Jsem chlapská hračička, přiznává technik katedry žurnalistiky | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 30. ročník

Jsem chlapská hračička, přiznává technik katedry žurnalistiky

Do rubriky Téma čísla napsala Vendula Karásková (Úterý,  9. březen 2010)

Alespoň minimální technický talent musí mít každý student naší fakulty – bez používání počítačů a internetu se neobejde nikdo. Studenti žurnalistiky a digitálních médií v sobě však musí objevit mnohem větší technické nadání, při praktickém vyučování totiž pracují s nejmodernějším vybavením. Katedra mediálních studií a žurnalistiky vlastní nejvíce technického zařízení z celé fakulty. O to, aby vše fungovalo tak, jak má, se od počátku tohoto akademického roku stará Petr Barták.

„Když jsem se v osmnácti rozhodoval, co budu dělat dál, FSS byla jasná volba,“ vypráví s úsměvem třiadvacetiletý student digitálních médií a psychologie. „Nejdříve mě zajímala hlavně psychologie, ale brzy mě to přešlo a žurnalistika mě baví mnohem víc. Můj sen je pracovat jako reportážní kameraman,“ dodává.

Začínal tím, že se vrtal v počítači doma, potom si sám poskládal vlastní počítač a dnes se stará o nesrovnatelně dražší vybavení fakulty. Na krátko ostříhaný sympaťák přiznává, že je zkrátka taková chlapská hračička a baví ho hrát si s technikou a zkoumat její součástky. S tím souvisí i jeho vášeň, modelaření. „Stavím plastikové modely letadel. Jsou to jen malé modýlky na koukání, lítat neumí. Ale baví mě něco vytvářet, je to podobné jako hrát si s kamerou a střihem,“ vykládá.

Práce katederního technika pro něj nejprve představovala dobrou příležitost a možnost přivydělat si něco při studiu. Postupně mu ale původní poloviční úvazek pohltil téměř celý volný čas. S týmem svých kolegů úspěšně zorganizovali několik výběrových řízení podle evropských norem a nakoupili tak pro katedru žurnalistiky mnoho nového vybavení. „Všichni jsme se učili tak nějak za pochodu. Velkým úspěchem tedy bylo, že i když jsme předtím nic podobného nedělali, povedlo se nám téměř vše napoprvé. Kvůli naší chybě jsme museli zrušit jen jedno nebo dvě výběrové řízení z celkových asi patnácti a vyhlásit je znovu," svěřuje se Petr Barták s úspěchy. Ačkoliv kvůli tomu nebylo všechno vybavení k dispozici hned od začátku nového akademického roku, nyní už studenti mohou využívat moderní střižnu, televizní studio či půjčovnu techniky s množstvím čerstvě zakoupeného zařízení. Rádio R díky tomuto projektu navíc získalo nové studio a učebny PC54 a AVC se výrazně zmodernizovaly.

„Protože tady sám studuji a vím, jak to chodí, snažím se vyjít studentům co nejvíce vstříc a reflektovat to, co štvalo mě,“ říká. O to více ho občas mrzí, že si toho studenti neváží. Práci mu znesnadňuje také boj s byrokracií fondů Evropské unie i Masarykovy univerzity. „Hrozně mě štve také to, že mi lidé naprosto zbytečně vykají. Najednou mám kancelář a služební telefon a začali mi vykat i ti, co jsou stejně staří jako já nebo jen o málo mladší. Příště mi tedy prosím všichni tykejte!“ přidává sympatický mladík prosbu na závěr.

blog comments powered by Disqus