rád by změnil podobu nařízení týkající se magisterských studentů o prokázání minimální jazykové kompetence v angličtině na úrovni C1. Chce se zasadit o změnu, která zajistí libovolný výběr ze dvou či tří světových jazyků, na kterém studenti prokážou danou úroveň. „Právě kombinovaní studenti, často věkově starší, nedosahují vyžadované úrovně angličtiny. Naopak jsou mistři ruského jazyka či německého, který jim byl odmalička vštěpován,“ myslí si Wanecki.

Michael Martin Monz

Michael Martin Monz studuje environmentalistiku na magisterském stupni. V předchozím studiu se věnoval překladatelství a tlumočnictví. „Účast v senátu vidím jako další možnost rozvoje,“ odůvodnil svou kandidaturu Monz.

Od studentů si vyslechl náměty, které by rád zrealizoval. „Je tu zásuvková krize,“ myslí si. „V některých učebnách je jedna zásuvka na celou třídu, anebo je zase malá třída a je tam zásuvek habaděj. Rád bych to změnil.“

Dále by chtěl poskytnout více možností občerstvit se v rámci budovy. „Nezdá se mi příliš efektivní, když lidé z pátého poschodí musí jít až do suterénu,“ vysvětluje. Monz myslí i na odpočinek. „Chtělo by to zavést různé zóny. Představuji si místnost, kde by se lidé mohli kreativně vybláznit,“ navrhuje Monz s tím, že by zde našli povzbuzení pro další práci.

Martin Vertéši

Martin Vérteši pochází z Havířova. Na bakalářském stupni absolvoval dvojobor politologie a žurnalistiky. Nyní pokračuje prvním rokem v magisterské politologii. Mimo školu píše Vertéši pro médium Muni a pracuje v PR sekci Ekonomicko-správní fakulty. Už dříve přemýšlel nad kandidaturou, ale nejprve chtěl fakultu lépe poznat. „Chtěl jsem se aktivně zapojit, když mám názory na to, jak by měly věci fungovat,“ odůvodňuje Vertéši.

Jeho prioritou je zlepšit komunikaci mezi senátem a studenty. Prošel si zápisy z jednání a zjistil, že studenti častokrát nevědí, co se v senátě vůbec projednává. „Dozvědí se o tom, až když je rozhodnuto. Ale v procese předtím nejsou. Je to škoda, přijde mi to jako podstatná věc, která by se mohla změnit,“ myslí si Vertéši.

Vertéši by chtěl senát pro studenty otevřít. „Když bude senát vědět, že rozhoduje o něčem důležitém, tak otevře debatu a nadhodí otázky, zda by chtěli studenti záležitost řešit nebo ne,“ navrhuje. To, zda budou ochotní se podílet, je už podle Vertéšiho otázkou. Ale byl by rád, kdyby tuto možnost studenti měli.

Patrik Cibere

Patrik Cibere je studentem druhého ročníku mezinárodních vztahů a bezpečnostních studií. Rozhodl se kandidovat, aby více otevřel studentskou část senátu. Ta podle Cibereho fungovala už dříve neefektivně.

„Chci, aby studenti věděli, že se na nás vždy mohou obrátit, přijít s jakýmkoli nápadem nebo postřehem. My jim ho pomůžeme prosadit,“ říká Cibere. Představoval by si lepší spojnici mezi studenty a senátem jako institucí. Spojnicí by měli být právě studentští senátoři, hlavně bakalářští. Kandiduje už nyní, aby mohl zastupovat i studenty nižších ročníků. „Právě nastupují, a tak se jen seznamují s fakultou. Mají ale velké množství nápadů a postřehů,“ zdůvodňuje.

Důležité jsou pro Cibereho i spolky. Hlavní problém vidí v jednání s vedením. „Působím v studentské sekci Politologického ústavu. Vím tedy, jak funguje spolek na půdě FSS a co všechno musí zařídit. Tyto zkušenosti bych rád využil,“ říká. Navrhuje vytvořit post moderátora, který by pomáhal při komunikaci s fakultou. „Mohl by lépe říci, co je vhodné a co ne, poskytl by kontakt na děkana, proděkana a podobně,“ upřesňuje Cibere.

blog comments powered by Disqus