Zcela nová Telč aneb co se stane, když se sejdou čeští a rakouští studenti | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 33. ročník

Zcela nová Telč aneb co se stane, když se sejdou čeští a rakouští studenti

Do rubriky Fakultní ruchy napsala Dominika Glaserová (Středa, 29. listopad 2017)

Atraktivní pro turisty, klidné pro místní. Tak by vypadalo Staré Město v Telči podle výsledných návrhů na obnovu venkovské oblasti města. Výjezdu se v září poprvé zúčastnili i studenti sociologie z Fakulty sociálních studií (FSS).

Zapojit se na pět dní do týmu s budoucími pedagogy, historiky umění a českými i rakouskými architekty mohli v září studenti sociologie. Na workshopu Scola Telcz si vyzkoušeli, jak by vylepšili venkovskou oblast s rodinnými domky v telčském Starém Městě.

Workshop zahájili organizátoři z Národního památkového ústavu (NPÚ) a Centra Excelence přednáškami, výstavou a exkurzí právě do Starého Města, místa vzniku Telče. Druhý den vytvořili ze studentů Masarykovy univerzity, pražské techniky a rakouské Dunajské univerzity v Kremži skupinky. Každá měla přijít s vlastním návrhem na zlepšení místa.

Výjezdu se zúčastnila také Hana Morávková, která na FSS studuje sociologii na bakalářském stupni. „Nejčastějšími nedostatky čtvrti, které jsme identifikovali hned na začátku, byla například chybějící zeleň, místo pro chodce a málo veřejného prostoru,“ říká Morávková, jejíž tým řešil téma Landscape neboli krajina.

Studenti pracovali v pěti skupinách, z nichž každá obdržela odlišné zadání. Všichni však sledovali společný cíl – navrhnout změny ve Starém Městě pro jeho udržitelný rozvoj. Kromě krajiny řešily skupiny i veřejný prostor či hustotu osídlení. Sociologové měli zadání ještě specifičtější. Soustředili se zejména na udržitelný společenský rozvoj. „Mohla jsem spolupracovat se studenty z technických oborů, a to ještě ke všemu v angličtině. Studenti rakouské univerzity byli převážně dálkoví, takže spousta z nich už pracovala, někteří i ve vlastní firmě. To práci v týmu ještě víc obohatilo. Kromě toho, že mezi námi existovaly oborové kulturní rozdíly, měli jsme každý jiný úhel pohledu na věc, určitě i kvůli věku,“ vzpomíná Morávková.

Právě propojení s běžnou praxí vyzdvihuje i Jana Musilová z NPÚ. „Scola Telcz ukazuje spolupráci mezi akademickou půdou a výkonnou praxí na mezinárodní úrovni. Spolupráci rozjela dobrá konstelace institucí, které sídlí v Telči. Přistoupení Dunajské univerzity pak dalo všemu mezinárodní rozměr a zahraniční zkušenosti špičkových specialistů,“ uvádí jedna z organizátorek Musilová.

Program začínal každý den od pondělí do posledního pracovního dne před devátou ranní a s několika přestávkami trval až do osmé hodiny večerní. Celkem vyučující připravili pětadvacet bloků zahrnující i páteční prezentaci závěrečných projektů a diskuzi nad nimi. „Bylo velmi náročné zvládnout v jeden den přednášky, exkurze i týmovou práci, takže jsme se občas cítili trochu pod tlakem. Zkrátka jsme měli strach, že nestihneme dosáhnout nějakých výsledků,“ říká o náplni workshopu Morávková, jejíž skupina však nakonec svou prezentaci dokončila ve vymezeném čase.

„Zprvu jsme vymýšleli spíše populární řešení jako možnost pronajmutí loděk či piknikových košů u přilehlého rybníka. Spoustu takových návrhů jsme ale postupně vyřazovali s ohledem na přání a mentalitu obyvatel. Ti si spíše cenili klidu, jaký jim život na Starém Městě přinášel,“ odůvodňuje Morávková výslednou podobu společného projektu. Mezi jeho hlavní body zařadila s kolegy bezprostřední blízkost přírodě, otázku bezpečnosti a schéma krajiny v kontextu společenského života tamějších obyvatel.

Monika Salamánková se se svou skupinkou zabývala funkcí veřejného prostoru. „Byli jsme velmi nejistí z toho, jaké je vlastně zadání práce. Velmi tomu ale pomáhala naše lektorka Kateřina Sidiropulu Janků. Ze všech lektorů s námi nejvíce komunikovala a byla připravená nám maximálně pomáhat," vyzdvihla Salamánková. Také její skupinka zvládla, i přes jazykovou bariéru, na prezentaci zapracovat a vyřešit dílčí problémy.

Scolu Telcz pořádala organizace Centrum Excelence již podruhé, poprvé však se zastoupením brněnských sociologů. „Byli jsme se podívat na vernisáži výsledků předchozího workshopu. Na jednu stranu to v nás vyvolalo trochu tlak, myslím si ale, že i díky tomu bylo těch pět dní zajímavějších – nyní jsme to totiž byli my, kdo měl možnost něco změnit,“ popisuje Morávková vlastní pocity po zhlédnutí výstavy. Tam si studenti mohli prohlédnout návrhy na rekonstrukci bývalé knihovny a základní umělecké školy.

blog comments powered by Disqus