Why don’t we do it at the FSS?

Do rubriky Téma čísla napsala Magdaléna Křížová (Neděle, 5. prosinec 2010)

Sex je podle děkana naší fakulty nejdůležitější aktivitou v životě člověka. Sám k problematice sexu a témat s ním spojených vydal mnoho vědeckých článků a publikací. Ladislav Rabušic mluvil o antikoncepci, rizicích pohlavních chorob i sexu ve fakultní budově.

Máte pocit, že se vztah společnosti k sexu s časem proměňuje?

Sex je velmi důležité téma, je to základní lidská aktivita. Kdyby ho nebylo, tak tu nikdo z nás není. Pochopitelně se mění i názor na něj. Společnost se liberalizuje a s tím se mění i postoj k sexu.

Česká společnost je ale v tomto zvláštní. Když na konci šedesátých let v západní Evropě probíhala sexuální revoluce, dělali u nás sexuologové a psychologové výzkum. Jedním ze závěrů byla úsměvná myšlenka, že zatímco v západní Evropě o sexu hodně mluví, tak my ho v Česku potichu provádíme.

Mění se i sexuální chování lidí?

Sexuální chování ovlivnily dvě sexuální revoluce. Ta druhá, kterou zažíváme teď, v podstatě začala na počátku sedmdesátých let, kdy se ke komerčnímu využití dostala antikoncepční pilulka. Jakmile pilulka osvobodila sex od rozmnožování, stala se z takzvané prokreace rekreace. Sex dnes nevede primárně k dětem a početím, ale ke slasti.

Jsou lidé v sexuálních otázkách otevřenější?

To je docela individuální záležitost. Obecně se ale mění sexuální chování, praktikují se způsoby milování, které dříve byly nepředstavitelné. Sex přestává být tabu a veřejně se o něm diskutuje. Takže ano, lidé jsou v sexuálních otázkách otevřenější.

Před HIV chrání pouze kondom

Jste autorem výzkumu sexuálního chování adolescentů a rizika HIV. Myslíte si, že jsou mladí lidé dostatečně informováni o rizicích pohlavních chorob?

Ano. To víme úplně přesně. Součástí výzkumu byl světově uznávaný test ze znalostí chování bezpečného sexu. Naši adolescenti skórovali velmi vysoko. Ale bohužel se pravidly bezpečného sexu neřídí. My jsme to vysvětlili tím, že existují dva druhy racionality. Jedna je ve zdraví a druhá je racionalita u sexuálního aktu. Především u prvního aktu je hodně důležité, aby adolescenti používali kondom, jedinou ochranu před HIV. Ale i když mladí lidé tyto informace mají, mnoho jich při prvním sexu kondom nepoužívá. Chovají se iracionálně. A to jen proto, že racionalita sexuálního styku je jiná než racionalita zdraví. Sám si to vysvětluji tím, že muži nesmí ztratit tvář. Sex se přece musí povést. Je to ale chování, které hraničí v kontextu pandemie HIV/AIDS se smrtí. Tady jde o život. A to říkám naprosto vážně, mám o vás všechny strach.

Ve výzkumu jste uvedl, že počet lidí infikovaných virem HIV neklesá. Čím si to vysvětlujete?

V devadesátých letech klesal počet nakažených virem HIV, ale v poslední době se křivka otáčí. Počet infikovaných stoupá. Je to dáno dojmem lidí, že vir HIV byl léky zvládnut a tím pádem je to něco jako rýma, chřipka gentlemanů a že se nic neděje. Ale je to právě naopak. Léky ještě nejsou na takové úrovni, aby nakažení úplně odvrátily.

Ostražitost před nebezpečím pominula určitě i proto, že lidé nevidí ve svém okolí nakažené virem HIV. Zaplaťpánbůh nemocných totiž ještě není tolik.

Je téma pohlavních chorob ve společnosti stále tabu?

Podle mého názoru tabu není. U nás je dlouhodobě malé procento sexuálně přenosných nemocí, kterými jsou syfilis a kapavka. Ta byla úplně ojedinělá, i když v poslední době hlavně kvůli imigrantům se začíná objevovat častěji. Nebezpečí tu nebylo velké, takže se lidé přestali bát. Pokud mají mladí lidé sexuální styk, tak je jejich hlavní starostí, aby neotěhotněla partnerka. A protože v dnešní době každá mladá dáma ví, že na chlapa není spolehnutí, tak to musí vzít do svých rukou. Většinou proto všechny berou pilulky a kontrolují své početí. Vrhají se tak ale do nebezpečí, že dostanou buď pohlavní nemoc, nebo se nakazí virem HIV. Jedině kondom totiž chrání před těmito riziky.

