Tvar budovy nás zavede zpět do poloviny 19. století, kdy na místě současné fakulty stávala řada drobných domků. Městské hradby v té době právě padaly, stávaly na místě dnešní lékařské fakulty, JAMU, Obecního domu a tělocvičny Pod hradem. Uvolněné prostranství dalo příležitost pro bohatou stavební činnost a ta na sebe nenechala dlouho čekat. Chopila se jí rostoucí Německá technika, vysoká škola technického zaměření s oficiálním vyučovacím jazykem německým. Na uvolněných pozemcích stavěla mohutné paláce, jedním z nich byla naše fakulta z let 1906–1910. Tolik stručné připomenutí.

Co je na té historii typicky brněnského? Ačkoli je Brno druhé největší město v republice, ještě před 158 lety se nerozkládalo ani tam, kde sídlí současná FSS. S pádem městských hradeb se Brno začalo rozšiřovat a pohlcovat okolní vesnice. Historie naší budovy dokresluje, jak moc je Brno ve skutečnosti jen to, co se vešlo do prostranství bývalých městských hradeb. Zbytek jsou k Brnu připojené vesnice, doplněné ve století dvacátém o prstenec paneláků kolem města. Odtud nejspíš pramení známé označování Brna jako „největší vesnice“ v zemi.

Poučení pro současnost může znít takto: ve druhé polovině 19. století vznikla v Brně první vysoká škola – zmíněná Německá technika. Měla podporu radnice, dařilo se jí, stavěla krásné mohutné paláce. Leč přišlo 20. století a začalo si brát svoji daň, výsledek 2. světové války stál Německou techniku život. Jak vidno, i školy mohou zaniknout, a to i přesto, že budují velké stavby a staví mohutné budovy. Než se vystřídá jedno století, po škole neštěkne ani pes.

Ale což, to nás příliš trápit nemusí. Škola velikosti Masarykovy univerzity asi nezanikne ze dne na den a zdá se, že tady ještě pár let bude. My si proto můžeme dát v klidu kávičku a nohy na stůl. Jaro konečně přišlo, tak proč bychom se zatěžovali nějakou budoucností.

Vladimír Tůma

blog comments powered by Disqus