Ani učitelé se v pohledu na Scio testy neshodují

Do rubriky Téma čísla napsala Tereza Bartošíková (Neděle, 8. březen 2009)

Mnoho vysokých škol využívá u přijímacího řízení nabídku společnosti Scio – testy obecných studijních předpokladů (OSP). Na naši fakultu se už studenti jinak než přes OSP nedostanou. Avšak ne všichni vyučující hodnotí tyto testy pozitivně.

„Nepovažuji OSP testy za ideální, protože dle mého názoru nedokážou u uchazečů o studium dostatečně prověřit kreativitu, která je v případě našeho oboru velmi důležitou složkou,“ uvedl odborný asistent Pavel Večeřa z Katedry mediálních studií a žurnalistiky. Dodal, že vhodnější, avšak velmi náročnou cestou, by bylo hodnocení nějakého kreativního úkolu, například vypracování eseje na určité téma.

Ale i zastánci OSP mají silné argumenty. Podle odborného asistenta z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Petra Kanioka jsou OSP založeny na správném systému. „Málokterý student je tak aktivní, aby se v sedmnácti či osmnácti letech zajímal o obor, který chce studovat. Proto mi nepřipadá logické prověřovat, zda maturanti znají například reálie Evropské unie. Ty bychom je měli naučit.“ Kaniok dodal, že lepší je, když se u přijímacího řízení zjistí, zda je student schopen samostatně a invenčně pracovat na vysoké škole. To je také hlavní argument společnosti Scio. Podle jejich internetových stránek je test OSP spravedlivější, protože jeho výsledek nezáleží tolik na tom, na jak kvalitní střední škole uchazeč studoval. OSP testuje základní dovednosti a schopnosti, které student potřebuje pro úspěšné vysokoškolské studium. Nejedná se o zkoušku testující středoškolské znalosti, při řešení úloh se vychází pouze z informací uvedených přímo v textu zadání.

„Zda jsou testy OSP dobré či špatné, nemůžu říct. Netuším, jak vlastně vypadají. Obecně si myslím, že uchazeči o studium by měli byt přijímáni spíše ve větším počtu. Příslušnou selekci by za přijímací testy měli provádět vyučující v prvních dvou semestrech studia,“ řekl odborný asistent z Oddělení sociální antropologie Jakub Grygar.

Rozdíl ve znalostech studentů přijatých na základě OSP a na základě oborových testů není podle docenta Víta Hlouška patrný. „Matně si pamatuju, že když se zavádělo Scio, měli jsme strach, co to bude za studenty. Ale empiricky se zjistilo, že je to stejné,“ řekl Hloušek z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií. Dodal, že podle jeho zkušenosti se prváci nemění podle typu přijímacích zkoušek.