Homo doctus socialis… technologicus?

Do rubriky Téma čísla napsala Ivana Králíková, Vendula Karásková (Úterý, 9. březen 2010)

Ne, toto není miniokénko latiny. Jen snaha kreativně uvést problematiku. Takže pěkně popořádku: homo doctus = vědec, socialis = společenský, technologicus = technologický. S otazníkem.

V moderních, technikou nabitých učebnách na naší fakultě je sociální vědec občas nucen být tak trochu i technikem. Ne vždy se každý s problémy tohoto rázu zvládne vypořádat elegantně. „Občas se stává, že v menších učebnách, například v posluchárně P52, se vyučujícím nedaří spustit projektor," říká student bezpečnostních a strategických studií Libor Pospíšil. „Většinou jim to spraví technici, ale to ovládání je dost složité, takže jim to nijak nezazlívám,“ dodává. Studentka Zuzana Vykouřilová z mediálních studií se na věc dívá kritičtěji: „Párkrát jsem viděla, že učitelé měli problém zapojit počítač nebo nastavit zvuk současně s obrazem. Pomohl jim s tím někdo z CIKTu nebo ze studentů, no je to škoda, protože bez těch zdržení by to bylo pro všechny jednodušší.“

Na méně technicky zdatné vyučující však na fakultě číhá řada záludností. Dávno již nestačí přijít před studenty s připravenou přednáškou. Někdy v učebně nefunguje celý počítač, někdy jeho propojení s dataprojektorem. Když už se prezentace promítá na plátno, je zapotřebí zmáčknout další tlačítka a zatemnit okna. Nakonec může navíc selhat mikrofon a celá předchozí snaha přijde nazmar, protože studenti ze zadních řad pečlivě připravenou prezentaci neuslyší. „Někdy na počítačích chybí vhodný software. Nedávno jsem chtěl studentům něco ukázat na youtube a nemohl jsem to vůbec spustit. Stalo se mi také, že počítač byl příliš pomalý a nefungovalo mi ani DVD,“ doplňuje Miroslav Mareš, vyučující Katedry politologie.

Učitelům pomáhají manuály i CIKT

Při souboji „učitelé vs. technika“ pomáhají vyučujícím nejen návody, kterými je vybaveno každé zařízení, ale i odborníci z fakultního Centra komunikačních a informačních technologií (CIKT). „Na začátku jsem měl školení, ale dál už je to intuitivní a všude víceméně podobné. Když mám přeci jenom nějaký velký problém, pokaždé mi ochotně poradí někdo z CIKTu. Celkově si tedy nemyslím, že by s technickým zařízením byly nějaké závažné problémy,“ dodává Mareš.

I podle studenta sociologie Marka Dostála je případná učitelská nejistota v technické oblasti pouze dočasná. „Viděl jsem těžkosti s mikrofony v posluchárnách P31 a P51, ale podle mě to není tak zásadní problém. Ne každý je technický typ a myslím, že časem a soustavnou praxí si to ovládání osvojí všichni.“ Někteří jeho spolužáci by však tento proces nejradši o něco urychlili. „Jsou s tím problémy skoro každou hodinu, v posluchárně P51 například nejde spustit dataprojektor, a většinou to přijdou vyřešit technici. Podle mně by vyučující měl mít nějaké školení, aby tam lidé z CIKTu nemuseli běhat kvůli každé maličkosti,“ myslí si studentka politologie Petra Vaškových.

Příležitost na odbornou konzultaci však učitelé mají – vedení CIKTu jim na začátku každého semestru rozposílá mail s popisem vybavení technických učební, nabídkou pomoci při problémech s jejich ovládáním a dokonce i možností individuálních školení. „Stretávame sa s naozaj výdatnou pomocou z CIKTu, pravidelne nás informujú a ponúkajú nám možnosť konzultácie. Funguje to výborne,“ pochvaluje si Slavomíra Ferenčuhová z Katedry sociologie.

Podle slov mnohých vyučujících je úroveň technického vybavení na naší fakultě lepší než na leckterých západních univerzitách. Kdyby tak ještě fungovala, jak má, a všichni s ní uměli zacházet, neztráceli by studenti na přednáškách drahocenný čas.