Pro ty, co se nebojí a chtějí získat stipendium na zahraniční univerzitě nebo se aspoň dozvědět, jak to s přihláškami chodí, jsme připravili rozhovor také s referentkou pro zahraniční vztahy Dagmar Hábovou.

Centrum zahraničních studií má své zástupce na všech fakultách na oddělení zahraničních vztahů, jak spolupráce s nimi funguje?

Don Sparling: Před pár lety byla důležitost těchto lidí podceňována a spolupráce s fakultami nefungovala tak, jak měla. V poslední době má každá fakulta kvalifikované zastoupení. Musím říct, že spolupráce s Fakultou sociálních studií je vzorná, máte tam fantastický tým. Je to také vidět na procentu studentů, kteří od nás dostávají stipendium. V rámci bilaterálních smluv (mezivládních dohod) se z FSS se hlásí nadměrné procento studentů, je to však dáno i jejich povahou.

Co všechno máte na starosti?

DS: Centrum zahraničních studií (CZS) je dost zvláštní; žádný jiný útvar tohoto typu v republice nemá takovou širokou paletu činností. První činností je podepisování bilaterálních smluv mezi Masarykovou univerzitou a jinými univerzitami. Dále to jsou výměnné programy, jako je Erasmus, a programy, které tvoříme sami, například středoevropský program, což jsou semestrální předměty pro cizince vyučované v angličtině. Dále se Centrum stará o propagaci univerzity v zahraničí. A na tohle všechno jsem dohlížel, když jsem zde působil devět let jako ředitel.

Dagmar Hábová: S kolegyní na oddělení, paní Navrátilovou, jsme vzájemně zastupitelné, ona má na starosti hlavně magisterské studijní programy v cizím jazyce, já mám na starosti doktorské studijní programy v anglickém jazyce a postdoktorské stipendisty a obě pak máme rozděleny zahraniční hostující studenty, kteří sem přijedou studovat na semestr či na rok. Kromě toho máme na starosti agendu zahraničních pracovních cest zaměstnanců fakulty a administraci projektů spadající pod mezinárodní mobilitu. Naším dalším úkolem je informování studentů i zaměstnanců o veškerých možnostech studia v zahraničí, ať již prostřednictvím informačních přednášek, tak neustálou aktualizací našich webových stránek i rozesíláním e-mailů. Nemalou část naší práce tvoří související administrativa.

S jakým problémem k vám studenti chodí nejčastěji?

DH: Teď jste mě zaskočila, jediné problémy, které si dokážu vybavit u našich studentů, jsou s uznáváním kreditů studentům po návratu. Tyto záležitosti jsou řešeny se studenty individuálně. U zahraničních studentů jsou to problémy s adaptací na náš systém studia, s pochopením ISu či s aktivací účtu SUPO, někdy s vízy, s ubytováním a podobně.

Jaké jsou další programy kromě Erasmu?

DH: Kromě Erasmu je pestrá nabídka stipendií zajišťovaná na celouniverzitní úrovni. Jedná se o studium na partnerských univerzitách nebo v rámci členství v mezinárodním výměnném programu ISEP. Další, finančně velmi atraktivní stipendijní pobyty jsou již druhým rokem možné na základě členství Masarykovy univerzity v programu Erasmus Mundus External Cooperation Window. Zde je možno studovat v balkánských zemích, zakavkazských republikách či v některých zemích Blízkého východu nebo Jižní Ameriky. V minulém akademickém roce vyjelo přes celouniverzitní stipendia 18 našich studentů, což je velký úspěch. Kromě toho, pokud si studentka či student domluví pobyt na zahraniční univerzitě, který není pokryt žádným jiným stipendiem, může si zažádat o stipendium, poskytované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy jako takzvaný Freemover.

Máte od studentů nějakou zpětnou vazbu?

DH: Zpětná vazba je nejlepší u pobytů v rámci Erasmu, které jsou nejvíce propracované. Všichni jsou po návratu povinni zveřejnit na stránkách Národní agentury pro evropské vzdělávací programy takzvanou závěrečnou zprávu, v níž zhodnotí celý svůj pobyt od jeho zařizování, přes průběh až po návrat domů a uznávání kreditů. Zájemci si pak mohou nalistovat i konkrétní školu, pokud tam už někdo vyjel, a zjistit si různá specifika. Tyto zprávy jsou velice užitečné a studenti je vypracovávají i u jiných programů, i když v menším rozsahu. Ty shromažďuje a zveřejňuje na svých webových stránkách CZS. Bohužel zprávy z loňského roku tam zatím nejsou.

Ti nejlepší z nejlepších

Kdo a jak vybírá studenty, kteří vycestují?

DH: Kromě programu Erasmus se tyto výběry většinou konají na CZS. Největší důraz se klade na motivační dopis. Naše fakulta provádí předvýběr dříve, než se žádost pošle na CZS, jedině v rámci mezivládních dohod, přihlásí-li se na fakultě víc lidí než je kvóta pro celou univerzitu. Když se přihlásí méně, nominujeme všechny, kteří splnili podmínky, a snažíme se, aby byli všichni vybráni. Kromě toho jsou další výběrová řízení vyhlašovaná mimo univerzitu (např. stipendia Fulbrightovy nadace, stipendia programu Aktion, výběrová řízení vyhlašovaná Akademickou informační agenturou, apod.) – tam přihlášky studenti zasílají přímo.

