Kolik jazyků znáš, aneb cizí jazyky na naší univerzitě

Do rubriky Fakultní ruchy napsala Lenka Bernátová (Neděle, 12. duben 2009)

Kolik jazyků znáš, tolikrát jsi člověkem. Pokud tohle přísloví berete smrtelně vážně a Anglický jazyk pro akademické účely vám v žádném případě nestačí, neváhejte a studujte! Masarykova univerzita nabízí množství jazykových kurzů, vypisovaných i mimo mateřské obory. Studenti se tedy nemusí obávat překročit brány mateřské fakulty. Ještě než se zapíšete do jazykové školy, zjistěte, jak je to s cizími jazyky na naší univerzitě.

Bezesporu největší množství jazyků nabízí Filozofická fakulta. Kromě kurzů, které jsou určeny pouze studentům mateřských oborů, tady najdete spoustu takových, které si mohou zapsat i studenti z jiných fakult. Nehledejte však žádné základy angličtiny, francouzštiny nebo němčiny. Tyto jazyky najdete pouze jako dobře známý jazyk pro akademické účely, tam ale jako začátečník neobstojíte.

Z běžně vyučovaných jazyků si můžete zapsat pouze ruský. Pod názvem Ruština pro neruštináře se skrývá předmět, díky němuž by studenti měli získat „schopnost komunikovat v ruštině na běžná témata každodenního života“, jak praví sylabus.

Možná už máte ale všechny tyto „obyčejné“ jazyky zvládnuté, nebo vás zajímá exotika. I v takovém případě pomůže Filozofická fakulta. Kdo hledá něco tak trochu neobvyklého je na tom správném místě. Pro ty, kdo si usmyslí, že se nechtějí natolik vzdálit od své mateřštiny, jsou zde slovanské jazyky. Studovat můžete bulharštinu, chorvatštinu, makedonštinu, slovinštinu, srbštinu nebo ukrajinštinu. V kurzu pro začátečníky se můžete naučit polsky. „Chodím na kurzy slovinštiny a na polštinu. Musel jsem si požádat o výjimku, kterou jsem ale bez problému dostal. Slovinsky se učím druhý semestr, domluvím se slušně. S polštinou je to slabší, ale věřím, že se zlepším. Jediné, co mi vadí, je lenost některých spolužáků, kteří pak brzdí ostatní,“ podělil se o zkušenost student environmentálních studií Lukáš Barna.

Udělí-li vám vyučující výjimku, můžete dokonce zkusit studium japonštiny. Osvojit si můžete základy latiny, rumunštiny nebo katalánštiny. Problém nastává pouze s kapacitou. Kupříkladu Švédština pro začátečníky je nabízena i studentům mimo mateřské obory, ale zapsat si ji může pouze pět studentů.

Další poněkud neobvyklý jazyk je vyučován na Pedagogické fakultě. Zájemci si zde mohou vyzkoušet studium esperanta. Tuto možnost využila studentka sociologie a sociální antropologie Anna Židlíková: „Esperanto jsem si zapsala, protože v sylabu popisovali, že výuka bude probíhat zábavnou formou, což byla pravda. Učili jsme se za pomoci televizního seriálu pro děti. Jazyk těžký není, jen si myslím, že jeho uplatnění je mizivé.“

I když je nabídka cizích jazyků opravdu pestrá, většina z nás dává přednost běžným jazykům, jejichž znalost je v dnešní době téměř nezbytná. Na mysli mám samozřejmě celosvětově používanou angličtinu, jazyk dvou našich sousedů němčinu, francouzštinu – jeden z pracovních jazyků Evropské unie, popřípadě španělštinu, která je třetím nejpoužívanějším jazykem světa. Tady ovšem naše univerzita zklame. Základy těchto jazyků se mimo mateřské obory na žádné z fakult nevyučují.

Centrum jazykového vzdělávání vypisuje pouze placené přípravné kurzy k jazykovým zkouškám z angličtiny a španělštiny. Při Filozofické fakultě však existuje jazyková škola, pořádající kurzy anglického jazyka pro všechny úrovně pokročilosti. Tady ale budete muset sáhnout hlouběji do kapsy. Podle úrovně zaplatíte od dvou do devíti tisíc korun. Samoukové mohou využít nabídky Jazykové studovny v budově rektorátu. Najdou zde učebnice, poslechová cvičení i testy z různých jazyků a všech úrovní.