Nábor nových Halasáků pohledem nováčka

Do rubriky Ostatní napsala Aneta Vojtová (Pondělí, 29. listopad 2010)

Osud studentských časopisů je nelehký. Každým rokem odchází z redakce čerství absolventi a zbytek redakce musí na jejich místa rychle najít náhradu. My jsme byli letos v hledání celkem úspěšní a stránky Halasu zaplnila jména spousty nových redaktorů a redaktorek. Své zážitky z první náborové redakční porady popsala čerstvá Halasačka Aneta Vojtová.

Na začátku semestru nabíral Halas nové členy. Informační schůzka se měla uskutečnit v úterý v půl osmé ve spolkové místnosti na naší fakultě, kde se pravidelně konají redakční porady Halasu. Tady nastala první změna – byli jsme posláni do místnosti AVC a ještě k tomu na špatnou stranu. Ti vytrvalejší z nás se ale odradit nenechali a správnou učebnu našli. Kvůli studentům bloudícím po fakultě byl však začátek celé akce trochu posunutý. Prostřednictvím prezentace velice civilních fotek jsme se pak seznámili s členy redakce, Halasáci se také přes skype spojili se dvěma svými kolegyněmi, které si momentálně plní povinnou praxi v Bruselu.

Halas sháněl také ilustrátora. O tento post se přišly ucházet rovnou tři sličné dívky, a tak redaktoři uspořádali konkurs. O samotném fungování Halasu jsme se toho moc nedozvěděli, ale atmosféra byla velmi uvolněná a přátelská. Bývalý šéfeditor byl podroben drsné kritice od jedné z přítomných slečen. Nelíbila se jí úprava textů na stránce ani umístění fotek. Její přítel zase zkritizoval podobu webových stránek, které by prý měly odpovídat grafice tištěné verze. Ani jeden z puntičkářů se však redaktorem nestal.

Posilněni sklenkou vína, kterou jsme jako potenciální redaktoři dostali od Halasáků na uvítanou, jsme opustili fakultu a pokračovali dál. Namířeno jsme měli do jedné z brněnských kaváren, kde bylo zamluveno dvacet míst. Tady nastala druhá změna oproti původnímu plánu. Po dlouhém čekání jsme museli odejít, protože obsluha kavárny o žádné rezervaci nevěděla, přestože ještě o den dříve si Halasáci rezervaci ověřovali. Nastalo hledání restauračního zařízení, kde by byl dostatek míst. Jak jsme chodili od jedné hospody ke druhé, postupně nás nováčci s nedůvěrou opouštěli. Nakonec se nám přeci jen podařilo vhodný lokál objevit a redakční porada mohla pokračovat dál, tentokrát už v méně formálním duchu. Hrstka z nás pokračovala ještě na privát jednoho z redaktorů (nováčky jsem tu reprezentovala už pouze já), kde jsme díky pohostinnosti spolubydlících zůstali až do pozdních nočních hodin.

Podle hesla „Nejdřív zábava, potom práce“ se Halasáci sešli hned den po náboru nováčků. Tentokrát už ale bez vína a s velkým seznamem nezadaných článků, které čekaly na nové redaktory. Já jsem si hned vybrala a zde vidíte výsledek. :-)

Halasu zdar!*