Povinná praxe čeká studenty na šesti oborech fakulty | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 25. ročník

Povinná praxe čeká studenty na šesti oborech fakulty

Do rubriky Fakultní ruchy napsala Hana Trčková (Úterý, 21. říjen 2008)

Pár dnů, ale i několik měsíců. I tak dlouhá může být povinná praxe na jednotlivých oborech fakulty, kterou si studenti musí během svého studia projít. I když pro řadu z nich není zrovna jednoduché zvládnout školu a přitom ještě docházet do zaměstnání, navíc ve většině případů bez finančního ohodnocení, studenti přesto školní praxe považují za užitečné. Už za studia totiž mají možnost zjistit, co je po škole čeká nebo v lepším případě si už mohou zahřívat i nějaké to pracovní místečko.

Občas jsem nevěděl, kde mi hlava stojí

Když Michal Kárný nastupoval vloni na podzim na praxi, zdálo se mu, že tři měsíce denního docházení do redakce novin snad ani nezvládne. Jedním z oborů, který studuje, je totiž žurnalistika, a ta se řadí mezi ty, na kterých je praxe nejdelší – celých 12 týdnů každodenní práce ve skutečné redakci. Budoucí žurnalisté mají možnost absolvovat tuto praxi v okresních denících VLP vydávaných na území celé republiky, mohou ji však absolvovat i v jiných médiích, musí se však jednat o noviny, rozhlas, televizi či případně internetové médium s denním provozem. „Cílem praxe je nejen seznámit se s fungováním konkrétní redakce, ale především vyzkoušet si v praxi vlastní schopnosti a předpoklady pro profesi novináře. Na konci praxe by měli studenti bez problémů zvládnout kompletní výrobu zpravodajského materiálu od nápadu přes získání zdrojů a vlastní výrobu materiálu až po jeho případnou konečnou úpravu a umístění do konkrétního média,“ popsal garant praxe Jaroslav Čuřík z Katedry mediálních studií a žurnalistiky. Tří měsíců v redakci brněnské Rovnosti Michal Kárný nakonec nelitoval. „Občas to bylo ale náročné, začátky jsou vždycky těžké. Někdy jsem neměl co dělat a připadal si zbytečný, jindy jsem zase nevěděl, kde mi hlava stojí,“ vzpomíná Michal. Ale díky praxi poznal, co novinařina ve skutečnosti všechno obnáší. „Také jsem ztratil spoustu ideálů, ale to už tak bývá nejspíš všude,“ dodal student, který v Rovnosti na poloviční úvazek pracuje dodnes. O tom, že praxe může přinést i konkrétní pracovní nabídku, svědčí i každoroční vyhodnocení, které katedra zpracovává. Jen za loňský rok dostalo 16 studentů z 19, kteří na praxi nastoupili, nabídku další spolupráce.

Na praxi klademe velký důraz

Žurnalistika však není jediným oborem na Fakultě sociálních studií, kde si musí studenti během svého studia projít povinnou praxí. Obdobný počet hodin jako na žurnalistice si musí odpracovat i studenti oboru Sociální politika a sociální práce. Sociální praxe však není jednorázová, ale rozdělená do několika semestrů. Na studenty specializované na sociální práci čeká během bakalářského stupně celkem 468 hodin praxe, a na ty, kteří se chtějí v budoucnosti věnovat sociální politice, pak 312 hodin. „Jsme aplikovaný obor, takže na praxi klademe velký důraz a považujeme ji za nedílnou součást studia,“ vysvětlila Monika Šišláková z Katedry sociální politiky a sociální práce. Na povinnou praxi narazí studenti už ve druhém semestru studia, kdy na ně čekají exkurze do organizací sociálních služeb, na základě nichž si mohou vybrat instituci, kde chtějí pracovat. Do nich pak docházejí v průběhu třetího, čtvrtého a pátého semestru, v každém z nich se soustředí na jiný druh činnosti v sociální oblasti. „Studenti mohou pracovat například v Chráněném bydlení svatého Michaela, v organizacích Domov pro mě, Podané ruce či IQ Roma servis,“ vyjmenovala jen některé z nabízených institucí Šišláková.

