Počty studentů již nemůžeme zvyšovat, říká děkan Rabušic | Halas Časopis studentů Fakulty sociálních studií. 26. ročník

Počty studentů již nemůžeme zvyšovat, říká děkan Rabušic

Do rubriky Rubriky napsal Alexandr Průša, Jan Perla (Úterý, 28. říjen 2008)

Fakultou se tu a tam nesou různé „zaručené“ informace: že získáme budovu po Lékařské fakultě, že se chystá nový obor moderní dějiny, že vedení fakulty přestalo povolovat přerušení studia… Nejlepší způsob, jak tyto informace ověřit či vyvrátit, je zeptat se přímo „tam nahoře“. Naše „tam nahoře“ je ve druhém patře, kde sídlí děkan Ladislav Rabušic, se kterým jsme si povídali o naší fakultě.

Probíhají oslavy desetiletého výročí fakulty. Jaké akce nás ještě čekají?

Chystáme ještě dvě důležité akce. První je setkání s našimi absolventy. Zdá se nám, že u nás není příliš vypěstovaný vztah mezi absolventy a jejich fakultou, potažmo univerzitou. Sice existuje Spolek absolventů MU, ale ten, zdá se mi, moc nefunguje. Na fakultě bychom rádi založili tradici, jakou mají třeba anglosaské univerzity, kde absolventi mají každý rok takzvaný „home coming day“ – vracejí se na svou fakultu, povídají si, co kdo dokázal a podobně. Součástí toho také je, že sem tam předají fakultě nějaký šek, dar. To je samozřejmě pouze latentní funkce tohoto našeho setkání, v první řadě chceme našim absolventům v rámci výročí ukázat, jak to na fakultě vypadá, a chceme navázat užší kontakt.

Druhá akce je pro zaměstnance, organizujeme pro ně a jejich partnery společenský večer, abychom se navzájem poznali, sešli se mimo práci, a tímto neformálním setkáním zakončili oslavy výročí.

Jak byste zhodnotil dosavadní akce v rámci oslav?

Velmi se nám líbila konference Deset let výzkumu v sociálních vědách na FSS, která ukázala, co jednotlivé obory přinesly do českých sociálních věd a nad čím bádají. Zaměstnanci se seznámili s náplní práce a s výzkumnými tématy jednotlivých oborů – sice zde žijeme každodenně vedle sebe, ale ne vždy o sobě výzkumně dost dobře víme. Bylo to užitečné i proto, že během příštího roku musíme vytvořit výzkumný plán fakulty na několik příštích let. Konference nám ukázala, čím se které obory zabývají, což byl pro vedení fakulty podnět, abychom na podzim svolali debatní celofakultní setkání o tom, jakými výzkumnými tématy se zabývat příště. Pro studenty to asi nemusí být tak zajímavé, ale fakulta má zhruba čtyřicet procent výnosů z výzkumu, tedy je to pro nás věc velmi důležitá.

Pokud jsme u peněz z výzkumu, Katedra mediálních studií a žurnalistiky jako jediná nemá žádný grantový výzkum. Tlačíte na ni, aby se ke grantům dostala?

Tlačíme na ni hodně; peníze na výzkum jsou totiž důležité v mnoha směrech a ne nepodstatnou skutečností je to, že katedry mající výzkumné granty jsou na tom finančně lépe než ty, které takové zdroje nemají. Ale všechna čest, žurnalistika se velmi snaží, například během prázdnin odvedli obrovský kus práce, když sestavili projekt do evropských strukturálních fondů Vzdělávání pro konkurenceschop­nost. Nejsou to sice výzkumné projekty, nýbrž projekty inovace výukové činnosti pro výchovu konkurenceschopných absolventů, ale pokud by ten projekt byl úspěšný, může do jisté míry kompenzovat nedostatek vědeckých projektů. Ostatně, v české žurnalistice se obecně věda dělá těžko.

Diskuzním evergreenem je počet studentů. Počty přijímaných se již nezvyšují, přesto celkový počet studentů roste – ze starých ročníků odchází méně lidí, než kolik jich fakulta nově nabírá. Máte spočítáno, kdy to dosáhne vrcholu? Budete počet studentů korigovat a přijímat jich méně?

