Premiérův poradce besedoval se studenty | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 32. ročník

Premiérův poradce besedoval se studenty

Do rubriky Fakultní ruchy napsala Irena Diatelová (Pátek, 26. listopad 2010)

Pro jedny fašista a homofob, pro druhé konzervativní liberál. Roman Joch proslul svou kritikou úřadu zmocněnce pro lidská práva, schvalováním trestu smrti i souhlasem s nátlakem na zajatce. Kontroverzního premiérova poradce v otázkách lidských práv a zahraničních věcí pozvali na naši fakultu Mladí konzervativci.

Roman Joch nechává diváky deset minut čekat. Nikomu to ale příliš nevadí, kvůli besedě s ním si všichni rádi počkají. Posluchárnou se šíří šum povídajících studentů, kteří napjatě očekávají, jak se debata vyvine. Odehraje se v poklidu, nebo Jochovy názory vyvolají nevoli studentů?

Proč nemáme výbor pro práva rodičů?

„Existují pouze lidská práva,“ uvádí Joch energicky svou prezentaci. „Neexistují práva Romů nebo práva muslimů. Máme organizace, které řeší romská práva. Proč tedy nemáme i takové instituce, které by se zabývaly rodičovskými právy nebo právy daňových poplatníků?" táže se poradce publika a dodává, že občané chápou lidská práva jako práva menšin. Lidská práva jsou ale podle Jocha pro každého a není možné, aby byla jiná práva pro Romy a jiná pro nás. „Taky nemám rád, když si někdo pod pojmem lidská práva představuje nějaká privilegia,“ dodává rozhořčeně řečník.

Joch rovněž vyjadřuje svůj názor na pozici zmocněnce pro lidská práva, v níž působil Michael Kocáb. „Tento úřad je zbytečný, jelikož by každý státní orgán měl dodržovat lidská práva už ve své podstatě. To je, jako bychom měli ministerstvo pro dodržování zákonů!“

Dalším Jochovým tématem je zánik První republiky. „Chybou Edvarda Beneše bylo to, že vsadil na špatnou kartu – přátelství s Francií. Česká republika v tehdejší době neměla přátelské vztahy se sousedními zeměmi. V Německu byl Hitler, k Rakousku jsme nechovali příliš sympatií, neboť jsme je stále vnímali jako bývalé okupanty,“ vysvětluje Joch. „Naším dalším nejbližším přítelem bylo Rumunsko,“ dodává.

Zpočátku se diskuse vyvíjí klidně a studenti se Jocha ptají například na to, jestli si myslí, že bude Turecko přijato do Evropské unie. „Podle mého názoru se Turecko členem nestane. Veřejně se o tom moc nemluví, ale tři velké západní mocnosti: Rakousko, Německo a Francie už řekly ne,“ vysvětluje Joch.

Čeští lékaři se v zahraničí neusadí

Jako vystudovaný lékař odpovídá Joch na dotaz, co si myslí o odchodu doktorů do zahraničí. „Kdo chtěl odejít, už dávno odešel,“ sděluje Joch posluchačům své mínění. Podle Jocha se čeští lékaři vrátí, jakmile si za hranicemi vydělají. Mají totiž menší tendenci se usazovat, a pokud se přece jen usadí, snaží se integrovat do společnosti. „Ne jako Poláci, kterých už je ve Velké Británii kolem tří milionů,“ vysvětluje poradce Petra Nečase. „Oproti nám si Poláci vytváří své vlastní komunity,“ dodává Joch. Důvodem rozdílného chování je podle Jocha odlišná mentalita obou národů.

Atmosféra houstne, když se studenti ptají, co si Joch myslí o platových rozdílech mezi muži a ženami. „Čím větší vzdělání žena má, tím větší je rozdíl mezi platem muže a ženy v této pozici,“ argumentuje popuzená studentka. Joch vysvětluje, že ženy mají menší příjem proto, že odchází na mateřskou. „Žena s dětmi má jiné preference, chce tudíž mít více času a očekává se od ní, že někdy do práce nemusí přijít. Proto jsou platy žen takové, jaké jsou.“ Ženskou část publika Jochova reakce pobouří. Studentky argumentují tím, že některé ženy děti mít nechtějí. Celá diskuze se náhle vyostřuje a publikum se začíná dělit na Jochovy zastánce a odpůrce v otázce platů žen. Dříve, než všichni mohou říci svůj názor, chýlí se vyhrazený čas ke konci a Joch se pomalu loučí.

Někteří posluchači pomalu opouští místnost s hlavou plnou dotazů, jiní neváhají a po skončení oficiálního programu se postaví do řady, aby se mohli Jocha také na něco zeptat. Téměř dvouhodinová beseda diskutérům nestačila.

blog comments powered by Disqus