Padesát metrů ode mě přistála raketa

Do rubriky Minitéma napsala Jana Strbačková (Pondělí, 29. listopad 2010)

K profesi žurnalisty nepatří jen pohodlné redakce, rauty a chlebíčky na tiskových konferencích. Své o tom ví vojenský velitel Martin Janeček. Účastník několika vojenských misí vede v současnosti Kurzy přežití ve válečných oblastech pro novináře.

Jak jste se dostal k vedení Kurzů přežití?

V roce 2007 jsem končil zahraniční misi a rozhodoval jsem se, co budu dělat dál. Mohl jsem se vrátit zpátky k mé bývalé jednotce nebo zkusit tuhle práci. Vybral jsem si kurzy, protože jako velitel jsem se už neměl kam dál posunout. A ve vedení kurzů jsem viděl něco nového, co mě může obohatit.

Pro koho jsou Vaše kurzy určené?

Pro všechny, kteří předpokládají, že se dostanou do nebezpečné oblasti. Ale primárně jsou určené pro novináře a diplomaty.

Vybíráte si účastníky kurzu?

Ano, nejdříve musí zájemci vyplnit přihlášku. Pokud v ní uvedou, že se s nimi počítá v zahraničí a že už spolupracují s médii nebo nevládní oganizací, je to velká výhoda. Ale nemají ještě vyhráno, protože následují psychologické testy a testy fyzických předpokladů. Pokud někdo psychopohovorem neprojde, naši psychologové mu vysvětlí, kde se stala chyba. Chráníme tím sami sebe, ale i účastníka. Může se dostat do situací, které mu nemusí být po chuti.

Účastníci vašich kruzů se dostávají až na samé dno svých sil. Simulujete také některé metody mučení?

Nechci přímo odpovídat. Vše je možné zjistit na internetu.

Jaká je Vaše nejhorší zkušenost z mise?

Když padesát metrů ode mě přistála raketa. V prostoru po ní zůstala jenom velká díra. Stalo se mi to v Afghánistánu.

Na co v tu chvíli člověk myslí?

Musí rychle zapadnout do krytu. Rakety nikdy nepřílétají samy, vždy je jich víc. V první chvíli myslíte jen na to, jak někam rychle zmizet.