„Jednooborovou politologii je možné studovat asi už pět let. Zavedení jednooborového studia bylo součástí silnějšího trendu, kdy stejně postupovaly i další obory, které si to mohou dovolit – například psychologie a sociologie,“ vysvětlil vedoucí Katedry politologie Stanislav Balík. „Tato možnost znamená rozšíření nabídky pro studenty, kteří se chtějí od začátku studia specializovat a nemají zájem o studium druhého oboru. Mezi absolventy ale neděláme žádný rozdíl, záleží na iniciativě každého, jaké možnosti uplatnění si po studiu najde,“ doplnil.
Právě užší možnost uplatnění může studenty od jednooborového studia zrazovat. Dalším negativem může být nutnost absolvovat více povinně volitelných předmětů, na druhou stranu ale jednooborové studenty čeká poloviční zátěž „áček“. „Když to hodnotím zpětně, už bych asi na jednooborové studium nešla, protože si myslím, že je o něco náročnější ohledně béčkových předmětů. Je pravda, že jejich výběr je poměrně široký, ale někdy i z toho kvanta mám problém vybrat si předměty, které by mě opravdu bavily,“ myslí si studentka druhého ročníku sociologie Petra Drahorádová. Podle vedoucího Katedry sociologie Radima Marady je jednooborové studium určeno především těm, kteří už při nástupu do studia ví, co chtějí dělat. „Zhruba tři čtvrtiny studentů absolvují sociologii dvouoborově. Jednooboroví studenti mívají lepší výsledky u přijímacích zkoušek a často také studují nějakou další školu zároveň,“ dodal Marada.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií nabízí jednooborové studium obou svých studijních oborů. „Jednooborové studium jsem chtěla a vyhovuje mi. Když už se o svůj obor zajímám, můžu se lépe specializovat. Uplatnění přitom budu mít stejné, jako kdybych studovala Mezinárodní vztahy třeba v kombinaci s Evropskými studii,“ chválí si studentka prvního ročníku Mezinárodních vztahů Jana Kyseľová. Posledním oborem, který je v bakalářském prezenčním studiu možno navštěvovat jednooborově, je psychologie.
blog comments powered by Disqus