Naše fakulta často deklaruje, že je fakultou výzkumnou. Co to prakticky znamená?

V současné době je to spíše taková nálepka, která ukazuje, že jednou z hlavních činností fakulty by měl být výzkum. Nicméně, do budoucna se vážně uvažuje o tom, že vysoké školy budou rozděleny do několika kategorií a nejvyšší z nich bude právě výzkumná univerzita. Fakulta tedy svým profilem říká, že výzkum má u nás stejnou roli jako výuka. Současně to znamená průnik vzdělávání a výzkumu například v podobě doktorského studia. Peníze na vědu a výzkum tvoří v současnosti asi třetinu až polovinu rozpočtu fakulty a jejich podíl by se měl ještě zvyšovat. Naše fakulta byla od začátku své samostatné existence budována a postavena na získávání finančních prostředků z různých výzkumných grantů. Dnes je jasné, že kdybychom touto cestou nešli a jako fakulta bychom „žili“ jenom z příspěvků ministerstva na studenty, neměli bychom zdaleka takové parametry, jaké máme.

Jde nějakým způsobem změřit úroveň výzkumu?

Existuje několik ukazatelů. Jedním ze základních je měření výstupů fakulty pomocí počtu takzvaně bodově uznatelných publikací. Důraz je dnes kladen hlavně na recenzované a impaktované časopisy a odborné monogragfie. Dalším ukazatelem je, kolik jsme získali peněz a grantů. Tato kritéria jsou ale obtížně porovnatelná, protože výzkum například na přírodovědeckých fakultách je mnohem nákladnější. Hodnocení podle publikací je relativně snazší, takže se v poslední době jednotlivé fakulty srovnávají podle toho, kolik publikací vychází na jednoho pracovníka. Jsme podle toho také hodnoceni a financování se přímo odvíjí od počtu bodově uznatelných publikací.

Jak je na tom naše fakulta ve srovnání s ostatními?

V porovnání s ostatními podobnými fakultami vycházíme velmi dobře, i když záleží na tom, jakým způsobem se to počítá. V kontextu České republiky jsme v našich oborech špičková výzkumná fakulta, v současnosti jsme podle některých metodik lepší než pražská Fakulta sociálních věd UK. Také ve srovnání počtu publikací na jednoho pracovníka jsme jedna z nejlepších fakult na univerzitě. Pro mě je důležité, že za poslední rok se výkon na naší fakultě z hlediska uznaných recenzovaných a impaktovaných časopisů zvýšil a důraz je dáván hlavně na kvalitu výstupů. Na druhé straně, náš publikační výkon má jistě ještě značné rezervy.

Občas slýcháme, že jsme kvalitní středoevropská fakulta. Jde ale nějak zjistit, nakolik se v oblasti výzkumu můžeme srovnávat s ostatními evropskými fakultami?

To je docela obtížné. Mezinárodní žebříčky se zaměřují spíše na srovnání úrovně univerzit, o naší fakultě to tedy můžeme tvrdit spíše na základě empirické úvahy. Záleží na tom, v jakém kontextu jsme porovnáváni. Samozřejmě existují prestižní evropské univerzity a fakulty, které jsou na tom z hlediska vědeckého výkonu mnohem lépe. Pro mě je například jedním ze vzorů, ke kterým můžeme směřovat, naše holandská jmenovkyně na univerzitě v Utrechtu. Ukazatelem prestiže fakulty je také spolupráce se zahraničními partnery na různých projektech. I zde se situace zlepšuje, v současnosti jsme zapojeni do několika významných evropských projektů a všechny obory fakulty mají navázanou mezinárodní spolupráci. Důležitý je trend zapojování jednotlivých oborů do mezinárodních struktur a vědeckých sítí, to je cesta jak prohlubovat vědecké kontakty, startovat nové projekty díky tomu získat pro vědu více peněz.

Z jakých zdrojů je výzkum na naší fakultě ještě financován?

