Peníze, peníze a zase peníze

Do rubriky Téma čísla napsala Hripsime Zohrabyan (Úterý, 12. květen 2009)

Naše fakulta sídlí v pěkné, opravené budově, která celých sto let slouží výhradně školství; fakulta ji využívá teprve čtyři roky. Zajímá vás, z jakých peněz byla přestavba financována? Jak stát a univerzita nakládá s penězi? Nebo je pro vás důležitější vědět, jaká stipendia fakulta nabízí? Na tyto a další otázky odpovídal tajemník fakulty Vojtěch Moštěk.

Již několik let máme k dispozici nově opravenou budovu. Kolik peněz stála její přestavba?

Za to, že nyní tuto budovu užíváme v této podobě, vděčíme rekonstrukci za cirka 230 milionů korun. Přes dalších patnáct milionů stálo první vybavení. To všechno samozřejmě byly zdroje veřejné ze státního rozpočtu a rozpočtu univerzity.

Udržovat takovou stavbu pohromadě asi nebude levná záležitost. Kolik fakulta ročně vydává na údržbu budovy?

Není to jen otázka údržby, ale také provozování objektu. My tuto budovu samozřejmě musíme vytápět. To je přes dva miliony korun ročně. Za spotřebovanou elektrickou energii zaplatíme více než milion korun ročně. V jednom okamžiku může být na fakultě i dva tisíce lidí, spotřeba vody je velká, takže nás vychází přes tři sta tisíc ročně. Téměř milion korun nás stojí bezpečné udržování budovy, ke kterému patří i kontrola systému požární ochrany, výtahů, elektrických zařízení apod. a odstranění zjištěných závad. Usilujeme taky o čisté a kulturní prostředí na fakultě a jen za čistící a hygienické prostředky zaplatíme ročně téměř půl milionu. To je také tak milion korun. A pro zajímavost poštovné a telefonické služby stojí fakultu další 1 milion korun O spoustu služeb se nám stará univerzita, která vystupuje navenek jako právní subjekt a z fakultních přínosů si vezme potřebné peníze. Zajišťuje celou řadu řídících, ekonomických a právních funkcí, jejichž orgány a výkonná pracoviště sídlí na Rektorátu univerzity. Z centralizovaných nákladů univerzity jsou také financována pracoviště jako Ústav výpočetní techniky, který se stará o rozvoj a správu komunikačních a informačních systémů, Centrum jazykového vzdělávání, pak také Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, které se stará o handicapované studenty, archív MU a podobně. Z centralizovaných zdrojů je financována i významná část nákladů na rozvoj univerzity a nákladné opravy budov. V letošním roce se Fakulta sociálních studií na financování centralizovaných nákladů MU podílí částkou téměř čtyřiačtyřicet milionů korun. Na druhé straně již nemusíme sami platit některé služby, např. připojení na internet či právní servis, který je financován právě z těchto zdrojů. Z těchto zdrojů byla v nedávné minulosti financována i významná část nákladů na rekonstrukce budov pro FSS. Univerzita jako celek má navíc lepší vyjednávací pozici například s mobilními operátory.

Jaké částky jsou vyhrazeny na nákup nových knih? Přispívá na takovéto nákupy stát, nebo jsou knihy součástí fakultního rozpočtu?

Knihy a časopisy jsou i z ekonomického hlediska velmi zajímavou oblastí. Na ně bylo letos z rozpočtu vyčleněno něco přes dva miliony korun, další prostředky na nákup knih plynou z jednotlivých grantů podle jejich možností. Přímo na knihy nám stát peníze takto účelově nedá. Jsme veřejná vysoká škola, takže máme výnosy a s těmi hospodaříme.

S jakým objemem financí naše fakulta ročně hospodaří?

