Kudy tečou fakultní miliony

Do rubriky Téma čísla napsala Vendula Karásková (Úterý, 12. květen 2009)

Naše fakulta je ohromný kolos, ve kterém neustále proudí nejrůznější finanční toky. Většina lidí, valících se chodbami fakulty, nemá tušení, kolik stojí údržba budovy, materiály v knihovně či platy přednášejících odborníků.

Se zvyšujícím se počtem studentů, vyučujících i předmětů se zvyšuje také fakultní rozpočet. V době vzniku fakulty v roce 1998 byla celková výše výnosů necelých 19 milionů korun. V loňském roce už fakulta dokázala vydělat 202 milionů, což je nejvíce v její historii a desetkrát více než v době rozjezdu. Mezitím už ale pomalu vyčerpala své prostorové i jiné kapacity a v příštích letech pravděpodobně tempo ekonomického růstu nebude tak prudké.

Téměř polovina výnosů pochází ze vzdělávací činnosti – ministerstvo v podstatě fakultě platí za každého studenta, studium některých programů je na naší fakultě zpoplatněno. Významným zdrojem jsou také výnosy z vědecké činnosti (o tom více v rozhovoru s proděkanem Mackem v minulém čísle – poznámka Halasu). Opět se ukazuje, že můžeme být považováni za fakultu výzkumnou, loni tvořily peníze z vědy asi třetinu rozpočtu. Katedry a pracoviště, které můžou využívat peníze z badatelských grantů, jsou finančně velmi zvýhodněny oproti fakultám, které takovou možnost nemají. Zajímavou desetinou rozpočtu jsou „vlastní příjmy“ fakulty – oproti jiným položkám jejich hodnota stále roste. Nejvíce naopak klesl výnos vzdělávacích a rozvojových projektů, skončily totiž staré projekty a zpozdilo se podávání a schvalování nových.

Co si fakulta vydělá, zvládne i utratit

Celkové náklady fakulty se vyrovnají ziskům – v loňském roce to bylo skoro 200 milionů. Nejvíce peněz je určeno na platy zaměstnanců, ale fakulta nezapomíná ani na stipendia – jejich celková výše byla čtrnáct a půl milionu korun. Například doktorandi obdrželi přes jedenáct milionů. Atraktivní jsou pravděpodobně i mimořádná stipendia, kterých bylo vyplaceno přes dva miliony. Studenti ale byli v loňském roce možná málo tvůrčí, hodnota vyplacených tvůrčích stipendií je ze všech typů stipendií nejnižší – 55 tisíc korun.

Ani údržba budovy není nejlevnější, vloni stála téměř tři miliony korun. Naši vyučující se také často účastní nejrůznějších konferencí a jezdí za pracovními projekty do zahraničí, celkové cestovné se vyšplhalo na téměř půl milionu. Většinou je ale jejich cestovné placeno z nějakého grantového projektu či programu Evropské unie.

Vyšší počet studentů vyžaduje samozřejmě také vyšší náklady například na provoz knihovny. Nákup knih, časopisů a přístupy do elektronických databází v loňském roce fakultu stály téměř tři miliony.

Zaměstnanci fakulty s penězi umí dobře hospodařit, hospodářský výsledek (náklady odečtené od zisků) je od založení fakulty téměř vždy kladný. To, že by byl schodek rozpočtu záporný, se zatím stalo pouze v roce 1999, kdy byla fakulta i její hospodaření teprve na počátku své existence. Studium grafů ukáže ještě jednu zajímavost – v roce 2002 se změnily podmínky poskytovatele financí a výnos prudce stoupl z předchozího necelého milionu na miliony čtyři. Od té doby již rozpočet tak výrazně kladného výsledku nedosáhl a hospodářský výsledek mívá hodnoty přes dva miliony. Dle tajemníka Vojtěcha Mošťka je to kvůli změnám legislativních podmínek a změnám ve vztahu fakulta – univerzita.