DS: Na Centru máme svá pravidla, každá část přihlášky (studijní prospěch, jazykové znalosti a motivační dopis) je obodovaná podle důležitosti. Poté se vytvoří pořadník. Vybraní studenti se následně účastní ústního pohovoru. Celé výběrové řízení je dost transparentní.

S motivačním dopisem mi pomůžete, nebo ho musím vymyslet sama?

DH: Měla byste jej napsat sama, já vám samozřejmě mohu poradit, co by měl obsahovat, co vám pomůže a co ne.

Pro doložení jazykové kompetence stačí diplom, nebo je nutný pohovor?

DH: Závisí to na konkrétním druhu stipendia, každé má své specifické podmínky výběrového řízení: Například u Erasmu si kritéria výběrového řízení stanoví katedry samy a většinou stačí diplom či osvědčení o složení jazykové zkoušky bez přezkoušení. A třeba v případě partnerských univerzit si každá dává své požadavky na konkrétní diplom, jaký uchazeč musí mít. Pokud jej nemá, CZS organizuje přezkoušení. Většina stipendijních programů mimo univerzitu vyžaduje konkrétní diplom prokazující potřebnou úroveň znalosti jazyka, ale někdy je součástí výběrového řízení i pohovor.

V jakém jazyce probíhá konverzace?

DS: Devadesát procent pohovorů se koná v angličtině. Angličtina se stala mezinárodním vysokoškolským jazykem. Na akademické půdě to už není cizí jazyk, ale spíše dovednost.

Je při výjezdu do německy mluvící země nutná znalost němčiny?

DH: Některé programy ji vyžadují, ale co se týče smluv Erasmu, mnohé školy nabízí i velký výběr předmětů v angličtině. Máte-li zájem o konkrétní univerzitu, je nutné proklikat se jejími webovými stránkami či poradit se s příslušným koordinátorem a zjistit, co a v jakém jazyce se nabízí. Němčina nemusí být podmínkou, je ale vždy výhodou.

Vyžaduje se znalost jazyka i pro zájemce o exotické země, například Japonsko?

DH: U takovýchto zemí se znalost jazyka nepovažuje za nutnou, protože, jak jsem už říkala, bývá hodně předmětů vyučovaných v angličtině. Samozřejmě ale záleží, na jakou univerzitu se hlásíte. Doporučuje se však alespoň základní znalost jazyka, kromě toho většina univerzit nabízí studentům po příjezdu takzvané Survival kurzy, kde se učí základy jazyka nezbytné pro běžné přežití v té které zemi. Jinak by pak mohl málokdo z naší fakulty odjet třeba do Číny či na Taiwan.

Jaká země je nejžádanější?

DH: V Evropě je největší zájem o studium ve Velké Británii, což se ne každému podaří. Britské školy už nechtějí uzavírat nové smlouvy, protože k nim přijíždí spousta zahraničních studentů, ale málokdo od nich má zájem studovat jinde ve světě. Nejvíce našich studentů pak vyjíždí do německy mluvících zemí, což je dáno i počtem smluv. A kromě Erasmu nabízí Němci i Rakušané další stipendijní programy. Z mimoevropských zemí je velký zájem o stipendia v Latinské Americe nabízená v rámci programu Erasmus Mundus.

Stává se někdy, že se projekt nenaplní?

DH: U Erasmu se to stává zejména u východoevropských zemí. Neustále studenty pobízíme, ať se nebojí do těchto zemí jezdit, někdy je tam nabídka lepší, než ve starých členských zemích EU. Je také možné vyjet na Slovensko, což se skoro vůbec nevyužívá.

Trocha té matematiky

Jaký je počet žádostí o zahraniční pobyt?

DH: Naši studenti jsou všeobecně úspěšní v absolutních číslech, jak tomu je v poměru k podaným žádostem nevím a vzhledem k počtu stipendijních nabídek, které jsou administrovány z různých míst, je to velmi obtížné zjistit. Myslím, že se ale moc nespletu, když řeknu, že 90% studentů naší fakulty, kteří chtějí vyjet na studijní nebo pracovní pobyt do zahraničí, vyjede.

Kolik studentů z univerzity vyjede a kolik jich k nám naopak přijede?

DS: Podle smluv máme možnost poslat do zahraničí zhruba 1200 studentů, vyjíždí však pouze 600 až 700 studentů. Některé katedry se opravdu snaží, aby jich vyjelo co nejvíc, některé naopak podepisují smlouvy, ale neplní svoje kvóty. Přistupují k tomu zcela pasivně, nemotivují studenty k výjezdu. Každý semestr k nám přijíždí asi 350 studentů. Přesné číslo ale nevíme, o hodně studentů se starají jednotlivé fakulty a katedry zvlášť.

Proč myslíte, že nejvíce studentů vyjíždí z naší fakulty?

