Domluvit si s prorektorem Slaným schůzku byl tak trochu kumšt. Telefon pár dní zvonil na prázdno. Maily byly lepší, ale vedoucí katedry ekonomie byl pořád zaneprázdněn nebo rovnou na služební cestě. Nakonec nás ale profesor vysoké postavy uvítal ve své prostorné kanceláři na rektorátě a v rozhovoru se snažil dokázat neprůstřelnost protipodvodového systému Masarykovy univerzity. Se všemi našimi zákeřnými scénáři se však vypořádat nedokázal.

Kolik bych musel dát, abych dostal na Masarykově univerzitě (dále jen MU) bez práce titul?

Nemusíte dávat ani korunu. Ten titul byste bez řádného studia nedostal.

Jste o tom přesvědčen?

Jsem o tom přesvědčen.

**Je pravda, že vyšetřovací komise ministerstva školství už provedla nějaké kontroly na Právnické fakultě a žádné rychlostudenty tam nenašla. Jste si jistý, že na ostatních fakultách to dopadne podobně? Nebo se naopak bojíte, co najde? (V době pořízení rozhovoru – počátek prosince, provádělo ministerstvo školství kontroly i na ostatních fakultách včetně Fakulty sociálních studií. O výsledku vás bude Halas informovat v příštím čísle – pozn. redakce.) **

Ano, je to pravda. Na Právnické fakultě kontrola proběhla a vše bylo v pořádku. Na ostatních fakultách kontroly probíhají a k dnešnímu dni je rovněž vše v pořádku. Masarykova univerzita nemá důvod se obávat žádných kontrol. Sama v minulosti prováděla a nadále provádí na fakultách nebo cestou studijního útvaru RMU pravidelné kontroly, a to bez ohledu na dění v Plzni, bez ohledu na to, co se děje v tomto směru na jiných vysokých školách. Žádná překvapivá odhalení nelze očekávat.

Má Masarykova univerzita své Kindly a Zachariáše?

Já si myslím, že nemá žádné Kindly, žádné Zachariáše, protože na MU je velice dobře vypracován kontrolní a preventivní systém. Na to univerzita sází. Tak aby se případy jako na Západočeské univerzitě a na jiných soukromých vysokých školách nemohly opakovat.

Jak si můžete být tak jistý? V Plzni si taky až do určitého bodu mysleli, že je všechno čisté.

Podle mě si ani v Plzni nemysleli, že je tam všechno čisté. Ale MU patří mezi špičkové univerzity a to nejen z hlediska její „výzkumnosti“, ale i v oblasti informačních systémů. MU je dobře zabezpečena. Vy, jako studenti, víte, že závěrečné práce jsou veřejné. Taktéž průběh studia každého studenta a kvalifikace každého učitele je evidován v Informačním systému. V tomto smyslu je možno dohledat jakýkoliv údaj.

Ano. To je pravda. To víme. Co kdyby se ale přeci jen našel někdo, kdo přijímal úplatky nebo určitým způsobem protežoval studenty, jak by proti němu univerzita postupovala? Jaké má vůbec k tomu nástroje?

Je to jeden, a domnívám se, že hlavní nástroj, a tím jsou transparentní pravidla a pravidla, která jsou všemi stranami – jak zaměstnavatelem, tak zaměstnanci, studenty i učiteli, dodržována, a to cestou Studijního a zkušebního řádu a dalších vnitřních předpisů univerzity.

Co když budu psát třeba test na papír, dám úplatek a učitel mi dá předem otázky?

V každém systému mohou takovéto excesy existovat, ale nejsem si vědom, že by něco takového na univerzitě probíhalo. A nepochybně, pokud se něco takového zjistilo, tak by se postupovalo podle příslušných předpisů – Studijního a zkušebního řádu, podle vnitřních předpisů univerzity, podle Etického kodexu pro akademické a výzkumné pracovníky, disciplinárních řádů a dalších.

A kdyby se to stalo, dostalo by se to až sem k vám nebo se to dá ututlat na fakultách?

My zde na Rektorátě řešíme každý podnět, který získáme – a tím neříkám, že jsme takový nějaký v poslední době získali – a tyto případy se řeší cestou kontrolního odboru nebo jinými formami.

Ale ta otázka je opačná. Co když až sem, na nejvyšší úroveň, ta stížnost nepřijde?

