Žurnalistika – krize, o které se nepíše?

Do rubriky Minitéma napsal Alexandr Průša (Neděle, 11. říjen 2009)

Magisterské studium žurnalistiky nemá mezi svými studenty nejlepší pověst. Nebo spíš – nemá vůbec dobrou pověst. Ti nejkritičtější mluví o tom, že nemá žádný smysl ani přínos a že katedra je v rozvratu. Přehánějí?

Katedra mediálních studií a žurnalistiky prodělala přes léto mnohé změny (podrobně o nich píšeme na následující straně). Některé z nich byly k lepšímu, jiné k horšímu. Navíc se zdá, že celý obor se už dlouho potýká s problémy různého druhu. Shromáždili jsme některá fakta i klepy a konfrontovali s nimi přímo vedoucího katedry Rudolfa Burgra.

Málo učitelů a dva odchody

Jak poznat, jestli je na té či oné katedře učitelů málo nebo hodně? Suchá řeč čísel – na 930 studentů (bakalářských i magisterských, prezenčních i kombinovaných) připadá jeden profesor, jeden docent a tři Ph.D., z nichž jeden nyní odchází. Například sociologii studuje 858 posluchačů a mezi kmenovými učiteli jsou tři profesoři, dva docenti a sedm Ph.D. Při volbě vedoucího práce to již problém být může, zvláště u té magisterské, kde jsou nároky na práci i vedení vyšší. „Nemyslím si, že by byl nedostatek vedoucích prací, spíše musíme lépe zapracovat na proporcionálním rozložení mezi jednotlivými vedoucími,“ řekl vedoucí katedry Rudolf Burgr.

S koncem minulého semestru katedru opustil David Kořínek, vedoucí specializace digitální média, člověk, na němž celá specializace významně stála a s nímž zmizelo i nemálo předmětů. Zatím se podařilo nahradit jen některé. „Kolega Kořínek odešel, bylo na něj navázáno i několik externistů. Vedení specializace už vloni postupně převzal kolega Macek, leč ten je orientován trochu jiným směrem. Náhradu za Kořínka zatím řešíme formou externistů, ale pro vedení audiovizuálních prací by mohl být problém, kdybychom nesehnali podobně zaměřeného člověka,“ dodal Burgr.

Na začátku letošního semestru katedru opouští Václav Štětka. „Jeho odchod je poměrně rychlý, vyhrál konkurz o čtyřletou účast na výzkumném projektu v Oxfordu. Hledáme za něj náhradu, z konkurzu nevzešel nikdo, koho by odborná komise seznala vhodným na jeho místo,“ komentuje další odchod vedoucí katedry. Štětka se soustředil na empirické práce, vyučoval též metodologii. „Byl by problém, kdybychom za kolegu Štětku náhradu nenašli, podobné práce sice ještě vede doktor Volek, ale ten nemůže zdvojnásobit své kapacity,“ řekl Burgr.

Jak již bylo zmíněno, s těmito odchody ubylo několik povinně volitelných kurzů, kterých na magistru ani předtím nebylo příliš. To okomentoval vedoucí katedry: „Tento akademický rok, byť pro příští semestr se to snažíme zlepšit, bude propad nebo oslabení povinně volitelných kurzů, z těchto objektivních příčin.“

Koncepce magisterského studia

Nabízí se otázka, co je přínosem magisterského studia. Na bakalářském stupni jsou tři specializace – praktická Žurnalistika, Mediální studia a Digitální média. Žertem se mezi studenty říká, že kdo vystuduje Mediální studia, má polovinu magistra hotovou. A kdo vystuduje ostatní specializace, na magistru ze svých oborů příliš kurzů nenajde. Magistr je zaměřen právě na teorii mediálních studií, je však oproti všem třem specializacím poměrně obecně založený. Nebylo by lepší dělat specializace až na magisterském stupni, jako je to u jiných oborů? „Určitě teď, zvláště po odchodu kolegy Kořínka, budeme přemýšlet, jakým způsobem proměnit specializace. Celkem přirozeně se k sobě přibližují praktická Žurnalistika a Digitální média. Propojenost s magisterským stupněm je nyní trochu problém a budeme řešit, jak to dále lépe skloubit. Momentálně však katedra čerpá tříletý grant z Evropské unie, během kterého příliš nemůžeme měnit specializace nebo je rušit,“ řekl k tomuto tématu Burgr.