To je až ďábelská otázka. Na jedné straně je velký počet velmi kvalitních uchazečů. Z analýzy SCIO vyplývá, že uchazeči hlásící se k nám jsou ve SCIO testech na horní hranici percentilů, a nám je líto tyto kvalitní uchazeče nepřibírat. Na druhou stranu víme, že počet studentů už nemůžeme zvyšovat, v příštím roce asi půjdeme s jejich počtem dolů. Důležitý je také rozpočet vlády pro vysoké školy, kde chybí zhruba dvě miliardy korun. Takže náklady na studenta zůstávají, dotace ale budou nižší.

S počtem studentů souvisí i čím dál tím méně dostačující velikost budovy. Vloni se mluvilo o tom, že naše fakulta stojí o současnou budovu Lékařské fakulty, jak to nyní vypadá?

Mám nové informace. Až se přestěhuje fakulta lékařská a přírodovědecká do kampusu, chce univerzita udělat soupis všech prostor jednotlivých fakult. Čtvereční metry plochy jsou důležité, neboť každá fakulta z nich odvádí „poplatek“ do centrálního rozpočtu univerzity. Po onom soupisu se možná ukáže, že uvnitř některých fakult se „objeví“ prostory, které fakulty nebudou potřebovat – nebudou je chtít financovat. Možná se takto „objeví“ určitý prostor v areálu na Kotlářské, možná někde jinde. Ovšem dokud nebude dostavěn kampus a jednotlivé fakulty nebudou definitivně usazeny, je to nejistá otázka. A nezapomeňme, že v nejbližší době dojde k finálním fázím jednání o vzniku nové fakulty, Fakultě zdravotních studií.

V orientačním týdnu byly zmatky v tom, jestli se učí nebo ne. Sice se mělo učit s výjimkou těch předmětů, které kolidovaly s akcemi orientačního týdne, ale ne vždy tomu tak bylo. Nešlo by to příště říct jasněji? Můžete jako děkan dohlédnout, jestli se tedy bude učit nebo ne?

Já jsem si myslel, že na to dohlížím… (smích). Akademický rok letos začíná 15. září, což je jednotné pro celou univerzitu, a my nemáme důvod si říkat, že zahájíme výuku až o týden později. Orientační týden má smysl pro nastupující ročníky, pro starší už nikoli, takže proč je ochuzovat o potěšení z návštěvy přednášek a seminářů hned od prvního týdne? Ale jsem rád, že mi říkáte, že studenti se zahájením semestru měli jisté potíže, příště se musíme vyjádřit ještě jasněji.

Říkáte, že se muselo začít patnáctého, přitom na Filozofické fakultě byl první týden pouze orientační a neučilo se. Nepřemýšleli jste o podobném řešení?

Nechtěl bych, aby to vyznělo nepříjemně pro Filozofickou fakultu, ale když se řekne, že semestr začíná patnáctého, není důvod první týden neučit. Nemám žádný mandát ani důvod k tomu, abych řekl, že akademický rok sice začíná patnáctého, ale my začneme učit až později. Letošní rok byl velmi atypický svým brzkým začátkem, příští rok by to již mělo být ve starých kolejích.

Přednášky jsou nepovinné. Někdy se v nich ale píšou testy, jejichž splnění je nutné k absolvování předmětu. Jaký na to máte názor, neodporuje si to?

Tohle nemůže ovlivňovat vedení fakulty, obory a katedry mají velkou autonomii. Pokud jsou studenti nespokojeni, musí to probrat s vedoucím katedry. Ovšem ona nepovinnost není definována absolutně. Každý vyučující má možnost si výuku zorganizovat podle svého. Když některý vyučující prohlásí, že všechny jeho přednášky jsou povinné a má k tomu důvod, třeba obtížně dostupnou literaturu nebo probírání věcí, které je třeba vyjasnit v debatě, tak to samozřejmě může udělat. Jestliže je ale písemka ohlášena – a mělo by to být ohlášeno v dostatečném předstihu, řekněme alespoň tři týdny dopředu – nevidím v tom nic špatného.

Bohužel nebývá vždy pravidlem, že vyučující termíny dopředu oznámí.

To rozhodně nepovažuji za férové jednání a doporučoval bych, aby to studenti přímo s vyučujícím, případně s vedoucím katedry, prodiskutovali. Na vojně se vždy hlídkám říkalo „nesmíte střílet bez vyzvání“ a zde by ta výzva skutečně měla být, protože studenti mají právo o prověrce dopředu vědět a připravit se na ni. Přece nejde o to nachytat studenty, že něco neznají, ale zjistit, zda rozumí tomu, co se probírá.