Základní zdroje jsou čtyři. Různá účelová finanční podpora – granty – ministerstva školství, Grantové agentury České republiky a další tuzemské grantové projekty, například ministerstva zdravotnictví, práce a sociálních věcí, kultury a podobně. Pak jsou zde peníze ze zdrojů Evropské komise a některé další mezinárodní granty. V současnosti výzkum na naší fakultě financuje nejvíce ministerstvo školství v podobě takzvaných výzkumných záměrů. Tyto dlouhodobé výzkumné granty získala fakulta na šest až sedm let a umožnily vznik třech výzkumných institutů – Institutu pro výzkum reprodukce a integrace společnosti, Institutu pro srovnávací politologický výzkum a Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny. Tyto instituty existují ve struktuře fakulty jako výzkumná pracoviště paralelně vedle kateder. Grantová agentura České republiky naopak financuje konkrétní projekty našich zaměstnanců. Momentálně dochází k její reorganizaci a do budoucna by mělo být možné získávat větší a dlouhodobější granty včetně prostředků na mzdy. Granty na navazující výzkum mohou získat také ti, kteří končí s disertační prací. Dalším, i když méně významným, zdrojem financí je Grantová agentura Akademie věd.

Do jaké míry se do financování našeho výzkumu zapojují mezinárodní grantové agentury?

V rámci grantů Evropské unie je celá řada možností. Dominují výzkumné projekty v rámci takzvaného šestého a sedmého rámcového programu. Zde si, myslím, vedeme velmi dobře. V současnosti jsou pracovníci naší fakulty zapojeni do šesti projektů tohoto typu. Jde o poměrně prestižní záležitost, protože získat evropský grant, či přesněji řečeno stát se jeho spoluřešitelem, je celkem složité. Kromě čistě výzkumných projektů existují i ty, které vytváří síť propojení vědeckých pracovišť, umožňují mobilitu vědců, pořádání konferencí a podobně.

Posledním zmiňovaným zdrojem financí jsou peníze na specifický výzkum. Co je to specifický výzkum?

Jsou to peníze od ministerstva školství, které získáváme do rozpočtu fakulty díky grantovým aktivitám. Když je fakulta výkonná a má dostatek aktivit a grantů, získává další prostředky do rozpočtu. Jsou z nich financovány například nové stipendijní projekty, podpora vědeckých aktivit na fakultě a zejména provázání vědeckých aktivit mezi studenty a učiteli. Fakulta nyní schválila nový stipendijní program, který zahrnuje možnost získat peníze na mimořádný vědecký výkon. Když si studenti vymyslí svůj projekt nebo když se nějakým podílem zapojí do témat řešených v rámci výzkumných projektů, mohou získat finanční dotaci a ti nejlepší i publikovat.

Jak v praxi získávání grantů probíhá? Fakulta si vymyslí výzkumný program a grantová agentura se rozhodne ho podpořit nebo naopak agentury vypisují témata a fakulty se k nim hlásí?

To je různé. Pokud jde o evropské projekty, rámcové programy zde nabízejí – jak už vyplývá z názvu – určitá obecnější témata, prostě vymezují určitý koridor a hlavní osy výzkumu. My se potom svým projektem snažíme do tohoto zadání trefit. Funguje to ale i tak, že jiné zahraniční instituce hledají partnery pro svůj výzkum, mezinárodní spolupráce totiž často bývá podmínkou získání grantu. Pokud jde o Grantovou agenturu České republiky, tak to je spíše volná soutěž. Existují tematické sekce, do kterých se přihlašují návrhy projektů. Ve výběru témat ale není nikdo omezen. O získání grantu potom rozhoduje systém posuzovatelů.

Mohou se do výzkumu na naší fakultě zapojit i samotní studenti?

Zapojování studentů je sice v kompetenci jednotlivých oborů, ale trend je jasný: pokud chceme být výzkumná fakulta, je důležité přímé zapojení studentů. Nejsnazší cesta je přes diplomovou práci. Témata diplomových a disertačních prací by měla zapadat do výzkumných projektů. Obvykle se najde i nějaká finanční podpora, například Program rektora či Stipendijní program FSS – právě peníze ze specifického výzkumu jsou na studentské projekty zaměřeny. I větší projekty, kterými se na fakultě zabýváme, studenty do svého výzkumu zapojují. Magisterští a doktorští studenti jsou začleněni například do terénního výzkumu nebo sběru a zpracování dat. Například v Institutu pro výzkum dětí, mládeže a rodiny probíhá rozsáhlý psychologický longitudinální výzkum, v rámci kterého každé dva roky vyšetřujeme kohortu šesti až sedmi set respondentů. Jako tazatelé se zapojují proškolení studenti magisterského studia a někteří z nich zpracovávají svoje diplomové práce právě z těchto dat. Studenti se tedy mohou do výzkumu dostat vlastním projektem nebo zapojením se do stávajících projektů a výzkumných týmů.

Jakou nejsnazší cestu zapojení se do výzkumu byste studentům doporučoval?

