Expremiéři hovořili o reformách | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 32. ročník

Expremiéři hovořili o reformách

Do rubriky Fakultní ruchy napsal Jan Brož (Neděle, 15. listopad 2009)

S nejvyššími státními představiteli se studenti nesetkávají každý den. Posluchačům Masarykovy univerzity se taková příležitost naskytla v půlce října. Fakultu sociálních studií navštívil někdejší premiér České republiky Mirek Topolánek a jeho slovenský protějšek Mikuláš Dzurinda.

Oba vystoupili na konferenci Reformy ve střední Evropě a jejich politické důsledky, která byla součástí Česko-německého dne na naší univerzitě. Konference se týkala reforem a těžkostí s jejich prosazením. Přítomné expremiéry s bohatými zkušenostmi doplňoval Hubert Gehring z Adenauerovy nadace. Všichni diskutující se shodli na nutnosti reformy zdravotnictví, důchodového a sociálního systému. Důvodem, proč už se tak dávno nestalo, jsou podle Dzurindy populisté. V tom s ním souhlasil i jeho kamarád Topolánek. Ten ovšem viděl hlavní problém také v samotných občanech. „Před reformou musí projít reforma společnosti. Od společnosti okamžité spotřeby ke společnosti spotřeby vzdálené“, řekl Topolánek. Takovou vzdálenou spotřebou je třeba vzdělání. „Vzdělání a výzkum je jedinou šancí Německa, jak by mohlo zůstat i v budoucnu konkurenceschopné“, souhlasil s Topolánkem Gehring. Jak ale podotkl, narozdíl od České republiky, zůstal v Německu tento sektor jediným, který byl ušetřen úspor.

Závěrečná diskuze se stočila k aktuálnějším tématům, jako je radar a Lisabonská smlouva. Přesto měli oba politici u studentů úspěch. „Byl jsem pozitivně překvapený, nejvíce z pana Dzurindy. Z jeho přístupu k reformě, a že chce prosadit to, o čem si myslí, že je správné“, řekl Matouš Hruška z pražského Gymnázia Jaroslava Seiferta. „Původně jsem se přišel jenom podívat, ale velice mě to potěšilo. Nejvíce asi pan Topolánek. Jeho plamená řeč se mi velice líbila“, uvedl Marek Filus z naší fakulty.

Akce, kterou pořádal Mezinárodní politologický ústav a CEVRO institut s podporou Konrad-Adenauer Stiftung, měla mezinárodní zastoupení z oblastí politiky, byznysu a akademické obce. „Nový ředitel Nadace Konráda Adenauera přišel s cílem nedělat akce, které by se zaměřovaly na Česko-německou minulost, ale současnost a budoucnost“, uvedl Oldřich Krpec z Politologického ústavu. Účelem Česko-německých dnů je tedy utvořit fórum, kde by se prezentovaly různé nevládní organizace a seznamovaly studenty s možnostmi studentských pobytů, pracovních příležitostí, ale i společnou kulturou a hospodářskou spoluprácí.

blog comments powered by Disqus