Lednový poprask na katedře sociologie

Do rubriky Co se děje napsala Jitka Sklenářová, Eliška Raková (Neděle, 12. duben 2009)

Podzimní kurz Úvodu do sociologie se svými statistikami zapsal do dějin Katedry sociologie. Historicky nejnižší úspěšnost studentů, která klesla z loňských 94 % na pouhých 69 %, překvapila nejen studenty, ale i samotné vyučující.

„Na zkoušku jsem se připravoval asi dva týdny. Povinnou literaturu jsem přečetl v průběhu semestru, nevynechal jsem ani výpisky, které se ke mně dostaly. Před začátkem testu jsem si byl jistý, že se nemám čeho bát,“ tvrdí Petr Miroš, student, který na prvním řádném termínu podobně jako řada jeho spolužáků neuspěl. Opravným termínem prošel takříkajíc s odřenýma ušima. Co bylo příčinou letošní rekordně nízké úspěšnosti absolventů kurzu? Na zvídavé otázky ohledně průběhu zkoušky, opravování a zpětné vazby odpovídal jeden z přednášejících kurzu Csaba Szaló.

„Katedra se tímto problémem zabývala,“ uvedl Szaló, „a určujících faktorů může být hned několik.“ Mnohé se totiž změnilo. Po třech letech se vyměnil tým doktorandů, kteří odpovědníky opravují, a také se zpřísnily podmínky absolvování zkoušky. Důvodem byl častý neúspěch studentů u státnic. Oproti loňskému roku nastala změna i v povinné literatuře kurzu, Polányiho nahradil kvůli častým stížnostem studentů na obtížnost jeho knihy Harrington se svojí Moderní sociální teorií.

IS kouzelník

Typ zkoušky je už několik let stejný, Informační systém generuje pět otázek, jejichž složení by mělo být pro všechny zkoušené stejné. To znamená, že například v prvním termínu bude každý student odpovídat na dvě otázky z první knihy, dvě otázky z druhé knihy a na jednu otázku z knihy třetí. Na poznámku, že v mnoha případech tomu letos tak nebylo, Szaló pokrčil rameny a oponoval: „To by nemělo být“. Z rozhovorů s absolventy kurzu vyplývá, že IS záhadně generoval i tři otázky z jedné knihy, které správně dostat neměli. Stížnosti byly však častěji směřovány spíše na nejasný způsob opravování. „Studenti měli možnost do svých opravených odpovědníků nahlédnout, této výsady však využilo jen několik jednotlivců,“ podotkl Szaló.

Chyba lidského faktoru

Není tajemstvím, že na nepovinné přednášky chodí stále méně lidí. To je podle mnohých přednášejících důkazem změny struktury studentů. „Netvrdím, že se mění kvalitativně, ale spíše zaměřením. Zkouška nemá měřit IQ či schopnost se na test naučit. Důležitá je motivace,“ míní Szaló. „Lidem je potřeba ukázat, že čas a energie, které věnují studiu, nestačí. Mnoho studentů se těsně před zkouškou naučí pár stránek vypracovaných okruhů, což je na výkonu poznat. V našem zájmu je, aby studenti knihy skutečně četli.“ To je také příčinou faktu, že na zkoušku z Úvodu do sociologie nejsou vypsány žádné okruhy témat či otázek. Podstatné je, jak jsou studenti schopni v textech selektovat mezi podstatným a nedůležitým. „Především je třeba umět interpretovat text vlastními slovy, pochopit kontext,“ vyjádřil se Szaló k námitkám studentů, kteří tvrdí, že ke zvládnutí kurzu je třeba naučit se tři knihy nazpaměť. Mnozí při testu odpovídali jen heslovitě. Netušili, že právě to je na škodu. „Student vysoké školy by se měl dokázat vyjadřovat v celých větách,“ uzavřel Szaló.

Jak se studenti s Úvodem do sociologie vypořádají v příštím semestru, není jasné. Jisté je, že změna v povinné literatuře se neplánuje. „Jako nejlepší Sociologie v České republice nemůžeme snižovat úroveň literatury. Harringtona zvládají v Británii, proč bychom ho nemohli zvládnout tady?“ ptá se Szaló. Jestli ho studenti zvládnou, ukáže čas.