Výzkum je příležitostí i pro studenty

Do rubriky Téma čísla napsala Irena Diatelová (Pondělí, 29. listopad 2010)

Vědecká práce není jen pro vážené a titulované pedagogy. K výzkumným projektům se na naší fakultě mohou snadno dostat i studenti. Za svůj přínos vědě získávají kromě cenných zkušeností také stipendium. Jednou z mladých výzkumnic je studentka pátého ročníku sociologie Karina Hoření.

Mladá adeptka na magisterský titul se od začátku svého studia účastnila třech projektů. Ještě když studovala sociologii s antropologií na bakalářském stupni, strávila tři týdny v Bělorusku. K projektu se dostala díky kurzu Antropologie hranic, jehož vyučující Jakub Grygar nabídl studentům výzkumný pobyt v zahraničí. Cestu si ovšem museli hradit sami, což je tehdy vyšlo asi na pět tisíc korun. „Zkoumali jsme vliv pašování zboží z Polska na místní obyvatele,“ vysvětluje Karina účel projektu, o kterém později zpracovávala odborné články.

Zkušenosti z Norska i Banátu

„Taky jsem dvakrát jela na týden do Rumunska,“ chlubí se studentka dalším školním environmentálním projektem, kterého se mohli zúčastnit i antropologové. Mladí badatelé se pohybovali v oblasti české enklávy v Rumunsku – Banátu, oblíbeného cíle našich turistů. Jejich úkolem bylo zjistit, jak moc ovlivňuje turismus místní obyvatele. Výzkumníci bydleli v rodinách a pozorovali soukromý život starousedlíků. „Zatímco před turisty nosí místní lidé kroje, doma chodí v teplákách a sledují televizi z pohodlí kuchyně. Do těchto míst ovšem odmítají turisty pustit, aby nezkazili idylickou představu minulosti,“ vzpomíná Karina a dodává, že jakýkoli vývoj včetně stavby asfaltové silnice nesou návštěvníci velmi nelibě. Výsledky výzkumu v Banátu přednášela studentka na environmentální konferenci Člověk, krajina, krajinný ráz v Brně. Jako dodatek k diskuzi byl vydán sborník, kam přispěla svými články i Karina.

Dříve než Karina odjela loni na podzim do Norska na svůj druhý pobyt z programu ERASMUS, podílela se na výzkumu EDUMIGROM, což je projekt zaměřený na vzdělávání dětí ze sociálně slabého prostředí. Zaměstnanci fakulty dělali rozhovory s malými romskými dětmi a studenti nahrávky za finanční odměnu přepisovali.

Královna kopírky a skeneru

Nyní působí mladá studentka jako pomocná vědecká síla na katedře sociologie. „Takzvaný pomvěd je ekvivalentem pro královnu kopírky a skeneru,“ upřesňuje Karina s úsměvem. Pracuje pro Slavomíru Ferenčuhovou, která má na starosti kombinované studium. „Mými prvními úkoly bylo sestavení rozvrhu zkoušek pro dálkové studenty, předělávání webových stránek a překlady z angličtiny,“ popisuje studentka. Samozřejmě dostává za práci zaplaceno. „Pro fakultu je výhodnější platit studentům, protože najímat sekretářku by bylo nákladnější. Já mám takhle aspoň o políčko v životopisu víc,“ myslí si.

Dalším výzkumem, do něhož je Karina zapojena, je sociologický projekt Radima Marady ATHOS (Analytické využití teoretických konceptů v sociálních vědách). Za svou práci dostává stipendium na podporu tvůrčí činnosti od děkana. „Jsem spokojená, když se kolem mě stále něco děje a já nestíhám. Jak říkají psychologové, i na stresu se dá vytvořit závislost,“ dodává pracovitá studentka.