Studentům, kteří se chtějí do výzkumu aktivně zapojit, bych doporučil podívat se na aktuální projekty a granty na webové stránce fakulty a kontaktovat jejich vedoucí s nabídkou spolupráce. Projekt může souviset s tématem nějaké práce, ale studenti se mohou klidně zapojit čistě ze zájmu. Dále se mohou stát studentskými asistenty ve výzkumných týmech, právě probíhá výběrové řízení. Nově jsme také na fakultě zřídili stipendium – motivační program – pro podporu publikací studentů, které bylo dříve omezeno jen na akademické pracovníky. Pokud tedy student publikuje společně se svým pedagogem-výzkumníkem studii v odborném časopise, vyplatí se mu to nejen odborně a sociálně, ale i finančně.

Největší počet studentů zapojených do výzkumu tvoří doktorandi. Čemu se především věnují?

Primárním cílem je zpracovat disertační práci, která ve většině případů tematicky patří do nějakého výzkumného projektu fakulty. Od doktorandů studujících na fakultě prezenčně se očekává, že se přiměřeným způsobem zapojí i do dalších aktivit fakulty, například formou výuky či participace na dalších projektech. Jakousi střechou pro doktorské studium je oborová rada, která vymýšlí a garantuje studijní program pro doktorské studium. Katedry samozřejmě studenty zapojují, ale práce na výuce nemůže převažovat nad výzkumem.

V poslední době se často mluví o tom, že výzkum by měl být financován ze soukromého sektoru. Daří se to nějakým způsobem realizovat na naší fakultě?

Zatím nemáme příliš velké přímé vazby na soukromý sektor. Pokud taková podpora existuje, týká se spíše vydání nějaké knihy nebo organizování konferencí. Do budoucna ale nevylučuji, že budeme v daleko větší míře zpracovávat například výzkumné úkoly pro různé firmy. Zatím se naše projekty týkají převážně základního výzkumu, který vede k rozvoji oboru a vědy, ale jeho primárním cílem nejsou výstupy do praxe. Nicméně, pokud chceme být výzkumná fakulta, musíme se orientovat i na takzvaný aplikovaný výzkum, který se týká konkrétních zakázek a výstupů do praxe. Může mít mnoho různých podob, některá oddělení například budou zpracovávat odborné expertízy. To již úspěšně vykonávají kolegové z oboru sociální politika a sociální práce. V jednání je také účast na projektu ministerstva školství, který se týká zjišťování studijních předpokladů v rámci jednotné maturitní zkoušky, a některé další projekty. Zatím u nás ale aplikovaný výzkum není rozšířen tak, jak by mohl být.

Existuje nějaký plán na to, kterým směrem se bude fakulta ve vědecké sféře ubírat do budoucna?

Už současný vědecký výkon ovlivňuje, jestli a v jakém rozsahu budeme dělat vědu i v budoucnu. V dalších dvou letech se pravděpodobně změní i způsob financování. Proto si už teď musíme ujasňovat, jaké velké projekty budeme otevírat. Fakulta je v oblasti bádání svobodná, jednotlivé obory mají velkou míru autonomie a nikdo jim nemluví do toho, jaký typ projektu si mají vymyslet. O nových projektech musíme ale diskutovat a navzájem se mezi obory informovat o připravovaných tématech. Dovedu si představit, že výzkumné záměry se potom budou více propojovat. Nesmírně důležité je, aby tady byly vědecké osobnosti a iniciátoři těchto projektů, ideální by bylo, kdyby se našli na všech oborech. Kolem nich se pak spontánně vytváří struktura spolupracovníků i vazby na zahraniční partnery a kolegy z jiných oborů. Fakultní politikou je vytvořit maximum možností a podmínek pro vznik takových týmů. Do budoucna chceme podporovat také jmenované výzkumné instituty. Ty se také musí více prezentovat svými výsledky a tématy výzkumné práce nejen navenek, ale i směrem ke studentům. Věda a výzkum je báječná a vzrušující nejistota. Nikdy předem nevíte, který projekt vyjde a jestli na něj získáte peníze. A když se to stane, ještě zde stejně není záruka, že něco skutečně objevíte či alespoň nějakým zlomkem posunete poznání. Aby mohl člověk dělat vědu pořádně, musí ho především bavit. A to stále není tak úplná samozřejmost, jak to na první pohled vypadá. Proto si myslím, že probudit ve studentech radost ze zkoumání a vědeckého poznávání je i velký pedagogický úkol.

blog comments powered by Disqus