Do světa!

Do rubriky Téma čísla napsala Vendula Karásková (Úterý, 1. prosinec 2009)

Kamil Provazník je běžný student mezinárodních vztahů a evropských studií. Od většiny svých spolužáků se ale liší kolonkou v ISu, kde stojí „návrat z krátkodobého studijního pobytu v zahraničí“. Půl roku svého studia totiž strávil na univerzitě v Antverpách. Fakulta sociálních studií nabízí řadu možností socializovat se i v zahraničí a studenti nedělají jejímu jménu ostudu: v poměru na počet studentů vyjíždí od nás nejvíce lidí z celé univerzity a jejich počet stále stoupá.

Referentky pro zahraniční vztahy pravidelně plní emailové schránky studentů nabídkami zahraničních výjezdů a nejrůznějších stáží. Díky jejich práci vloni vyjelo za zahraničními zkušenostmi 134 studentů naší fakulty a letos je jich v předmětu Zahraniční studijní pobyt zapsaných dokonce 224. Proděkan pro studium Jan Holzer to vysvětluje charakterem oborů na naší fakultě, které přímo předpokládají kontakt se zahraničními univerzitami – například mezinárodní vztahy a evropská studia. Jednotlivé katedry podle něj také mají velkou schopnost domlouvat vzájemné smlouvy se zahraničními univerzitami. Jen v rámci Evropské unie a Turecka má FSS uzavřeno osmdesát bilaterálních smluv.

Zkušenost z cizí země je podle Holzera pro každého jednoznačně výhodou. „Studenti mají možnost porovnat, co a jak a kým se přednáší na naší fakultě a jinde, a udělat si obrázek o stavu výuky a výzkumu v Brně a širém okolí. Nemluvě o výhodách sociálního, kulturního a jazykového rázu ve smyslu obecné zkušenosti: byl jsem venku a zvládl jsem to," uvedl.

Zkušenost k nezaplacení

Jeho slova potvrzuje i Provazník: „Určitě nelituji, že jsem se programu Erasmus zúčastnil. Půlroční pobyt mi dal docela dost. Naučil jsem se, že co si neudělám a neoběhám sám, nemám. Byrokracie v Belgii je opravdu hrozná. Pokud se mi teď nějakým způsobem nevede, tak hned celou věc nevzdávám a bojuji do konce. Poznal jsem víc sám sebe a uvědomil si, co v životě chci.“ Dlouhý pobyt mimo domov člověka naučí i praktickým dovednostem. „Do života se mi také bude hodit, že jsem se naučil vařit. Když je menza drahá a člověk je šest měsíců bez maminky, tak mu nic jiného nezbývá,“ dodává.

Ne všechny studenty ale cizí univerzity lákají. „Pobyt v zahraničí mi přijde jako zbytečná komplikace studia. Když nemusím, tak si nechci studium prodlužovat, ani se nechci nudit na přednáškách někde, kde nebudu pořádně rozumět,“ argumentuje Jakub Venglář, student žurnalistiky a sociologie. Jeho strategie je vydělávat přes rok a o prázdninách si potom užívat a cestovat výhradně pro zábavu.

„Vyjet někam pryč je super ne? Čekám, že poznám jinou zemi, zvyky, navážu užitečné známosti a tím, že budu studovat v angličtině, překonám sama sebe. Jednou bych získané zkušenosti chtěla zúročit třeba prací na velvyslanectví nebo konzulátu,“ myslí si studentka sociologie a mezinárodních vztahů Petra Sedláková, která stráví příští semestr na Slovinsku. Jakub Venglář s ní ale nesouhlasí: „Abych poznal jiné zvyky a země, cestuji o prázdninách hezky v klidu a s přáteli. Můžu si jet, kam chci a neohlížet se na omezení daná studiem. Takto podle mě poznám danou zemi lépe, než když většinu času strávím v posluchárnách. Užitečné známosti navazuji raději tady, přijdou mi prospěšnější, než když jsou na druhé straně Evropy.“

Škála zemí, kam je možné v rámci studia vycestovat, je ale poměrně široká. Málokdo se rozhodne vyjet studovat semestr či dva na Slovensko nebo do Polska. Druhým extrémem je nabídka studia v zámoří, například v Japonsku nebo Mexiku. Naopak zahraniční studenty láká i možnost studia v naší republice, jen v rámci programu Erasmus vloni navštívilo naší fakultu 88 studentů.