Co si myslíte o tom, že si někteří učitelé dávají konzultační hodiny mimo budovu fakulty?

U externistů je to pochopitelné a možné, ti nemají na fakultě ani svoji pracovnu, takže by neměli kde ty konzultace uskutečňovat. U zaměstnanců fakulty by to samozřejmě bylo něco jiného, tam nevidím důvod.

Můžeme se na fakultě v blízké době těšit na nějaké nové obory? Mluvilo se o současných dějinách.

Politologové ve spolupráci s Filozofickou fakultou a Historickým ústavem Akademie věd vypracovali dle mého mínění kvalitní projekt tohoto oboru. Akreditační komise ovšem projekt neschválila, protože měla pocit, že je tam málo historických předmětů. Nám se naopak zdálo, že moderní historie nemusí být tolik historická, že ji lze chápat více sociologicky a politologicky. Když to řeknu upřímně, naši politologové se trochu na rozhodnutí akreditační komise naštvali, a já se jim ani moc nedivím, a svůj projekt už nechtějí upravit a znovu jej komisi předložit. Nyní je přemlouvám, aby projekt přece jen podle některých námětů akreditační komise upravili, aby tak mohl být schválen. Myslím si, že by naší fakultě obor o nedávné historii slušel.

V běhu byl ještě jeden projekt politologů – politická komunikace. Ale ten, jak jsem se čerstvě dozvěděl, byl Akreditační komisí striktně odmítnut. Sice jsme v dlouhodobém záměru konstatovali, že struktura oborů je uzavřená, ale zdá se, že to bylo trochu absolutistické konstatování, protože život přináší nové podněty a impulsy. Nějaké obory tedy nejspíše vzniknou.

Chystá fakulta nějaké větší investice do budovy, čekají nás nějaké novinky?

Budovu musíme upravit tak, aby zde byl větší komfort zhruba od května do září, kdy jsou velká horka. V aule jsme nainstalovali vnější žaluzie a teď budeme do jednotlivých pracoven a poslucháren otevřených na jih dávat speciální žaluzie, které odrážejí sluneční svit a tím snižují teplotu uvnitř. V dlouhodobějším horizontu zpracováváme i projekt na klimatizaci ve velkých posluchárnách, což je ale záležitost několika milionů, takže postupně střádáme peníze. Bude-li ovšem finanční situace tak nedobrá, jak se jeví v rozpočtu pro vysoké školství na rok 2009, tak z toho možná nic nebude.

Na závěr ještě jedno téma: vedení nedávno přitvrdilo vůči studentům, kteří si chtějí přerušit studium. Platí stále to, že pokud student splní podmínky zápisu do dalšího semestru, je mu studium přerušeno automaticky, a v jiných případech rozhoduje děkan?

Ono zpřísnění mělo však své přesné motivy, ale především jsme jej už s ohledem na výsledky několika jednání s prorektory zmírnili. Celá věc vznikla tím, že si několik studentů v disciplinárním řízení přerušilo studium, zapsali se dva dny před státnicemi, které udělali, a přestali být studenty. S přerušenými studenty nemohlo být vedeno disciplinární řízení, oni dostali diplom a odešli z fakulty, přestože byli podezřelí třeba z plagiátorství. Nyní nebudeme přerušovat studium studentům, kteří neobhájili závěrečnou práci a musí ji, v souladu se studijními předpisy, obhajovat v nejbližším možném termínu. Má to svou logiku, neboť práce na nové verzi diplomky či bakalářské práce přece vyžaduje, aby měl student přístup do ISu, aby konzultoval se svým vedoucím, aby chodil do knihovny, aby zkrátka byl studentem. A pozor, studijní řád říká, že se studium přerušuje na celý semestr, není tedy možné přerušit studium jen „před státnice“.

Říkáte, že šlo o disciplinární případy, můžete říci, kolik jich řádově bylo? Nedávno se řešila magistra Lyamzina, která se snažila kličkovat před vyloučením, o jiných však z nedávné doby nevíme.

Ona to vlastně celé spustila, byla poslední kapkou. Myslím si, že v minulosti nám některé případy taky unikly, proto jsme ty změny udělali. Bohužel, některé nešvary se šíří velice rychle a my vždy reagujeme až následně.

blog comments powered by Disqus