Lukáš Chlum si pro jeden semestr praxe vybral například Probační a mediační službu v Brně. „Tam jsem po boku dvou probačních úřednic vyřizoval s klienty obecně prospěšné práce, což je ve společnosti dost opovrhovaná, avšak pro vězeňský systém spásná činnost,“ popisuje student, který si vybral specializaci sociální politika. Nyní spolu s dalšími deseti studenty pracuje na Magistrátu města Brna, kde se věnuje na Odboru sociálních služeb komunitnímu plánování. I on v praxi vidí velký přínos. „Přinesla mi řadu kontaktů v sociálních službách, podrobnější vhled do určité části problematiky, kterou řeší sociální práce a vědomí, že se po vystudování FSS uplatním na trhu práce, a to ve svém vystudovaném oboru, což se o některých dalších oborech říci nedá,“ uzavírá Lukáš.

Pracovat musí i na genderu či enviru

Praxe se nevyhne ani studentům bakalářského oboru Genderová studia. Gendristé si musí odpracovat osmdesát hodin v organizacích, jejichž činnost je blízká jejich oboru, tedy v těch, které se vymezují jako feministické nebo se zabývají genderovými tématy. Povinné kredity tak mohou studující získat například v organizaci NESEHNUTÍ Brno, Gender studies o.p.s., či Aspekt.

Dalším oborem, na kterém studenti bakalářského a poté i magisterského stupně mohou nahlédnout do praktického života, jsou Environmentální studia. Své praxe environmentalisté vykonávají po tři týdny ve státních, nevládních i soukromých institucích, jejichž činnost souvisí s environmentální problematikou. Během této doby by se studenti měli seznámit s charakterem a organizací instituce, s náplní její činnosti či s konkrétními projekty.

Do reality až na magistrovi

Některé katedry naopak povinnou praxi nechávají až pro zkušenější studenty. Příkladem může být Katedra psychologie, která praktickou zkušenost v oboru nabízí až na magisterském stupni. „V oboru psychologie musí student povinně absolvovat během dvou let studia čtyři týdenní praxe, a to v manželské poradně, ve zdravotnictví, v pedagogicko-psychologické poradně a v organizacích či jiných firmách,“ informoval vedoucí katedry Zbyněk Vybíral. Na oboru Psychoterapeutická studia pak musí studenti zvládnout práci v délce minimálně šesti týdnů na vybraném psychoterapeutickém pracovišti. „Domníváme se, že je to krátká doba, ale s praxemi stále narážíme na smluvní vztahy s partnery a rovněž je to otázka peněz. Přesto přemýšlíme, že bychom povinnou praxi prodloužili,“ míní Vybíral.

Ze školy do práce si musí občas odskočit i studenti na novém navazujícím magisterském oboru Bezpečnostní a strategická studia, který fakulta otevřela v tomto akademickém roce vůbec poprvé. „Volba semestru pro praxi záleží na studentech, doporučený je druhý ročník, tedy čtvrtý semestr. Rozsah je minimálně 15 pracovních dnů praxe či odpovídající publikační, pedagogický či jiný obdobný výkon, a to ve státní či nestátní instituci zabývající se bezpečnostní problematikou, případně odborná publikační či pedagogická činnost v oblasti bezpečnosti a strategie,“ popsal Miroslav Mareš, který je zodpovědný za tento obor. Podle něj je zatím na zhodnocení přínosů praxe pro budoucí bezpečnostní experty brzy. „Na základě několika studentských reakcí se však domnívám, že zařazení tohoto předmětu je vnímáno pozitivně,“ uzavřel Mareš.

blog comments powered by Disqus