Je to boj o projekty

Do rubriky Téma čísla napsala Natália Saganová, Jaroslav Šeděnka (Pátek, 17. prosinec 2010)

Badatelé na naší fakultě pracují na třech dlouhodobých projektech. Jeden z nich vede i proděkan pro vědu, výzkum a doktorské studium Petr Macek. Kvalitu výzkumné práce chválí, když ale mluví o tom, že peněz na výzkum ubývá, úsměv mu z tváře zmizí.

Jak jste se dostal k funkci proděkana pro vědu a výzkum?

Do funkce jsem se dostal standardním způsobem. Děkan po zvolení jmenuje proděkany a pan děkan Rabušic si vybral mě. Proděkanskou funkci jsem zastával už dříve, takže jsem měl zkušenosti.

Jste sám zapojen do výzkumných projektů?

Pracuji na několika projektech. Především jsem řešitelem velkého výzkumného záměru, který se zabývá psychosociálním vývojem dětí a mládeže. Projekt funguje od roku 2005 a končí příští rok. S kolegy ze zahraničí jsem zapojen i do jednoho evropského projektu.

Kolik je na fakultě dlouhodobých výzkumných projektů?

Na fakultě máme tři dlouhodobé výzkumné záměry. Jeden je psychologický, další je sociologický, ve kterém jsou zapojeni i kolegové ze sociální politiky. Třetí výzkum se zabývá politickými stranami. O dlouhodobý výzkum mohou samozřejmě usilovat i obory, které doposud žádný neměly.

Všechny dlouhodobé projekty ale v příštím roce skončí. Budete se snažit o jejich prodloužení?

Samozřejmě je v našem zájmu, aby dlouhodobé projekty trvaly i nadále. Například v případě mého výzkumu, který je opřen o dlouhodobé sledování vývoje mladých lidí, by byl jeho konec velká ztráta. Nemáme ale prostředky na další financování vědeckých záměrů. Ministerstvo školství, které doposud rozhodovalo o podpoře těchto projektů, je s největší pravděpodobností financovat nebude. Podle posledních informací, které mám, je však v nějaké podobě vyhlásí Grantová agentura ČR.

Dřív dostávaly fakulty část peněz určených na výzkum, dnes se všechno děje přes projekty a granty, o které musíme žádat. Je to boj. Boj o projekty.

Přispívá na výzkum také univerzita?

Univerzita dostává peníze podle vědeckého výkonu svých fakult, mezi které peníze přerozděluje. Dříve dávalo ministerstvo na projekty celou potřebnou částku, pak se ale změnil zákon a třetinu peněz si musela doplatit fakulta. Poslední rok dostává fakulta pouze třetinu prostředků a dvě třetiny si musí sehnat sama.

Výzkumníky jsou i studenti

Jak se u nás mohou zapojit do výzkumu studenti?

Studenti mají možnost pracovat ve stávajících projektech. Nejlepší je podívat se, jaké výzkumné projekty a granty katedra realizuje. Lze to zjistit na webových stránkách nebo dotazem u vyučujících. Je tedy důležité vědět, co se na fakultě děje. Bakaláři se zapojí na úrovni pomocné vědecké práce a mohou například sbírat data. Magisterští studenti fungují třeba u nás na psychologii jako tazatelé u výzkumu nebo zpracovávají dílčí výzkumná témata ve svých diplomových pracích.

Můžou studenti přijít i s vlastním výzkumným nápadem?

Pokud máte na mysli samostatné projekty studentů, pak je nejlepší najít si mezi vyučujícími takzvaného garanta, se kterým takové téma student projedná. Garant ho nasměruje a může mu poradit, aby se zapojil do některého z jeho vlastních už existujících projektů. Pro studenty je tu řada stipendií. Na celouniverzitní úrovni jde o takzvaný specifický výzkum, ve kterém se spojují studenti s učiteli. Je dokonce definováno, že v týmu musí být aspoň 60 % studentů. V současnosti se ale nejedná o drobné, dílčí výzkumy, ale spíše o centrální projekty. Podobně to funguje se specifickými projekty i na fakultě. Podporujeme hlavně projekty, které realizují učitelé – výzkumníci.

Myslíte, že mají studenti o výzkum zájem?

Je celkem pochopitelné, že někdo víc inklinuje k praktickému zaměření a někoho spíše zajímá teorie. Já bych byl osobně radši, kdyby zájemců o účast na výzkumu bylo víc. Možná se to liší u jednotlivých oborů, některé jsou víc výzkumné, jiné prakticky orientované.

Jak je na tom náš výzkum ve srovnání s ostatními fakultami Masarykovy univerzity?

To se velmi těžko srovnává. Ukazatelem může být publikační výkon nebo počet grantů, musíme ale srovnávat s někým podobně velkým jako jsme my. Například Fakulta informatiky je na tom z hlediska kvantitativních ukazatelů podobně, možná trochu lépe než my. Myslím ale, že patříme mezi fakulty, kde má výzkum slušnou úroveň.

Jsme výzkumná fakulta

Jak je na tom naše fakulta v porovnání s fakultami v zahraničí?

Nemůžu to zobecnit. Podmínky u nás se za posledních deset let zlepšily. Myslím, že materiální a technické zázemí včetně elektronických databází a informačních zdrojů máme velmi dobré. Nebudu nás ale srovnávat se špičkovými západoevropskými pracovišti, kterými jsou naše partnerská univerzita v Utrechtu nebo univerzity ve Finsku, Skandinávii a Británii. Druhá věc je naše kvalifikace a odbornost. I v tom se snažíme a zlepšujeme.

Inspirujete se při zlepšování svých výzkumných metod i v zahraničí?

Získali jsme evropské peníze na podporu vzdělávání ve výzkumu doktorandů. Jezdí sem přední tuzemští i evropští lektoři a přednáší o statistických metodách pro kvalitativní a kvantitativní výzkum. Jde o součást odborné přípravy doktorandů i vyučujících, kteří mají zájem.

Myslíte, že je u nás poměr mezi výukou a výzkumem vyvážený?

Jsme výzkumná fakulta a snažíme se tedy propojit vlastní výzkum s výukou. Ideálem pro mě je, aby každý učitel byl současně zapojený také ve výzkumném projektu. Máme tu i čisté výzkumníky, kteří jsou zaměstnaní pouze na projektech nebo vedou diplomové práce. Podíl vědy by mohl být vyšší. Je to ale náročné, protože výuka bere spoustu času. Samozřejmě můžeme chtít získat víc projektů, ale narážíme na hranice administrativního rázu. S dalšími projekty bychom potřebovali nové místnosti, kanceláře, budovy a techniku.

Jsou podle vás pro fakultu lepší krátkodobé nebo dlouhodobé projekty?

Musí to být vyvážené. Velký projekt znamená pro obor jakousi stabilizaci. Má to význam pro růst oboru i vědeckou kvalifikaci zapojených lidí. Do sedmiletého psychologického projektu se mohla zapojit řada studentů, kteří udělali doktoráty, další se habilitovali a stali se z nich docenti a všichni získali mnoho zkušeností. Malé granty jsou ale stejně důležité a podporujeme samozřejmě i osobní, individuální projekty.

Prof. PhDr. Petr Macek, CSc., působí na fakultě od jejího vzniku v roce 1998 a nyní zastává funkci proděkana pro vědu, výzkum a doktorské studium. Vede Institut výzkumu dětí, mládeže a rodiny a řídí jeden z dlouhodobých projektů na fakultě. Napsal více než dvě stě odborných publikací.