letošní chvílemi kvapík, chvílemi menuet, obojí v rytmu nepravidelném, je u konce. Pokud mému příměru nerozumíte, je to známka toho, že je nejvyšší čas, aby vás z tohoto místa v příštích číslech Halasu zdravil někdo jiný. Někdo nový, mladý a nadějný. Nový editor. A skutečně tomu tak bude, nazrála doba, akademický bakalářsko-magisterský běh času je neúprosný, a proto tímto číslem předávám pomyslné editorské žezlo dále, do rukou Pavla Šímy.

Ale zpět k onomu tanci, kterým příprava Halasu někdy vskutku je. Poslední číslo tohoto semestru k vám přichází v neklidném čase zkouškovém, pročež jsme přemýšleli o některých opatřeních. Chtěli jsme zvětšit písmo, abyste nás přečetli i v třesoucích se rukou, chtěli jsme titulku ponechat prázdnou, stejně byste ji propotili a smyli, chtěli jsme na každé stránce ponechat kus volného místa, abyste si měli kam psát taháky. Už ani nevím, proč jsme nic z toho neudělali. Ale připravili jsme si číslo nabité penězi. Kde je fakulta bere? Za co je utrácí? A co velký bos, univerzita, kolik si bere ona? To všechno jsme pro vás zjistili. A mnohem víc ;)

Pokud se někde v poslední době píše o penězích a hospodaření, pak v souvislosti s krizí. Máme pro vás dobrou zprávu – my o ní nepíšeme nic. Snad oceníte naši výjimečnost, že vás narozdíl od mnohých jiných médií nebudeme strašit a nebudeme se snažit vás frustrovat. My jsme váš bezpečný přístav klidu a naděje!

Přeji vám, aby se vám během zkouškového povedlo pořádně si odpočinout a načerpat dost sil, o prázdninách je určitě budete potřebovat. A užijte si čas, kdy ještě prázdniny jsou prázdniny a nikoli dovolená…

Mějte se hezky!

blog comments powered by Disqus