Statistika – strašák psychologů?

Do rubriky Minitéma napsal Tomáš Repka (Středa, 9. červen 2010)

Každý student psychologie, ať už v bakalářském nebo navazujícím magisterském studiu, si musí projít „křtem ohněm“ v podobě statistiky. Se statistikou se sice při studiu nepotkávají pouze psychologové, ale obzvlášť pro mnohé z nich je to nejtěžší předmět a noční můra. Skrývá se však za předmětem s označením PSY117 skutečně taková hrozba?

Již na první hodině se studenti dozvídají, že se rozhodně nejedná o jednoduchý kurz, ke kterému navíc není žádná použitelná česká literatura. Ani statistiky předmětu nehovoří příliš pozitivně. Průměr z jarního semestru 2008 činí 2,99 a o rok později 2,94. Úspěšnost byla 83 % v roce 2008 a 77 % v roce 2009. Je však třeba podotknout, že do těchto statistik se nezapočítávají studenti, kteří se nakonec ani nedostavili ke zkoušce. Těch také není málo, na jaře 2008 nepřišlo ke zkoušce devatenáct studentů a o rok později sedm. Tím počet studentů, kteří kurz nedokončili, ještě narostl až na 31 % v roce 2008, respektive 28 % v roce 2009.

Vysvětlení tak vysokých čísel však přinesl garant kurzu a vyučující Stanislav Ježek: „Vedu si svou vlastní evidenci, která je ale trochu jiná, než v ISu. Moje čísla hovoří o deseti až patnácti procentech neúspěšných, přičemž do statistik započítávám pouze lidi, kteří jsou v kurzu nějakým způsobem aktivní. Takže když ten člověk nedojde ani na jednu průběžnou písemku a nemá ji předem uznanou, tak si ho z té evidence škrtnu. Neberu to ale jako jeho neúspěch, protože se o úspěšné absolvování vlastně ani nepokusil.“ Doplnil však, že to může být i záměrná strategie studentů. „Znám studenty, kteří do mého kurzu chodí, ale nezkusí jít na zkoušku. Budou totiž na sociologii chodit na tu druhou statistiku, tam si upevní znalosti, zjistí, jak to všechno funguje v SPSS a pak se vrátí ke mně a zkoušku jdou poprvé dělat, až když kurz absolvují podruhé. Nechci ze statistiky dělat jednoduchý kurz, řádově ale není někde jinde než ostatní „áčkové“ předměty jako metodologie, sociální nebo vývojová psychologie,“ doplnil Ježek.

Statistika je jedním z předmětů, na kterém si studenti „rádi“ vypotřebují druhý opravný neboli děkanský termín pro složení zkoušky. Rozhodně je tak nepotěší fakt, že dochází k navyšování minimální hranice ke zvládnutí zkoušky. Předminulý rok to bylo 20 bodů, minulý 25 a letos dokonce 30 bodů z 50. Na optimismu studentům nepřidala ani první průběžná písemka, která byla koncipována jinak než v minulém roce. Mnoha studentům, zvláště těm, kteří statistiku opakují, nadělala nemalé starosti. Své o tom ví i Veronika Šléglová: „Minulý rok jsem měla z prvního testu 7 bodů, letos 3,5. Kdybych věděla, že bude test formou deseti otázek s odpověďmi ano/ne, asi bych se více zaměřila na teorii než na pročítání dvou stovek příkladů.“

Studenti to nemají jednoduché ani s příklady, které jsou na procvičování nachystány v ISu. Docela často v nich nacházejí chyby. „Úlohy pocházejí z několika různých zdrojů, čerpáme z učebnic i vymýšlíme příklady vlastní. A i když je poctivě studenti počítají už několikátý rok, každý ročník najde vždy ještě nějakou další chybu. Přepočítáváme jen ty, které sami vytvoříme,“ dodal vyučující. Nepovažuje to však za problém. „Chyb je relativně málo. Když se student s některou z nich setká, přiměje ho to především položit si otázku, zda danému problému opravdu dobře rozumí. Zrekapituluje si tak své znalosti a možná se i něco dalšího dozví,“ doplnil.

Ježek také popisuje strategii a změny, díky kterým by mohlo dojít k mírnému usnadnění zvládnutí závěrečné zkoušky. „Testy v minulých letech byly relativně těžké, a aby prošlo uspokojivé procento lidí v ročníku, musel jsem akceptovat písemky sice s dostatečným počtem bodů, ale byly v nich základní chyby, takže pokud by šlo o ústní zkoušku, nemohl bych dotyčného nechat projít. To u písemky nebylo možné a přijde mi, že je to špatně. Proto se snažím tu variabilitu zúžit, chci udělat písemku o něco lehčí, ale zároveň zvednout tu laťku tak, abych u lidí, kteří tu statistiku absolvují úspěšně, měl větší jistotu, že ty základní věci ovládají. Nárůst požadovaných bodů na „éčko“ jde ruku v ruce s tím, že písemky by měly být letos o něco jednodušší.“

Studentům je navíc letos poprvé dovoleno vypracovat společně se všemi účastníky kurzu jeden list papíru plný vzorečků, který si mohou ke zkoušce vzít. Právě tenhle vstřícný krok by mohl studentům zkoušku ulehčit. Ve změti vzorců je přesto velmi lehké se ztratit, zazmatkovat a zbytečně tak přijít o důležité body.

Podle Ježka nakonec ale stejně rozhoduje přístup studentů k tomuto předmětu. „Není mým úkolem studenty statistikou protlačit, mohu jim být pouze průvodcem. Jakým způsobem se má každý namotivovat, aby kurz zvládl, si musí zařídit sám za sebe. Myslím si, že statistika nabízí hodně možností, jak se k ní postavit,“ sdělil Ježek.