KRKÉNKO | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 33. ročník

KRKÉNKO

Do rubriky Krkénko napsala Hana Trčková (Sobota, 19. duben 2008)

Naše fakulta slaví desetileté výročí od svého založení. Při této příležitosti měl profesor Jiří Kroupa z filozofické fakulty přednášku o historii naší budovy. Historie je to typicky brněnská a nese s sebou i poučení do budoucnosti. Pojďme se na to podívat.

Tvar budovy nás zavede zpět do poloviny 19. století, kdy na místě současné fakulty stávala řada drobných domků. Městské hradby v té době právě padaly, stávaly na místě dnešní lékařské fakulty, JAMU, Obecního domu a tělocvičny Pod hradem. Uvolněné prostranství dalo příležitost pro bohatou stavební činnost a ta na sebe nenechala dlouho čekat. Chopila se jí rostoucí Německá technika, vysoká škola technického zaměření s oficiálním vyučovacím jazykem německým. Na uvolněných pozemcích stavěla mohutné paláce, jedním z nich byla naše fakulta z let 1906–1910. Tolik stručné připomenutí.

Co je na té historii typicky brněnského? Ačkoli je Brno druhé největší město v republice, ještě před 158 lety se nerozkládalo ani tam, kde sídlí současná FSS. S pádem městských hradeb se Brno začalo rozšiřovat a pohlcovat okolní vesnice. Historie naší budovy dokresluje, jak moc je Brno ve skutečnosti jen to, co se vešlo do prostranství bývalých městských hradeb. Zbytek jsou k Brnu připojené vesnice, doplněné ve století dvacátém o prstenec paneláků kolem města. Odtud nejspíš pramení známé označování Brna jako „největší vesnice“ v zemi.

Poučení pro současnost může znít takto: ve druhé polovině 19. století vznikla v Brně první vysoká škola – zmíněná Německá technika. Měla podporu radnice, dařilo se jí, stavěla krásné mohutné paláce. Leč přišlo 20. století a začalo si brát svoji daň, výsledek 2. světové války stál Německou techniku život. Jak vidno, i školy mohou zaniknout, a to i přesto, že budují velké stavby a staví mohutné budovy. Než se vystřídá jedno století, po škole neštěkne ani pes.

Ale což, to nás příliš trápit nemusí. Škola velikosti Masarykovy univerzity asi nezanikne ze dne na den a zdá se, že tady ještě pár let bude. My si proto můžeme dát v klidu kávičku a nohy na stůl. Jaro konečně přišlo, tak proč bychom se zatěžovali nějakou budoucností.

Vladimír Tůma

blog comments powered by Disqus