Když sem ta stížnost nepřijde, tak se jí nebudeme zabývat, ale byla by škoda, kdyby ten dotyčný poškozený toto právo nevyužil.

Vy se tedy nemusíte dozvědět o všech těch případech, nekalostech nebo nějakých strukturách uvnitř fakult?

Určitě se všechno do této kanceláře, do této budovy nedostane. Je to ale zase věcí příslušných orgánů na fakultách a zase jejich kontrolních mechanismů, aby se takovýmto věcem zabránilo.

Podvodník se dohledá zpětně

Zákon o vysokých školách říká, že vysoká škola má povinnost zpřístupnit závěrečné práce veřejnosti. Zajímalo by mě ale, jak dlouho je potom musí archivovat. Je to už napořád? Do konce věků?

Náš Informační systém umožňuje, aby veškeré závěrečné práce v tomto systému byly evidovány a uchovávány a nemáme tam žádné omezení, kdy by měly být vymazány. To se takto děje od začátku roku 2006. Do té doby bylo povinností jednotlivých fakult závěrečné práce evidovat a uchovávat na jednotlivých fakultách.

Někteří lidé tak úplně nedůvěřují internetu a jsou až paranoidní ohledně elektronických dat. Co byste řekl na jejich argument, že elektronickou závěrečnou práci lze snadno smazat, přemazat, nahradit jinou?

Elektronickou práci odevzdává student pomocí příslušné aplikace do ISu. Toto vkládání se děje v autentizovaném režimu a až do okamžiku převzetí práce studijním oddělením má přístup k práci pouze student. Po převzetí práce studijním oddělením fakulty se archiv s prací „uzamkne“ a nadále v něm není možné provádět žádné změny. Práce se archivuje stejně jako ostatní údaje uložené v ISu a archiv je několikanásobně zabezpečen. Dále existuje na MU směrnice rektora z loňského roku, která dává jasné povinnosti školitelům, jak mají postupovat, aby k tomuto nedocházelo, jak kontrolovat, aby byla práce uložena celá a aby byla uložena opravdu ta verze, kterou student obhajuje. Taky neznám jeden jediný případ, kdy by závěrečná práce z Informačního systému zmizela nebo byla nedohledatelná.

To je možná ale dobře pro toho podvodníka. Třeba ji dobře nahradil a nikdo na to nepřišel.

Ale zase, kdyby k tomu došlo – hypoteticky – tak v Informačním systému je dohledatelné, kdy a z jakého počítače se to stalo, kdo to uskutečnil a je možné toho potenciálního viníka dohledat.

Takže připouštíte možnost, že k nějakým podvodům mohlo dojít?

Nepřipouštím. Dokud nebudu mít v rukou konkrétní případ, že k němu došlo, tak tuto variantu nepřipouštím.

Plagiátory neřadím mezi nepřátele

Přes všechna preventivní opatření bylo v minulém akademickém roce odhaleno dvacet plagiátorů. To jistě není tak veliké číslo pro celou univerzitu. Jak jste řekl, jednotlivé excesy se nedají vyloučit. V souvislosti s tím se vás ale chci zeptat: Jak byste se zachoval, kdyby se odhalil plagiátor z řad vašich kolegů nebo osobních přátel na MU? Jaký byste potom k němu měl vztah?

V případě, že bych takovou práci odhalil, nepochybně bych – i kdyby to byl kolega z vedlejší kanceláře – postupoval tak, jak ukládají vnitřní předpisy univerzity.

A jak moc by to poškodilo vaše přátelství?

Myslím si, že to jsou dvě věci. Dvě rozdílné věci: přátelství a seriózní přístup k odborné práci.

A jedna nemá vliv na druhou?

Nepochybně ano, ale v tomto by to asi nehrálo žádnou roli.

Chápu to správně? Říkáte, že byste zůstal nadále přítelem dotyčného plagiátora?

Nepochybně bych před takovým člověkem nepřecházel z jednoho chodníku na druhý. K tomu nevidím důvod. Považoval bych to pochopitelně za neetické, nezodpovědné a za chování, které není slučitelné s chováním akademického pracovníka. To ale ještě neznamená, že bych ho musel zařadit do kategorie „nepřítel“.

Není ale plagiátorství morálním selháním? Kromě toho, že to je profesní pochybení.

Nepochybně ano.

A to vám nevadí, když vaši přátelé morálně selhávají?

