Řádí na psychologii akademická inkvizice?

Do rubriky Kauza napsala Hripsime Zohrabyan (Středa, 9. prosinec 2009)

Učitel na svých soukromých stránkách kritizoval výuku na katedře. Od vedoucího katedry dostal padáka. Tato událost se však proměnila ve vleklý spor protichůdných názorů.

Ještě horší, než když se mstí učitel studentovi, je když se mstí učitel učiteli. V tomto případě vedoucí Katedry psychologie Zbyněk Vybíral externímu pedagogovi Juraji Barbaričovi. Alespoň takový má člověk dojem poté, co si přečte webové stránky „ublíženého“ pedagoga Barbariče. Ale je to opravdu tak, jak se na první pohled zdá?

V sekci Akademická inkvizice na stránkách jurajbarbaric.eu Juraj Barbarič píše: „Udělal jsem si web. Po mnoha letech mé praxe a také výuky výběrového semináře na katedrách psychologie jak Filozofické fakulty, tak Fakulty sociálních studií. Krátce poté, co se webová stránka objevila na internetu, jsem dostal od vedoucího Katedry psychologie Fakulty sociálních studií e-mail.“ Následně bez souhlasu zveřejňuje dopis od svého nadřízeného, který se o jeho kritice katedry a výuky na ní zmiňuje jako o nekolegiální, neprofesionální a dokonce neetické. „O další spolupráci ti dám vědět,“ končí svůj email Vybíral. Jenže to zdaleka není první dopis, který si mezi sebou kvůli této webové stránce vyměnili.

„Juraj sám mě upozornil na přelomu roku 08/09, že vytváří nové internetové stránky a avizoval, že možná budeme zaskočeni obsahem, který na těch stránkách je, a dokonce zmínil možnost, že se s ním rozejdeme,“ vzpomíná Vybíral. Barbarič si přesně nepamatuje, jak to všechno začalo, a jako první email uvádí ten, co je na webu. Poté si vzpomene, avšak reaguje tím, že nečekal takovou reakci. „Překvapuje mě razance té reakce, očekával jsem pouze, že se názorově neshodneme,“ argumentuje.

Ve chvíli, kdy Barbarič spustil svou webovou prezentaci, poslal provokativně odkaz Vybíralovi. „Věnoval jsem tomu tehdy pozornost hodinu dvě a nabyl jsem dojmu, že je to eticky velmi problematická prezentace našeho externího učitele,“ říká Vybíral. Barbarič na svém webu kritizuje psychoterapii a hlavně výuku psychologie jak na naší fakultě, tak i na Fakultě filozofické. Doslova píše, že se vyučuje na úrovni středověkých poznatků. „K tomu, aby studenti prošli studiem a získali vysokoškolský diplom, stačí, aby u zkoušek od-vykládali pouze to, co chce z těchto poznatků zkoušející slyšet. Neučí se logice, neučí se filosofii vědy,“ píše bývalý externí učitel. Jak ale tohle všechno jako externista, který nezná své kolegy, na naší fakultě měl jenom jeden béčkový seminář a pobýval tam minimálně, ví?

Exkomunikace z akademické půdy

V dalším emailu figuruje podmínka – buď změníš obsah svých textů, nebo se s tebou jako naším pedagogem rozloučíme. „Nelíbí se mi, že mi říká, co smím říkat a mít na webu, a co ne,“ bouří se Barbarič. A na svém webu píše, že nemíní své učení odvolat a také nepřestane s kritikou psychoanalýzy a dalších směrů, se kterými nesouhlasí. „Podle mého názoru bychom měli zdůrazňovat naopak konflikt, který v psychologii je,“ tvrdí Barbarič. Upřednostňuje své klienty před kolegy a přeje si, aby jeho právo svobodného slova bylo na akademické půdě respektováno. A náhle souhlasí s tím, že neměl veřejně kritizovat stav výuky psychologie. Na tento email dostal velmi jasnou odpověď v podobě zápisu z porady katedry, kde stojí, že je jeho předmět pro rok 09/10 vyřazen z katalogu předmětů.

„Pro mě bylo tak nepřijatelné číst některá ta tvrzení, že jsem se ihned rozhodl k diskuzi se všemi kolegy a na základě toho byl kurz Juraje zrušen,“ obhajuje svůj postup Vybíral a na dotaz, proč se nechtěl s Barbaričem setkat osobně, odpovídá: „Neuměl jsem si představit, že bych mu při osobním setkání řekl víc, než jsem napsal.“ Otázkou zůstává, zda by se tento spor nevyřešil rychleji a bez větších komplikací, kdyby si pánové promluvili z očí do očí, jak několikrát navrhoval Barbarič.

Etický kodex sem, etický kodex tam

„Etický kodex zakládá možnosti různé interpretace a já jsem velmi radikální tam, kde myslím, že se kolega dopouští jeho porušení,“ říká Vybíral. Kodex etických zásad platný pro evropské psychoterapeuty ukládá respektovat ostatní členy své profese a příbuzných oborů. Etický kodex psychologů také znemožňuje chování, které by narušilo důvěru veřejnosti k psychologické veřejnosti. Přijde mi fakt zajímavé, že můj předmět byl z výuky vyřazen nikoli z důvodů jeho nekvality, ale z důvodů porušení etického kodexu závazného pro psychoterapeuty, píše Barbarič, který už zhruba dvacet let provozuje psychoterapeutickou praxi. „Etický kodex není zákonná norma,“ odvolává se. Když tedy etický kodex není zákonem, nemusí se podle něj nikdo řídit a je tedy zcela zbytečný. A jak potom poznáme psychoterapeuta, který se jím řídí, a kterému se můžeme svěřit od toho, který etický kodex neuznává a ignoruje?

Na svém webu Barbarič rozebírá právě etický kodex a poukazuje na to, že jej neporušuje. Věnuje se ovšem pouze některým a hlavně těm, kde je popsán vztah psychoterapeuta ke klientovi. To navodí ve čtenáři, který je líný vyhledat si a přečíst Etický kodex, dojem, že Barbarič za nic nemůže. „Selektivně ignoruje další upozornění a nevyjadřuje se k nim. Na webu to vypadá velice vstřícně, ale ta jeho reakce je jenom jedna pětina,“ rozčiluje se Vybíral.

Nuže, je tady problém. A tak jako má mince rub a líc, tak i tento spor má dvě strany a dvě různá tvrzení. Jeden tvrdí, že se jedná o cenzuru a omezení svobody projevu, ten druhý zastává názor, že se jedná o pomluvu.