Kolik oborů studuješ, tolikrát jsi člověkem?

Do rubriky Téma čísla napsala Martina Pelcová (Úterý, 7. duben 2009)

V současnosti má 653 našich spolužáků z fakulty rozestudováno více studijních programů na MU a 138 z nich má všechna svá studia právě na půdě FSS. Celkový počet těch, co nastoupili i na jinou univerzitu, je však daleko větší. Co je k tomu vede?

„Možná neví, čemu se věnovat,“ vyjádřil se v anketě student magisterské sociologie Marek Šmíd. „Větší možnosti uplatnění,“ navrhuje Petr Barták, student psychologie a žurnalistiky. Toto však zpochybňuje Vojtěch Benda, student práv, Mezinárodních vztahů a Evropských studií. „V dnešní době, kdy se vyžaduje úzká specializace, nemusí být studium více škol zrovna výhrou.“ Přesto si studium na dvou fakultách zároveň chválí. „Za největší výhodu považuji možnost rozšířit si způsoby nahlížení na danou problematiku. Navíc mám víc spolužáků a kontaktů, které se můžou hodit.“ Dodává však, že právě na ně chybí čas v době, kdy se sejdou termíny k odevzdávání seminárních prací na jednotlivých oborech. Na otázku, proč se zrovna na naší fakultě vyskytují podobní studijní nadšenci v tak hojném počtu, říká, že je to nejspíš tím, že se studenti navzájem inspirují a vlastním příkladem si dokazují, že se to dá zvládat. „Ostatně díky více studiím mám také větší šanci vycestovat na Erasmus.“

Právě cesta do zahraničí může být tím, co studium zkomplikuje. Jakmile dochází k prodlužování, jednoho dne přijde obálka s žádostí o zaplacení poplatků kvůli překročení standardní doby studia, jejíž bezplatné prodloužení o rok je ze zákona určeno pouze těm „koncentrovanějším“ studentům jediného studia.

Horší situace nastává, když student jedno ze studií předčasně ukončí, aniž by jej dotáhl k vítěznému titulu. „Doba zaniklého studia se započítává nejen do všech jeho dalších studií, ale může se promítnout i do studia stávajícího,“ upozorňuje vedoucí studijního oddělení Jitka Štěpánková. Poukazuje na fakt, že standardní doba studia pro dokončované studium se po načtení již odstudovaných semestrů zkrátí, a dodává, že student také může ztratit nárok na ubytovací stipendium. Zájemcům o více informací doporučuje osobně navštívit příslušného studijního referenta.

Poplatky za prodloužené studium pro letošní i příští akademický rok fakulta určila na 13 200 korun za každý započatý semestr. Tato cena je srovnatelná s ostatními fakultami univerzity, výjimkou je fakulta informatiky, kde semestr vychází na 24 000 korun.

Zákon hovoří i o poplatcích za další studium (nové studium započaté po získání titulu), jehož výši stanovila fakulta na 0 korun. Za souběh studií, v nichž student ještě titul nezískal, se neplatí. „Pokud nepřinese připravovaný vysokoškolský zákon změnu, neměl by být ani v budoucnu zpoplatněn,“ říká Štěpánková.

Mnozí studenti při volbě dalšího studia neopouštějí fakultu a pokud ano, sahají po nabídce domovské univerzity. Výhodu je povinnost získat pouze patnáct kreditů za všechna studia pro zápis do dalšího semestru.