Vyučující také někdy zlobí

Do rubriky Téma čísla napsala Kateřina Burianová (Sobota, 20. březen 2010)

Pokud poruší pravidla student, nemůže čekat velké pochopení ze strany učitelů. F, neprošel, nula bodů, práce nepřijata, případ pro disciplinární komisi – to jsou namátkou věci, které jim za porušení povinností hrozí. Co se ale děje, když pravidla poruší vyučující? Takové případy se také stávají, o několika jsme se doslechli i my v redakci.

Minulý semestr se stala nemilá záležitost studentům kurzu Výběrová šetření v sociologii. Známku ze zkoušky neměli v ISu zapsanou do sedmi pracovních dnů, jak by tomu podle Studijního a zkušebního řádu mělo být. „Bylo to zrovna v době zápisu předmětů. Chyběly mi kredity právě z té jedné zkoušky k tomu, abych mohla být v první registrační vlně, a stejně na tom bylo i několik dalších spolužáků,“ vysvětluje problémy studentka Radana Kolčavová. Vyučující tohoto předmětu Aleš Burjanek uznal, že pochybil on. „Bylo to způsobeno tím, že k výsledné známce bylo třeba znát i počet bodů ze studenty vypracovaného dotazníku. Mí pomocníci neměli v době, kdy měla být známka zapsána, dotazníky zkontrolovány, a tak bohužel vznikla ona nepříjemná situace. V budoucnu se tomu budu snažit předejít zřejmě dřívějším termínem odevzdání úkolu, aby vše proběhlo podle pravidel,“ vysvětlil celou situaci Burjanek.

Dalším případem porušení jednoho ze základních pravidel, a to toho, že před začátkem vyučování předmětu musí být známa přesná pravidla jeho ukončení a také že musí být vyvěšen sylabus předmětu, se setkali studenti kurzu Informační technologie a komunikace, vyučovaného v minulém semestru Leo Nitčem. „Sylabus nikdy vyvěšen nebyl a o seminárce jsme se pořádně dozvěděli až někdy ke konci semestru," říká studentka Magdalena Křížová. „Možná to bylo tím, že předmět předtím učil jiný vyučující,“ odhaduje příčinu nesrovnalostí. Sám Leo Nitče se k tomuto problému nevyjádřil.

Někteří studenti Sociální politiky a sociální práce zase měli nepříjemně zkrácenou zkoušku ze Statistiky – a to kvůli pozdnímu příchodu učitele. „Přišel o čtvrt hodiny později, kvůli špatnému počasí. Na konci nám chtěl sice zkoušku prodloužit, ale učebna už byla zamluvena jiným vyučujícím, tak jsme prostě skončit museli,“ popisuje situaci Kristina Kolovrátková. „Samozřejmě, že se to stát může každému, ale měli jsme jiné podmínky než ostatní a to není fér.“ Jelikož si ale nikdo nestěžoval, situace se neřešila.

Na vyšší orgány se naopak se svými problémy obrátila studentka Mediálních studií Jitka Sklenářová. „Myslela jsem, že můžu jít na poslední termín zkoušky z Dějin českých médií II. jako na můj první opravný termín. Pak jsem se ale dozvěděla, že když nám vyučující tohoto předmětu Večeřa posílal termíny mailem před Vánoci, napsal u něj, že je to jen druhý opravný.“ V ISu ale u termínu zkoušky taková informace nebyla. Jitka se tedy obrátila na studijní poradce. Potom na proděkana pro studium Holzera a také na studijní oddělení, jelikož tyto dva orgány mají právo vykládat studijní řád. Závěr byl ten, že vyučující nepochybil. Pravidla určování toho, který termín je řádný, který první a který druhý opravný, totiž nejsou ve studijním a zkušebním řádu přesně určena.

Většina případů zůstala neřešena, nikdo ze studentů je totiž nechtěl řešit pomocí oficiálních cest. Co když to ale někdo udělat chce? Děkan Rabušic postup při stížnosti na porušení pravidel ze strany učitelů shrnuje stručně: „Student se nejprve obrátí na vedoucího katedry, který by měl záležitost vyřešit. Pokud není s řešením spokojen, podá stížnost k proděkanovi pro studium. Nejvyšší instancí, která může nějaký takový problém řešit, je děkan fakulty.“ Rabušic jako děkan se podle svých slov naštěstí ještě takovou záležitostí zabývat nemusel.