Prof. PhDr. Vladimír Smékal, CSc.

Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde od roku 1958 působí jako pedagog. Pedagogické a vědecké práci v oboru psychologie se věnuje i na naší fakultě. Nedávno se stal emeritním profesorem. Účastnil se zahraničních akademických stáží v Rusku, Rakousku, Švédsku nebo Velké Británii.

Práci psychologa si poprvé vyzkoušel v Záchytném dětském domově Pardubice. V roce 2000 založil Výzkumné centrum vývoje osobnosti a etnicity, které vede dodnes. Je lektorem Vzdělávacího a konferenčního centra ministerstva školství, kde přednáší a trénuje selfmanagement a dovednosti konsensuálního řešení problémů. Inicioval také výzkumy v oblasti psychologie osobnosti a vývojové psychologie. V září 2000 organizoval a předsedal mezinárodní konferenci Optimalizace vývoje osobnosti dětí ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.

Podílel se na tvorbě více než 230 odborných textů. Mezi nečtenější patří naříklad publikace Pozvání do psychologie osobnosti.

Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.

Rektor Masarykovy univerzity vystudoval na brněnské Filozofické fakultě dějepis, český jazyk a politologii. Dnes působí jako pedagog na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií naší fakulty.

V osmdesátých letech se účastnil některých občanských aktivit, například takzvané podzemní univerzity nebo nezávislého studentského hnutí Revue 88. Zastával také řadu významných funkcí. Nejdříve byl zaměstnán jako historik v Muzeu Kroměřížska, poté si vyzkoušel práci redaktora deníku Lidová demokracie. Za dvanáct let se z asistenta na Katedře ekonomie a politologie Filozofické fakulty stal vedoucím Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií, tentokrát už ale na naší fakultě. Od roku 2004 je rektorem Masarykovy univerzity. Více než rok zastává navíc ještě funkci předsedy České konference rektorů.

Ve své práci se zaměřuje na srovnávací politologii, politické zprostředkování zájmů, výzkum politické dimenze náboženství a evropskou politiku. Je autorem nebo spoluautorem čtrnácti knižních monografií a více než sto padesáti odborných studií. Mezi jeho nejnovější publikace patří například Evropský mezičas, Laboratoř sekularizace. Ve spolupráci s Markétou Pitrovou napsal knihu Evropská unie.

Za svou práci získal Medaili ministra školství 1. stupně a medaili Evropské univerzitní asociace. Nejvíce si Fiala váží toho, že jsou jeho práce citovány doma i v zahraničí a že získávají příznivé recenze.

Prof. RNDr. Hana Librová, CSc.

Na Přírodovědecké fakultě vystudovala obecnou biologii a fyziologii rostlin, dnes přednáší na Katedře environmentálních studií. V roce 1988 založila na Filozofické fakultě obor Humanitní environmentalis­tika. V letech 1999 až 2003 vedla Katedru environmentálních studií.

Její vědecká práce byla mnohokrát oceněna. Získala cenu Josefa Vavrouška, kterou uděluje Nadace Charty 77, cenu ministra životního prostředí a také nominaci na Cenu předsedy Grantové agentury České republiky za řešení badatelského projektu Trvale udržitelný způsob života jako marginální a jako perspektivní fenomén.

Librová se především zabývá sociologickými aspekty ekologických problémů, zvláště ekologicky příznivým způsobem života. Publikovala několik monografií, nejznámější jsou Sociální potřeba a hodnota krajiny nebo Vlažní a váhaví: Kapitoly o ekologickém luxusu.

Prof. PhDr. Jiří Pavelka, CSc.

Je jediným profesorem na Katedře mediálních studií a žurnalistiky. Vystudoval na Filozofické fakultě češtinu, filozofii a filmovou vědu. V roce 1998 se stal vedoucím Katedry mediálních studií a žurnalistiky, později byl v této funkci vystřídán Rudolfem Burgrem. Působil také v Ústavu religionistiky Filozofické fakulty a na Katedře antropologie Přírodovědecké fakulty. Od roku 2005 přednáší i na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

V zahraničí vyučoval český jazyk a literaturu na Filologické fakultě v jugoslávském Bělehradě nebo na Nebraské univerzitě v americké Omaze.

Za posledních pět let publikoval šestnáct textů, ve kterých se zabývá literární teorií, českou a světovou literaturou, dějinami a teorií kultury, teorií dorozumívání, sémiotikou, kulturní antropologií, estetikou a mediálními a kulturními studii. Za svoji existenci mu vděčí také symbol brněnských žurnalistů, pták Ludvík.

Prof. PhDr. Ivo Možný, CSc.

Absolvent Masarykovy univerzity se na Katedře sociologie pohybuje od roku 1965. Byl zakladatelem a prvním děkanem naší fakulty.

Ve své pedagogické i vědecké činnosti se zabývá sociologií rodiny, sociálními změnami, sociologií intimity a sociální politikou.

Je členem vědecké rady naší univerzity. Mimo univerzitu pak působí i v Evropské společnosti pro vědy a umění, v Nizozemském institutu pro pokročilá studia a v Učené společnosti České republiky.

Za svou práci získal Zlatou medaili Masarykovy univerzity. Jeho publikační činnost je bohatá, jeho zřejmě nejznámějším dílem je Rodina a společnost.

Prof. PhDr. Maxmilián Strmiska, Ph.D.

Vystudoval historii na Filozofické fakultě a nyní přednáší na naší Katedře politologie. Ve své vědecké práci se specializuje na srovnávací politologii, politické strany a stranické systémy, etnicky a politicky motivované násilí, regionalismus, soudobé politické dějiny, kanadská studia a politiku a dějiny Itálie.

Do italské Pisy a Florencie vycestoval i na akademickou stáž v roce 1990. Badatelské zkušenosti sbíral také v Berlíně, Neapoli, Manchesteru a Montrealu.

Je předsedou oborové rady politologie na naší fakultě a členem komise pro obecné dějiny oborové rady historických věd na Filozofické fakultě. A mimo Masarykovu univerzitu působí i v radě politologie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Vědecká komunita ho ocenila členstvím v redakční radě Politologického časopisu nebo pozicí výkonného redaktora Politologických studií.

Autorský podíl má na mnoha odborných publikacích, z poslední doby je to například kniha Federalism and Multi-Lebel Polity: The Canadian Case.

Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc.

Na Filozofické fakultě vystudoval sociologii a politickou ekonomii, nyní vyučuje na Katedře sociální politiky a sociální práce naší fakulty. Od roku 1991 působí na katedře jako odborný asistent. Už v roce 1993 byl jmenován proděkanem pro zahraniční styky, o pět let později se stal docentem a od roku 2003 působí jako profesor. Za akademickou stáží vycestoval do Nizozemí, Švédska a Velké Británie.

Výzkumné činnosti se věnuje bez přestávky už osmnáct let. Pracoval například na projektu United Nations Research Institute Sociální důsledky restrukturalizace vlastnictví". V letech 1999 až 2004 byl koordinátorem Výzkumného záměru Etnika, minority a marginalizované skupiny. Středem jeho zájmu jsou témata trh práce a sociální politika.

Jednou z jeho posledních publikací je kniha Sociální změna a sociální politika. Studie o sociálních nerovnováhách a výzvách pro sociální politiku v letech 2000–2020.

blog comments powered by Disqus