První celorepublikový science slam ovládli tučňáci a rozsivky | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 26. ročník

První celorepublikový science slam ovládli tučňáci a rozsivky

Do rubriky Univerzita napsala Martina Moresová (Pondělí,  6. listopad 2017)

Finále českého science slamu dokázalo, že věda může být zábavná. Skupinka mladých vědců se sešla 1. listopadu v brněnském Sono centru, aby laickému publiku představila svoje výzkumy. Diváci tak zjistili, proč je lepší krást ve Svitavách než v Brně, jak se rodí hvězdy anebo proč by neurochirurg měl někdy říznout o půl centimetru vedle. Návštěvníky však nejvíce zaujal výzkum Barbory Chattové. Mladá vědkyně se díky svému projektu o soužití rozsivek a tučňáků stala vítězkou a postoupila do evropského finále.

Večerní show zahájila vítězka rakouského science slamu Martyna Gyrdlik, která slamovala o polovodičích. Po ní přišel první soutěžící Jakub Kubečka z Karlovy univerzity, který prostřednictvím básně Polednice dokázal, že plasty jsou v dnešní době nezbytné. Důležité je jejich spojení, což ukázal na jednoduchém příkladu. Pokud jde muž se ženou nakupovat, rozhodně navštíví více obchodů a utratí tak více peněz, než kdyby šel muž sám. Stejně tak vhodné spojení dvou polymerů vykazuje vyšší aktivitu.

Následující vystoupení nás vyneslo vzhůru k nebi. Lenka Zychová z Masarykovy univerzity totiž vysvětlovala, že „vzduch ve vesmíru musí být hustej a cool, aby mohla vzniknout hvězda.“ Taková hvězda se pak ukrývá v obrovské bublině, která pak napomáhá ke vzniku dalších hvězd jako je třeba i Slunce.

S následujícím soutěžícím jsme se přesunuli do oboru humanitních věd. Jakub Drápal z Karlovy univerzity upozornil diváky, že určitá místa v České republice jsou pro páchání trestných činů vhodnější než jiná. Stejné trestné činy totiž mohou být souzeny různě. Někde vám za opakovanou krádež hrozí pokuta, jinde zase vězení…

Co má společné kvantové a bramborové pole? Více než by se na první pohled zdálo. O tom přesvědčoval Ondřej Kovanda publikum ve svém slamu. „Jako na bramborovém poli rostou brambory, tak na fyzikálních polích mnohdy rostou kvanta. A když tato pole podrobně prozkoumáme, tak na nich najdeme částice, stejně jako brambory,“ popisoval student fyziky Masarykovy univerzity.

Říká se, že neurochirurgové jsou jedni z nejpřesnějších doktorů. Stačí jednou říznout vedle a pacient si celý život ponese následky. Tomáš Herma z Karlovy univerzity vysvětloval, že někdy je lepší říznout o půl centimetru vedle, aby se trvalým následkům předešlo. Svému výzkumu věnoval spoustu času, studia a zkoumání desítek lidských hřbetů dlaní. Díky tomu však naše dlaně budou držet hrnky s kávou pevně a jistě.

Poslední účinkující Barbora Chattová a také vítězka soutěže slamovala o své cestě na Antarktidu. Zde zkoumala, jak tučňáci pomáhají rozsivkám s fotosyntézou, kterou jim komplikuje mrazivé počasí. „Z vítězství mám ohromnou radost. Cítím ale také jistou zodpovědnost, protože další slam si musím nachystat v angličtině,“ komentovala svou výhru Chattová. Do soutěže se přihlásila na naléhání svého kamaráda. Díky němu zjistila, že ji předávání vědeckých znalostí velice baví. „Nejlepší je, když za mnou po představení přichází lidé, kteří o rozsivkách slyšeli poprvé a jsou z nich i z výzkumu nadšení,“ dodává bývalá studentka Masarykovy univerzity.

Průběh večera jako vždy završila brněnská improvizační skupina The Impro Džow, která sehrála scénky na aktuální vědecká témata. Návštěvníci science slamu hodnotili show kladně. „Celý večer se mi velice líbil, především bych ocenil vystoupení Lenky Zychové a Jakuba Kubečky. Závěrečné scénky improvizační skupiny byly skvělé jako vždy,“ uvedl jednadvacetiletý Jakub Huťa. Tereza Šopíková byla s večerním programem také spokojená. „Navštívila jsem tři předešlé science slamy, ale dnešní finále z nich bylo nejlepší. Líbilo se mi, že organizátoři pozvali i rakouskou slamerku. Je to dobrá pozvánka na evropský science slam,“ hodnotila mladá návštěvnice.

Science slam, populárně vědeckou show, pořádá Masarykova univerzita, nyní se však spojila s Univerzitou Karlovou a projekt se rozběhl i v Praze. Jeho cílem je zpopularizovat vědu a předat vědomosti laickému publiku. Soutěž se koná i v jiných evropských státech a velké evropské finále se bude konat 4. prosince v univerzitním kině Scala.

blog comments powered by Disqus