Ačkoliv se to toho rána na fakultě všude hemžilo ochrankou a policií, ve vysílačkách se ozývaly informace o příjezdu velvyslance, aula zela totální prázdnotou. Nikde nikdo. Bylo sice pondělí dopoledne, ale i v tuto hodinu se na fakultě běžně najdou aktivní studenti, kteří by si kvůli této akci klidně i přivstali. Ovšem kdyby o ní věděli. Email s pozvánkou totiž do schránek studentů dorazil hodinu a půl před akcí.

Pan velvyslanec však na naši fakultu nakonec pravděpodobně nezanevře. Protože nakonec přeci jen své posluchače měl. A fakulta si ostudu neutrhla. Organizátoři z katedry mezinárodních vztahů v posledních minutách před jeho příchodem vše vyřešili šalamounsky – přeci jen v pondělí ráno nějaké kurzy běží, místo nich by si studenti mohli klidně jít pana velvyslance poslechnout. Sál se tak během několika málo okamžiků více než z poloviny zaplnil. Pan velvyslanec tak mohl být spokojený. Studenti už méně. Udivené, nechápavé a překvapené výrazy většiny z nich toho totiž byly důkazem.