Chcete jít na praxi? Zaplaťte si pojištění

Do rubriky Kauza napsala Tereza Cajthamlová (Pondělí, 29. listopad 2010)

Studenti sociální práce a sociální politiky jsou zvyklí potýkat se s problémy. Studují obor, který se v Česku netěší příliš velké prestiži. Nemohou ani doufat, že by jim získané tituly zajistily v budoucnu vysoký příjem. Přesto tráví svůj čas nad knihami o sociální politice a za bakalářské studium musí splnit až 416 hodin mnohdy velmi náročné povinné praxe.

Vyučující na katedře, které k jejich práci přivedla touha pomáhat a snad i víra v lepší svět, vychází svým studentům vstříc téměř ve všem. Na supervizních seminářích pomáhají odborně i lidsky stážistům překonávat všechna úskalí, s nimiž se na praxi mohou setkat. Jsou ochotni se podělit o své vlastní zkušenosti nebo zapůjčit jakoukoliv literaturu. Nemohou jim ale pomoci s často největším – administrativním – problémem, který v sobě skrývá špatně napsaná smlouva o praxi.

Důsledkem nedokonalé smlouvy je pak dost absurdní situace. Student chce tři měsíce zdarma pomáhat v neziskové organizaci, která velmi potřebuje jakoukoliv pomoc, ale praktikanta musí odmítnout. Smlouva totiž neobsahuje základní náležitosti, jako je například pojištění stážisty. Poskytovatel praxe se tak vystavuje velkému riziku, které může poškodit jeho, studenta a nakonec i samotnou vysílající školu. Nešťastný student má pak jedinou možnost. Zařídit a zaplatit si pojištění sám. Inu, ani zadarmo pomáhat není asi možné.

Jinak velmi ochotní vyučující seminářů k praxím v tuto chvíli můžou studentům pouze poradit, aby si stáž našli někde jinde. To nebývá velký problém, pokud se student smíří s tím, že bude nejspíš čtvrt roku pracovat v jiné oblasti, než si původně plánoval. Stále je tu ještě dost začínajících neziskovek, jejichž zaměstnanci nemají dost zkušeností, smlouvu si pořádně nepřečtou a bez okolků ji podepíší. A možná, že se nic nepřihodí, student se nezraní, nic na pracovišti nezničí a praxi úspěšně dokončí. Ale co když ne?