Neřekl jsem vám, že by zůstal mým přítelem. Řekl jsem, že bych ho nezařadil do skupiny nepřátel. Bral bych to jako selhání, ale neznamená to, že bych se s tímto člověkem neměl do konce života potkávat, zdravit.

Technologií proti nečestným

Nedá se do Informačního systému „nahackovat“ zvenčí?

Ne. Systém je chráněn a zabezpečen. Dosud se to nikomu, zaplaťpánbůh, nepodařilo.

**Hrozba ale nemusí být jen zvenčí. V Plzni se stalo, že některým studentům známky do informačního systému naklikala sekretářka. V dnešní době, kdy už neexistují papírové indexy, se to může stát. Jak se proti tomu lze chránit? **

Zase; neznám jeden jediný případ, že by k tomuto došlo. Takže žádný případ typu Řápkové není. Ale zase: každá operace se ukládá a je zpětně dohledatelná. Například u předmětu se eviduje nejenom výsledné hodnocení, ale postupně všechny změny, které v hodnocení byly provedeny, a to včetně času a osoby, která změnu provedla. Navíc je v ISu zaveden systém přístupových práv. V praxi to například znamená, že hodnocení může zadat jenom vyučující předmětu, případně osoba, kterou tím on sám pověřil.

Ta otázka může být i obecnější. Je přechod k elektronické formě administrace lepší, bezpečnější? Lépe nebo hůře kontrolovatelný?

Já se domnívám, že elektronická evidence, kterou používá univerzita – a po jejím vzoru i některé soukromé vysoké školy – je bezpečnější, průhlednější, snadno dohledatelná. Ten systém se podle mého soudu nedá oklamat. A i kdyby se oklamal, dá se snadno dohledat, kdo to udělal. Papír, je dle mého soudu nejen přežitou formou, ale nesplňuje nic z toho, co jsem teď říkal.

Třeba díky digitalizaci a zveřejňování na internetu je umožněna kontrola široké veřejnosti. V případě, že by se přece jenom někomu podařilo odevzdat a obhájit opsanou práci, po jejím zveřejnění na internetu se autor plagiátu vystavuje značnému riziku, že na opsanou práci, třeba i náhodně, narazí původní autor, který ji bezpečně pozná. A to třeba i za několik let. Díky digitalizaci je navíc možné soubory s cílem odhalení plagiátů porovnávat.

Tím se dostáváme k programu jako Vejce vejci, který porovnává shodnost prací s jinými texty. Je to podle vás opravdu účinný nástroj?

Systém na odhalování plagiátů je počítačový program, který nemůže nahradit práci pedagoga. Slouží pedagogům jako pomůcka k označení nebo vyhledání podezřelých prací. Posouzení, zda v konkrétním případě student skutečně pochybil, bude vždy na učiteli. Systém je ovšem využívanou a účinnou pomůckou a také reakcí na rozmach výpočetní techniky a množství zdrojů informací v souvislosti s rozvojem internetu.

To je nepochybně pravda, ale ne všichni učitelé jako svou pomůcku program používají.

Směrnice rektora hovoří o povinnostech vedoucího závěrečné práce, že tuto kontrolu má provést.

A kdybychom se bavili na úrovni seminárních prací? Tam se taky dá plagiovat.

Já bych ji nepochybně projel systémem Vejce vejci.

Pokud byste to byl vy. Ale ne všichni to dělají. Případní podvodníci v malém nemusí být nikdy odhaleni.

Seminární práce jsou taky veřejně přístupné. Takže je jen otázkou času, kdy tyto plagiáty budou odhaleny.

Seminární práce nás studentů jsou přístupné veřejnosti?

Řada z nich ano.

Tedy ne všechny.

Samozřejmě ne všechny. My máme jasná pravidla pro zveřejňování závěrečných prací. Ohledně seminárních prací je to už na aktivitě konkrétního vyučujícího.

Já třeba nevím o tom, že by kterákoliv z mých prací byla přístupná veřejnosti.

Možná u vás ne. U nás na Fakultě ekonomicko-správní v řadě seminářů, pokud tam je výsledkem seminární práce, jsou tyto práce zveřejňovány.

Odevzdat zplagiovanou seminární práci je tedy možné. Když já na základě ní ukončím předmět a zjistí se to až časem, kdo za to může?

Myslíte, kdo může za to, že jste plagiovala?