DH: V absolutních číslech to nejvíc není, ale v poměru na počet studentů fakulty už ano. Je to dáno povahou studia, studenti například Mezinárodních vztahů či Evropských studií mají zájem studovat v zahraničí. Svůj podíl zde má, musím neskromně podotknout, i dobrá práce našeho oddělení, zvlášť paní Navrátilové, která nasadila vysokou laťku a po níž jsem převzala tuto agendu. Informujeme studenty o všech možnostech studia v zahraničí, o deadlinech a podmínkách výběrových řízení tak, aby nebyla žádná příležitost opomenuta, a snažíme se jim pomoci a poradit, pokud se na nás obrátí. A v neposlední řadě je to i zásluha práce koordinátorů na katedrách a postoj vedení naší fakulty, která považuje zahraniční stáže za nedílnou součást studia dnešních vysokoškoláků.

Jaký je poměr mezi počtem podaných přihlášek a počtem studentů naší fakulty, kteří skutečně vyjedou?

DH: To nevím, žádosti na projekt Erasmus se podávají na jednotlivých katedrách, kde se konají i výběrová řízení. Tím pádem se my dozvíme už jen to, kolik lidí bylo nominováno, jaký je převis mezi nabídkou a poptávkou se k nám na oddělení už nedostane.

Lze si podat více přihlášek?

DH: Více přihlášek si podat lze, studenti to tak dělají, i když podle nás to není úplně fér, protože se potom často stává, že se dostanou do obou programů, a tím pádem blokují jedno místo. Potom si musí vybrat, kam chtějí jet. Apelujeme na studenty, aby to udělali včas, aby mohli být vybráni náhradníci, jinak může místo propadnout.

Když podám žádost, která je přijata, musím vyjet?

DS: To, že se student nakonec rozhodne nevyjet, se stává každý rok z různých důvodů. Nemáme žádné sankce pro ty, kteří neodjedou. Věříme, že jejich důvody jsou vážné. Student do toho musí vložit dost času a námahy, to by pak byl blázen, kdyby nejel z jiných než vážných důvodů. V případě, že se student bojí odjet, nebo se setká před odjezdem s různými potížemi, snažíme se je řešit a přesvědčit ho, že to není žádná hrůza.

DH: Stává se, že se přihlásí, jsou vybráni, ale nakonec si to rozmyslí, například z vážných rodinných či zdravotních důvodů. Toto číslo je dost vysoké, a na CZS s tím bojují, protože na základě přihlášených a umístěných studentů se u různých institucí žádá o peníze pro výplatu stipendií, a pokud tyto prostředky nejsou čerpány, jsou v následujících letech kráceny a nastávají zbytečné komplikace.

O jaké komplikace jde?

DS: V programu Erasmus je hlavní to, aby se použily veškeré peníze, které máme k dispozici. V případě, že je nevyužijeme, je musíme vrátit do Prahy nebo Bruselu a dostaneme sankce pro další rok.

Co se stane, když student v zahraničí neplní své povinnosti?

DS: Když student nezvládá výuku v cizině, měl by se předčasně vrátit. Tím se mu zkrátí i studijní pobyt a pak musí vrátit určitou část peněz. Dále se také vrací peníze v případě, že student nesplní minimální počet kreditů, to jest 15 kreditů za semestr.

Co se děje s vrácenými penězi?

DS: V případě programu Erasmus se peníze dají použít pro dalšího studenta, který si svůj pobyt prodloužil. V rámci Erasmu vyjíždí také učitelé, administrativní pracovníci a další osoby, kterým z těchto peněz můžeme poskytnout větší finanční podporu. Pro příští rok Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy snížilo dotace do tohoto programu, takže se automaticky sníží i stipendia. Za loňský rok se však objevilo 66 milionů korun ve stipendijních fondech fakult Masarykovy univerzity a někteří děkani mě ujistili o tom, že mohu počítat s podporou z jejich fondu, takže studenti v cizině by neměli mít o peníze nouzi.

Jakou částkou se Ministerstvo podílí na financování Erasmu?

DS: Podpora vlády je narozdíl od ostatních evropských států velice štědrá. Pouze dvacet procent studentských stipendií v rámci programu Erasmus je dotováno ze zdrojů Evropské unie, zbytek jde z peněz vlády. Při snižování dotací univerzitám nejméně peněz Ministerstvo ubralo těm, které měly v dřívějších letech dobré výsledky. My jsme byli mezi nejúspěšnějšími vysokými školami.

A na závěr: Evropská komise požádala členské státy, aby nominovaly studenta, který by se mohl stát symbolickým dvoumiliontým účastníkem Erasmus. Za celou Českou republiku byla vybrána naše studentka Petra Nováková.

Tabulka

Erasmus, studijní stáž, bilaterální smlouvy: 94 Pracovní stáž: 3 Zámoří (Japonsko, Brazílie, Mexiko,…): 17 Grant Národní agentury (Norsko): 7 Freemover: 7 Erasmus Mundus (Sýrie, Kyrgyzstán a Libanon): 3

Dohromady loni vyjelo: 131 Letos vyjelo: 224 K nám loni přijelo: 94

blog comments powered by Disqus