S hospodařením fakulty je to jako v životě: jdeme odněkud někam. Nemůžu se nevrátit do roku 1998, kdy byla Fakulta sociálních studií založena. Tehdy jsme měli asi 450 studentů, něco přes čtyřicet přepočtených zaměstnanců a hospodařili jsme s objemem necelých dvaceti milionů korun. V letošním dvanáctém roce existence fakulty tento objem prostředků vzrostl přibližně na 210 milionů korun za rok. Samozřejmě stoupl počet studentů i zaměstnanců, kterých je zde dnes téměř dvě stě. Teď jde o to, aby tito zaměstnanci na svém pracovišti přinášeli fakultě jistou přidanou hodnotu, díky čemuž roste také její obrat. Z tohoto obratu máme ročně v průměru kolem 45 procent příjmů z příspěvků státu na vzdělávací činnost. Není to tedy ani jedna polovina. Druhá polovina je tvořena vlastními příjmy, především výnosy z vědecké činnosti. Jen v letošním roce na výzkumné záměry fakulta od ministerstva školství účelově získá přibližně 32 milionů korun.

O jaké vědecké granty se jedná a jak výrazné jsou z nich příjmy?

Výzkumné záměry jsou tři a nejsou krátkodobou záležitostí, nýbrž projekty na sedm let. Představují jednak peníze, ale hlavně příležitost pro výzkumníky jednotlivých kateder. Řada našich akademických zaměstnanců se částí svého úvazku podílí na výzkumech. Kromě nich na výzkumných záměrech pracují výzkumníci, kteří se projektům věnují na plný úvazek. Většinou jsou to doktorandi nebo absolventi doktorského studia. Pak může být řeč také o takzvaných malých grantech. Ty přinášejí už jen menší objem financí, jsou poskytnuty na kratší dobu a angažuje se na nich menší počet zaměstnanců. Na druhou stranu je jich víc. V letošním roce máme jen od Grantové agentury České republiky potvrzeno 18 grantů s finančním objemem 6,4 milionu korun. Máme zde také výnosy z aktivit, které spadají do doplňkové činnosti, ovšem fakulta nemá ambice v tom, aby poskytovala rozsáhlé komerční služby. Její kapacity jsou dost vázány právě na granty, příležitosti tu však jsou. Například loni jsme měli výnos něco přes dva miliony korun jenom díky poměrně zajímavé zakázce pro úřad vlády, ale to bylo opravdu spíše výjimečné. Projekty každopádně představují významnou a nejen ekonomickou pomoc pro katedry.

Stát přispívá určité finance celé univerzitě jako celku, ta je následně přerozděluje jednotlivým fakultám. Závisí podíly jednotlivých fakult pouze na počtu studentů?

Počátkem devadesátých let ministerstvo školství svolalo jakési grémium, které rozhodlo, že existují obory, které jsou finančně méně náročné, například obory na Právnické fakultě, obory ekonomické a společenskovědné, kde se „jenom“ přednáší; a pak jsou obory, které vyžadují větší technickou a materiální vybavenost a individuální přístup. Byl stanoven koeficient náročnosti, podle kterého univerzita dostává finance na jednoho studenta. Většina našich oborů s výjimkou Mediálních studií a žurnalistiky má koeficient jedna, to znamená, že na jednoho studenta nám dává stát pouze určitý základ. Ten však v průběhu let může narůstat zhodnocováním (valorizací). Koeficient dva až čtyři mají obory například na Lékařské fakultě, Přírodovědecké fakultě či Janáčkově akademii múzických umění, kde profesoři musí individuálně pracovat s jednotlivými studenty.

Jakým způsobem rozděluje univerzita peníze od státu mezi jednotlivé fakulty?

Již osmý či devátý rok naše univerzita uplatňuje vlastní systém přerozdělování financí od státu, který zohledňuje počet studentů, počet zaměstnanců působících na fakultách a velikost užívané plochy. Za každý metr čtvereční pracoven, učeben a poslucháren jsme povinni odvést univerzitě přibližně dva tisíce korun. Podobně musíme odvádět finanční částky za každého zapsaného studenta, což činí celkem přes osm a půl milionu korun ročně a za jednoho přepočteného zaměstnance zhruba 85 tisíc korun. To vše spadá do těch již zmíněných 44 milionů korun. Univerzita nám však dává peníze jen na výkonné studenty. Hlavní tedy je, jaký roční objem kreditů vynásobených koeficientem náročnosti fakulta a jednotlivé obory dosáhnou. Student, který zvládne pouze minimální počet kreditů za semestr, je fakultě a oboru menším přínosem než student aktivnější. Univerzita se tedy snaží i tímto fakulty motivovat.