Ne. Za to můžu pochopitelně já. Ale pochybil ten učitel, když to nezjistil?

Tady bych si nebyl stoprocentně jist, jestli bych vinu viděl na tom vyučujícím. Nepochybně každý vyučující by si každou seminární práci měl tímto systémem projet. Tak bych konal já.

Cesta k podvodu se vždy najde

Na Pedagogické fakultě je studovna. U pultíku tam stojí paní, kterou je třeba žádat o diplomky z archivu. Když mi řekne, že nemůže práci najít, že ji má třeba někdo půjčenou, jak já zjistím, že ta diplomka existuje?

To je snadno zjistitelné. Práce jsou okódované, elektronicky hlídané. Nemůžou se vynášet ven z knihovny. Ta dotyčná hypotetická paní s hypotetickou diplomovou prací se nepochybně zeptala, prosím vás, kdo má diplomovou práci Jarmily Šulákové. Někdo by se přihlásil a řekl: no jo, já ji mám tady.

Co kdyby ta paní byla zaúkolována někým z fakulty, aby takto nekonala?

Pane kolego, to už tady vytváříte jakési konstrukce. Stavíte to už do pozice, jako kdyby tady někdo měl někdo zájem takové podvody realizovat. Od koho by měla zadání? Ne. Ta práce je přístupná. Vy si ji můžete půjčit.

Co když není?

Že by na MU neexistovala nějaká práce, která byla obhájena? To se nemůže stát. Ty jsou evidovány.

Co když to bylo ztopeno, případně zničeno?

To se stalo?

To se stalo v Plzni.

Ano. Ale my jsme na Masarykově univerzitě.

Jak si to teda my, jako studenti, jako veřejnost můžeme v té studovně Pedagogické fakulty ověřit, když nemáme přístup až do toho archivu samotného?

Ta práce je veřejná a ona vám ji musí půjčit.

Práce jsou digitalizované od roku 2006. Jak to probíhá s těmi staršími?

Ty jsou uloženy na fakultách.

Nejsou digitalizovány a nebudou?

Není tam povinnost je zpětně digitalizovat. Ale Ekonomicko-správní fakulta a Fakulta informatiky mají digitalizovány a zavedeny v ISu veškeré svoje závěrečné práce od vzniku fakulty, tj. i všechny práce před rokem 2006.

Kdybych si vzala nějakou starší diplomku, přepsala ji vlastními slovy a na základě toho obhájila diplomku vlastní, zjistilo by se to nějak?

Tak záleží, jak byste tu práci dovedla využít. Bylo by korektní, abyste tam napsala, že podkladem k této práci byla diplomová práce XY Jarmily Šulákové z roku 1965, využila jsem zejména strany 72 až 84.

Co kdybychom ale nechtěli být korektní? Co kdybychom si chtěli jen usnadnit práci?

Šizení se nevyplácí.

V případě, že učitelé jsou na fakultě kratší dobu než ta diplomka, kterou jsme použili, tak to nikdo nezjistí.

Nepochybně málokdo si asi bude pamatovat všechny práce, které byly obhájeny před pěti, deseti, dvaceti lety. Právě ta zpětná digitalizace by byla vhodným nástrojem pro tento případ, o kterém jste hovořila.

Dokud to nebude, studenti si mohou jen tak vesele podvádět?

Já nevím, jestli je podvádění veselé (smích). Rozhodně ne. Samozřejmě dotyčný člověk, který práci vede, vypisuje témata, která jsou mu blízká. Alespoň já to tak dělám. Nevypisuji témata, kterým nerozumím, která jsou přežilá, která nikoho nezajímají. Neříkám, že znám všechny diplomové práce do historie, ale myslím si, že zkušený pedagog, který je vnímavý a čte ty diplomové práce, by si možná vzpomněl, že toto bylo někde zmíněno, a dal by si práci, aby se to dohledalo.

A když mu to povědomé nepřijde, tak to nezjistí.

V tomto případě potom budete žít s černým svědomím.

A s titulem v kapse.

Ano. Než dojdeme k tomu, že budeme digitalizovat i diplomové práce z roku 1950.

Antonín Slaný

1999–2004 děkanem Ekonomicko-správní fakulty MU 2004 se stal prorektorem pro vzdělávací činnost 2005 jmenován profesorem v oboru hospodářská politika

blog comments powered by Disqus