Sexuální výchovu plně podporuju

Velké diskuse vyvolala debata o příručce sexuální výchovy pro žáky základních škol. Jak by měli učitelé vysvětlovat témata spojená se sexem a sexualitou?

O didaktice na základních školách moc nevím. Osobně si ale myslím, že je potřeba o těchto věcech hovořit. Škola má v tomto nezastupitelné místo a je nutné nějakým způsobem poučení o sexu do škol dostat. Se sexuální výchovou souhlasím a plně ji podporuju.

V současné době se mluví o snížení spodní věkové hranice pro sex. Myslíte si, že mladí lidé jsou dnes skutečně dříve pohlavně i sociálně vyspělí?

Pohlavní vyspělost závisí na biologickém a hormonálním vývoji. Dneska je průměrný věk první menstruace zhruba kolem dvanáctého, třináctého roku dívek. U chlapců je to obdobné. Tento poměrně nízký věk biologické vyspělosti však nejde úplně ruku v ruce s vyspělostí sociální. Proto je potřeba zavést sexuální výchovu do škol. Vždyť ve dvanácti letech o sociální vyspělosti ještě nemůže být řeč. V našem výzkumu jsme přitom zachytili respondenty, kteří měli první sexuální styk před patnáctým rokem věku.

Z našeho dotazníku vyplynulo, že nejvíce respondentů si na první sex počkalo až do svých sedmnácti nebo osmnácti let a měli pouze jednoho sexuálního partnera. Jak hodnotíte tato čísla v porovnání s ostatními celostátními průzkumy?

Srovnávání není z metodologických důvodů možné. Halas měl anketu v podobě samovýběru, což samozřejmě není reprezentativní vzorek. Ze sexuologických výzkumů, které máme k dispozici, obvykle vyplývá korelace vzdělání s věkem. Lidé s vyšším vzděláním mají takzvaný koitální debut později než lidé s nižším vzděláním. To se u studentů fakulty projevuje, i když vámi zjištěný výsledek přibližně odpovídá celostátnímu průměru. Skutečnost, že studenti přiznali celkem jednoho partnera, mi nepřijde věrohodný. Pokud respondentům bylo kolem jednadvaceti nebo dvaadvaceti let, tak bych očekával více sexuálních partnerů. Pokud jsou tyto odpovědi nezkreslené a měli opravdu jednoho partnera, tak je to dobrá zpráva svědčící o obezřetnosti v sexuálním chování.

Jaké by mohly podle Vás být důvody takového obezřetnosti?

Celé to souvisí s větší informovaností našich studentů, odpovědností, vědomím, že před sebou mají ještě dlouhou dobu studia. Určitě tomu přispívá i určitá obava z nechtěného těhotenství. To vše vede k ostražitosti a umírněnému chování. I když si samozřejmě dokáži představit excesy na vysokoškolské půdě, především na kolejích. V mé generaci tomu tak alespoň bylo.

Více než 80 % našich respondentů používá antikoncepci při každém pohlavním styku. Čím si vysvětlujete takovou zodpovědnost u studentů naší fakulty?

Podstatné je, o jakou antikoncepci se jedná. Pokud se jedná o pilulky, tak bohužel nejde o bezpečný sex. Je to pouze sex, kdy je zabráněno otěhotnění. A i když je to číslo krásné, zdraví jim to zachránit nemusí. Důležité je, aby používali kondomy.

Myslíte si, že se lidé věnují sexu v budově fakulty?

Vzhledem k tomu, že vím, že tu studují samí mladí a krásní lidé a je tu velké množství přitažlivých zákoutí, tak bych se docela divil, kdyby se tu sex neprovozoval. Samozřejmě s nadsázkou, protože jsou jisté mravní normy a zásady. Fakulta je veřejnou budovou, financovanou daňovými poplatníky a nesmí z ní být žádný hampejz. Ostatně již Beatles v jedné ze svých písní v šedesátých letech zpívali „Why don’t we do it in the road?“ Takže by se studenti klidně mohli ptát: Why don’t we do it at the FSS?

Prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc. Vystudoval sociologii a anglistiku a amerikanistiku na Filosofické fakultě v Brně. Od roku 1980 zde působil na Katedře sociologie a v roce 2004 byl zvolem děkanem Fakulty sociálních studií. Podílel se na řadě výzkumných projektů a napsal mnoho odborných publikací.