Je však spousta studentů, kteří studují dva i více oborů, často také mezifakultně. Jak probíhá „přerozdělování“ v tomto případě?

Z osmdesáti procent jsou peníze rozděleny podle kreditového výkonu. Koeficient náročnosti oboru se v tomto případě nezohledňuje, vždy se počítá s poměrem jedna ku jedné. To může být pro fakultu, na které student studuje obor s vyšším koeficientem náročnosti, nevýhodnější. Celkově se ale jedná o marginální finanční dopad. Zbytek fakulty dostávají za práci, kterou se studenty mají, například na studijním oddělení a katedrách, ať student je či není aktivní.

Jaká je tedy čistá částka, která jde fakultě od univerzity?

Devadesát devět milionů korun.

Kde bere fakulta peníze na stipendia pro studenty?

Ministerstvo školství dává školám podle koeficientů náročnosti prostředky na studenty, kteří studují po dobu, kterou je za ně stát ještě ochoten platit. To znamená zákonem stanovenou dobu plus jeden rok. Studenti, kteří u nás studují déle, jsou podle zákona povinni platit poplatek za delší dobu studia a stát na ně univerzitě nepřispívá ani korunu. Tyto výnosy pak jdou výhradně do stipendijního fondu. Letos jsme opět mohli rozšířit počet našich stipendijních programů a předpokládáme, že vyplatíme mnohem více peněz než loni. Ubytovacích stipendií se to však netýká, to je už celouniverzitní záležitostí.

Jaké stipendijní programy mohou v současnosti studenti využít?

Začal bych programy, které na fakultě fungují již několik let, tedy prospěchová stipendia u studentů prezenční formy studia. Doposud dostával nejlepší student v každém oboru prospěchové stipendium 1500 korun měsíčně vyjma prázdnin. Od nového akademického roku bude podobně odměněno studentů více. Nejen ten úplně nejlepší, ale také druhý a třetí. Finanční částky pak budou odstupňovány tak, že nejlepší bude dostávat 2000, druhý 1500 a třetí 1000 korun měsíčně. Pak může být řeč o jednorázových programech, mezi které se řadí studentské vědecké soutěže, cena děkana a stipendium za mimořádné odborné výkony. Hodně peněz, letos to dělá jeden milion korun, je možné vyplácet také prostřednictvím kateder na stipendia pomocných vědeckých sil. Máme nový stipendijní program na ocenění publikační činnosti studentů.

Snaží se fakulta prostřednictvím stipendií podpořit i studující rodiče? Jaká další sociální stipendia jsou nabízena?

Student nebo studentka, které se narodí dítě, získá jednorázové stipendium ve výši pěti tisíc korun. Podobně zavádíme další nová stipendia v této oblasti například pro handicapované, protože jejich vlastní náklady na studium jsou daleko vyšší. V příštím akademickém roce máme navíc v plánu realizovat jakýsi „pokus“ podpořit talentované momentálně sociálně slabší nově přijímané studenty. Tito studenti budou muset prokázat, že jejich rodiny nebo oni sami mají příjem menší než dvojnásobek životního minima, a pro první rok studia dostanou sociální stipendium ve výši až tří tisíc korun měsíčně. Současně však musí být při přijímacím řízení v pořadí úspěšnosti trochu výše. Navíc, pokud bude přijat na více fakult, pak my máme o to větší zájem, aby přišel studovat právě k nám, a věříme, že nikdo jiný tento druh stipendia nenabídne. Zda a jak to bude fungovat, se však teprve uvidí.